Rýchlo a zbesilo: Hobbs & Shaw

Hra na osmdesátky, kde ovšem akce nevychází z hrdinů, rány nebolí, nikdo není opravdu v háji a vůbec tomu chybí taková ta přirozená špinavost, díky níž chtěl Riggs spáchat sebevraždu, McClane putoval z průseru do průseru, Joe Hallenback spal v autě s veverkou a Tango s Cashem poznali radosti vězení. Dwayne Johnson je známý tím, že chce točit příjemné filmy pro celou rodinu, vytvářet pouťové atrakce, které své návštěvníky mají primárně pobavit. Nic proti tomu, ale vytrácí se z výsledku jakákoli obava o postavy i napětí přirozeně pramenící z toho "jak asi situace dopadne". Na Hobbs a Shaw je to vidět o to víc, že už sama série RaZ je hrozně přepálená, ale pořád se v ní akce tak nějak snaží alespoň řádově vycházet z reality (respektive působí proveditelně), kdežto v tomhle případě už se jede na té nejvíc cheesy vlně Brosnanových bondovek. Svým způsobem je to asi správný protipól všem těm akčňákům poslední doby, které berou žánr hrozně vážně (viz série M:I, případně i poslední bondovky s Craigem), ale tak nějak mě to mrzí u filmu, kde jsou před kamerou dva opravdu schopní borci a k tomu jim záda hlídá jeden z autorů Johna Wicka. Navzdory takové konstalaci tu není nic pořádně fyzického ani choreograficky ohromujícího (rozhodně ne bez vydatného zásahu digitálních triků). A když už se ta snaha o poctivý fight objeví (ulička s detektorem obličeje, Kirby vs Johnson), Leitch nepochopitelně zběsile zoomuje a stříhá tam, kde by se Wick v dlouhém celku teprve zahříval. Jako nenáročný skorokomiksový výplach je to víceméně ok, ale v rámci RaZ série spíš zklamání. I to špičkování tu nefunguje tak pěkně, jako v osmičce. Ale Hobbs a Shaw se ani nesnaží tvářit, že něco promýšlí. Prostě ve velkém chrlí na diváka tunu pozlátek a ono se vždy nějaké chytne. V takovém mumraji pak snadno zapadne i to, že Statham a Kirby, ač je dělí ve skutečnosti 21 let, jsou podle flashabcků filmu údajně tak rok/dva od sebe. (05.08.2019)

Dvě největší herecké guilty pleasure ikony současnosti si porovnávají velikosti všemožných tělesných partií v nahláškovaném buddy akčňáku od režiséra Johna Wicka a Deadpoola a ....... není to moc zábava. Ochromení mozku je automatický proces, který jsem před začátkem projekce poslušně provedl, tudíž jsem se hned u několika akčních sekvencí upřímně pobavil (hlavně závěr s helikoptérou je fakt super... jakože fakt), ale ve zbytku se jede nějak na neutrál. Humor je až na pár výjimek hrozně nucený a okamžitě se projeví, že těmhle dvěma hovadům to společně nejvíce sedí ve vedlejších rolích, kdy si můžou co deset minut z očí do očí zanadávat a zase ustoupit nějakému decentnějšímu humoru. Příběhem je to zase béčko zaseknuté pár dekád nazpět, které sice odsýpá a přihazuje vítaný rozptyl v podobě Vanessy Kirby, ale dnes už divák po všech Rychlých a zběsilých svou naivitu pomalu ztrácí a černý superman, neschopný seřezat polonahé rugbyové mužstvo s oštěpy, už ho moc do kolen nesrazí. Těšil jsem se, ale přesycenost podobnými blbinami spojená s tvůrčí křečí mi zážitek věru pošramotila.. (14.09.2019)

Nezbývá než se modlit, aby už za žádných okolností nevzniklo pokračování, protože v tomto dílu se tvůrci dotkly mezí únosnosti. Že automobilové honičky zaujímají v tomto filmu šestnácté housle, to vem čert. Co mi malinko překáželo byl humor na úrovni čerstvých předškoláků, a to opravdu nepřeháním. 60 % stopáže se dva hlavní hrdinové vzájemně dobírají až do zblbnutí. Nemohu říct, že by to během stopáže přestalo být vtipné, neboť ono to vtipné být nikdy ani nezačalo. Dobře, nebudu křivdit a půjdu s pravdou ven, v určitých momentech se snímek stal tak těžce debilním, že jsem se asi 2x pousmál. Co se týče akce, tak to je čiro čirá lobotomie a bizár nejhrubšího zrna, který v průběhu času postupně eskaluje a končí závěrečným návodem, kterak pomocí řetěze a 4 vytuněných tahačů uzemnit armádní vrtulník. Ani tohle ovšem nebyl nejzásadnější problém. Nejvíce si musím postěžovat na skutečně ubohou a sterilní dějovou linku, která totálně postrádá alespoň kapku potenciálu polapit pozornost diváků. V podstatě snímek pro ty nešťastníky, kteří chodí do kina výhradně kvůli popkornu. Pokud tento díl naznačil cestu oznámených pokračování, tak už u toho být nechci. Lepší 2 kousky. (10.11.2019)

Keď si myslíte, že Návrat Xandera Cagea bol najprepálenejší vysokorozpočtový, akčný bullshit na svete, prídu Hobbs & Shaw a prekonajú ho vo všetkom, desaťnásobne. S priznaným vedomím vlastnej nezmyselnosti, rituálnymi tancami, neodolateľnou Vanessou a Čiernym Supermanom. Nabití hláškami, eliminujúc mozgové bunky. A víťaziac nad časom, mimochodom; zrátajte si, za koľko stihli napr. trasu Ukrajina - Samoa. Veľké guilty pleasure. I love you, Babushka. (11.10.2019)

Konečně jsem dostal Rychle a zběsile bez Diesela - RaZ pro mě totiž začíná pětkou. Hobbs a Shaw vyměňují týmovku za snad ještě vděčnější buddy movie (ten subžánr miluju), navíc postavené na dvojici největších sympaťáků, kteří kdy sérií prošli. Jejich špičkování stejně jako v osmičce baví, Vanessa Kirby v tom s nimi bez problému drží krok (příště by se klidně mohla trhnout ona), akce je hodně a kromě obligátního Londýna a Ruska se podíváme i na neokoukanou Samou. Škoda je, že vám bude úžasně jedno, jak to celé dopadne, a že i když autohoničky mají svoje momenty (a ta závěrečná na útesu je správně zábavně absurdní), bitky jsou nevýrazné až běda, což zrovna u Leitche překvapí. A když už se to obešlo bez Diesela, mohlo se to obejít i bez jeho canců o důležitosti rodiny. Nezaujal ani sci-fi záporák a kamaráčoftská camea (nevtipní Reynolds s Hartem) spíš otravovala. Takže za mě to spíš než parádní jízda byla ucházející, v lecčems sympatická projížďka, na kterou ale nebudu spěchat podruhé. (01.08.2019)