Rýchlo a zbesilo: Hobbs & Shaw

Asi jako vzít Mission: Impossible a zabalit ji do celofánu marvelovky. Koukatelné (obzvlášť na Leitche s jeho neschopností koherentně vyprávět), ale vlastně strašně smutné při uvědomění si, že tenhle líný shluk pixelů, dementní zápletky a siláckých dialogů z kanálu je teď považován za akční standard a letní zábavu. No stakes, no drama, no tension. A to je i na akční kravinu prostě blbě. A Dwayne by se fakt neměl ocucávat před kamerou. Bizár. (01.08.2019)

Největší letošní guilty pleasure díky důmyslnému využívání paralelního střihu (dualita úvodní sekvence mi připomněla Hitchcockovy Cizince ve vlaku), Vanesse Kirby a citování Nietzscheho. Dvojnásob zábavným se film stává, když si všímáte, jak reflektuje kariérní vývoj a mediální image obou protagonistů. Johnson jako samojský válečník, který svým charismatem hned každého okouzlí, Statham jako elegantní britský kriminálník, který si kdysi střihl jednu prácičku v Itálii... V kontextu proměn akčního žánru je Hobbs a Shaw příznačný jednak výraznou ženskou hrdinkou, jednak tím, jak se blíží komiksovým týmovkám. Elba hraje padoucha, který má hi-tech hračičky jako Iron Man a sám sebe označuje za černého Supermana, Johnson a Statham jsou v podstatě nezničitelní superhrdinové. Úspěch je ovšem dosažitelný pouze při spolupráci, ne individuálně. Díky důrazu na rodinné vztahy, který tvůrci do filmu přenesli z předchozích dílů Rychle a zběsile, tahle hra na sentimentální notu v kontrastu s bombastickou akcí nepůsobí falešně. Naopak zajišťuje, že si za všemi těmi vybuchujícími továrnami, létajícími auty a dalšími řemeslně precizně zvládnutými over the top situacemi uvědomujete srozumitelné lidské emoce a hodnoty, s nimiž se lze ztotožnit. Z hlediska historie žánru (a filmové reprezentace maskulinity) jde tak o podnětný mix tupě přímočaré hypermaskulinní osmdesátkové akce, devadesátkového sebeironického postmodernismu a rodinně orientovaných komiksových blockbusterů. 80% (05.08.2019)

Další z příspěvků „tak trochu přes čáru“, přesto to David „sakra v kurzu“ Leitch (John Wick) tak nějak ukočíroval. Ze špičkového řemesla nelegálních pouličních honiček série Rychle a zběsile je dnes totálně přepálená záležitost, jinak je ale zase v sázce osud planety a kupí se jedno žánrové klišé za druhým. I řada nelogičností. Vše ale zakrývá výborně natočená akce (opět samozřejmě ignorující fyzikální zákony), které je tolik, že divák odpustí to mnohé okolo. Obzvlášť když má na plátně dva charismatické řízky, kteří se nejprve nenávidí, pak se mile dobírají a v závěru se už plácají po ramenou. Sestra jednoho z těchhle plešounů se nechala nakazit vnitřnosti tavící látkou, rodina bude hrát podstatnou roli i u druhého z hrdinů. Potenciál byl asi ještě větší, ale buďme rádi za tuhle uřvanou show, která má výtečnou honičku v Londýně a slabší výlet na Východ i na Samou. Uvolněná atmosféra, skvělá práce kaskadérů i zbytečné digitální hrátky. A Vanessa Kirby je kus. Tři až čtyři hvězdy. (24.09.2019)

Dvě největší herecké guilty pleasure ikony současnosti si porovnávají velikosti všemožných tělesných partií v nahláškovaném buddy akčňáku od režiséra Johna Wicka a Deadpoola a ....... není to moc zábava. Ochromení mozku je automatický proces, který jsem před začátkem projekce poslušně provedl, tudíž jsem se hned u několika akčních sekvencí upřímně pobavil (hlavně závěr s helikoptérou je fakt super... jakože fakt), ale ve zbytku se jede nějak na neutrál. Humor je až na pár výjimek hrozně nucený a okamžitě se projeví, že těmhle dvěma hovadům to společně nejvíce sedí ve vedlejších rolích, kdy si můžou co deset minut z očí do očí zanadávat a zase ustoupit nějakému decentnějšímu humoru. Příběhem je to zase béčko zaseknuté pár dekád nazpět, které sice odsýpá a přihazuje vítaný rozptyl v podobě Vanessy Kirby, ale dnes už divák po všech Rychlých a zběsilých svou naivitu pomalu ztrácí a černý superman, neschopný seřezat polonahé rugbyové mužstvo s oštěpy, už ho moc do kolen nesrazí. Těšil jsem se, ale přesycenost podobnými blbinami spojená s tvůrčí křečí mi zážitek věru pošramotila.. (14.09.2019)

"Přestaň fňukat. Zníš jako velký potetovaný mimino." Shrek, Soptík a holka, co to chce vždycky po zlým. To je hodně dobrá trojka. Vlastně jedinou chybou je, že hromada pokusů o vtip padá pod stůl jenom proto, že Rock ani Statham prostě nejsou komici a nedokážou to poměřování pinďourů úplně prodat. Ovšem postavy jsou to skvělý. Stejně jako černej Superman, ruský mafiánky nebo přerostlá rodina Samoanů. Mě to prostě bavilo a poučilo. Potvrdilo se mi, že vždycky záleží na tom, jak je pes velkej. Dozvěděl jsem se, že místo pilníku se do dortu do vězení schovává C4. Naučil jsem se běhat po stěně mrakodrapu a vypojovat hajzla ze zásuvky. To se může hodit. A o čem to je? Akce, akce, akce, nějakej virus, akce, akce, akce. Takovej mozkovej výplach mi naprosto vyhovuje. (13.11.2021)