Heydrich: Muž so železným srdcom

"HHhH" ma zaujal. Názvom aj témou. Je pravda, že minulý rok sme tu mali film, ktorý rozoberal presne tú istú udalosť, no nemal som pocit, že by mohlo ísť o zlý produkt. Obsadenie vyzeralo dobre a veril som, že sa tu dočkáme niečoho solídneho. A keď som do filmu vstúpil, tak som bol presvedčený, že sa toho dočkáme. Úvodná časť nám totiž prezentuje život Heydricha. Ako sa stretol so svojou manželkou, ako sa spoznal s Himmlerom aj čo utvrdilo jeho pocity, že Nemecko sa musí zmeniť. Táto časť je podľa mňa vynikajúca. Je to zaujímavé, je to kruté a okrem toho to podáva príbeh z pohľadu, ktorý sme ešte nemali. Minimálne v rámci tejto témy. A chcel som vidieť kam sa to posunie. Najmä už len z dôvodu, že Jason Clarke mi tu skutočne zmizol a sledoval som už len Heydricha. Bohužiaľ, potom sa dostaneme k parašutistiom Kubišovi a Gabčík. Od toho momentu film začína klesať na kvalite. Rozpráva to ten istý príbeh, čo nám povedal už rok dozadu "Anthropoid". A bez spoilerov poviem, že podľa mňa tam bol tento príbeh podaný lepšie. Ak som mal pocit, že "Anthropoid" so svojou romancou nezaujal, tu je to ešte o niekoľko levelov okatejšie a filmovejšie. Postavy nie sú moc zaujímavé a mám pocit, že ani herci ich charakterom moc nedali. Najväčší problém ale je v tom, že z filmu má potom človek pocit, ako keby chcel povedať dva rôzne príbehy. A nevie to spojiť tak, aby oba vyplynuli zaujímavo. Film by fungoval oveľa lepšie, keby sa sústredil iba na tému z uhlu Heydricha. A mohlo by to skončiť jeho atentátom. Presne to by tomu pomohlo. No miesto toho začneme výborným nápadom, ktorý následne tvorcovia sa rozhodli zmeniť a povedať príbeh, ktorý už povedaný bol, a lepšie. A nie je to dobre vyvážené. Lebo absolútne nevieme z tohoto smeru určiť, kto je vlastne hlavným hrdinom tohto filmu. Napriek tomu, že je to film o Heydrichovi. Aby som to uzavrel, film je veľké sklamanie. Nemyslím si, že by som ho nazval stratou času. Som rád, že som ho videl raz, no určite sa k nemu viac nevrátim. Už len čiste z titulu, že nevie správne rozhodnúť ako povedať svoj vlastný príbeh. Hodnotenie: C+ (09.10.2017)

Vy, co si budete při čtení myslet, že už mi totálně jeblo, vězte, že pořád beru prášky na příčetnost a jen jsem se nechal inspirovat originálním názvem filmu. Takže si během slabikování pusťte na pozadí Crash Test Heydricha. Žil - kdysi úchylný nááácek / co svět židů zbavoval a s Ádou kámoš byl / až jed - nou pár Čechů nasral / a Gab - čík s Naďmárošem mu členství v SS smázli. / Doteď neštěk po něm ani pes / ale pak Antropoid vyleééz // HHhH HHhH // Teď - všichni se můžou póósrat / kdo lepší film natočí, jak Reiny potkal zmrd / ve kte-rých nějaky kokot / s agli – ckým přízvukem khurva a Váklav říká. / Stejně nejlepší je Atentát / tak ať se jdou Briti vysraáát // HHhH HHhH // Chu – dák ubohý divááák / co dvakrát ročně na to samé čumět musí furt / to – se khurva lehce přejí / ob – zvlášť, když to celkem za piču stálo. / Antropoid o dost lepší byl / tady dramaturg notně pil lí-íííh // HHhH HHhH // (15.10.2017)

Byla to zásadní odbojářská akce, o které u nás musel slyšet každý školou povinný. A velmi podrobně a velmi věrně se k ní vyjadřoval i nedávný Anthropoid, což je možná největší kámen úrazu. Sledujeme totiž něco, co jsme nedávno dělali, jen s rozdílem toho, že tentokrát je první polovina věnovaná výhradně Heydrichovi a jeho narůstajícímu vlivu. Neřeším ani tolik odklon od historických faktů, spíš mi vadí, že tvůrci spojili dva příběhy, jenže ani s jedním nepracovali pořádně (na prominentního nacistu totiž na dlouhé minuty zapomeneme a sledujeme chystaný atentát). Je to tím pádem zkratkovité (hoši se nám zamilovali, ale divákovi je to na základě kvapného uchopení tak nějak jedno, mdlé vylíčení odbojové skupiny Tři králové také zrovna nepotěší), divák ani nemůže překousnout, že pražské lokality nahradila Budapešť. Holt kulisy Pražského hradu okecat prostě nejde. Chybí drive, chybí atmosféra, chybí nálada. Emoce a napětí zrovna tak. PS: Démonické scény vyhlazování vesnice ještě jaro nedělají. (16.10.2017)

Po roce je tu další zpracování slavného atentátu na Heydricha. Avšak velmi se od Anthropoidu liší. Takže...... Heydrich je jedním z hlavních postav a první polovina filmu je věnovaná především jemu, jeho začátcích a jeho polovina končí v půlce atentátu. V tu chvíli začíná druhá linie ve které se Gabčík s Kubišem vydávají z Anglie do Čech provést onen osudný atentát. A v půlce kde atentát skončil začne třetí třetina. Heydricha hraje Jason Clarke. Jason Clarke je talentovaný herec a podaří se mu Heydricha zahrát opravdu úžasně a věrohodně. Heydrichovi se celkem podobá (přimhuřte očko!) a jde z něj opravdu cítit respekt jakožto opravdového řezníka. Jeho žena v podání Rosamund Pike je však pouhá figurka a to zamrzí když Pike ještě před 3 lety všechny totálně odrovnala ve Zmizelé. Reynor a Conell si úžasně zahráli Kubiše s Gabčíkem a jakožto dvojka fungují líp než před rokem Cillian Murphy s Jamie Dormanem. Film má však také problémy. Především skákání v čase. Na začátku filmu se dvakrát objeví datum v rocích (1942, 1929) následuje delší doba bez žádného titulku a během toho se Heydrichovi s jeho ženou narodí ne jedno, ne dvě ale rovnou tři děti. Což je hrozná škoda protože to způsobuje hrozný problém v orientaci. Neuvěřitelně rušivá scéna je však tato- Celý film se mluví anglicky. když se ale Gabčík a Kubiš vydávají do Československa zpívají Českou hymnu ČESKY! Najednou z ničeho nic. A po prvním objevu v Praze jsou v dálce slyšet slova jako ahoj. Jinak celý film anglicky. Hrozně bizárdní a rušivá volba. Například ale celý závěr působí emotivněji a je více zvládnutý než závěr Anthropoidu. Nebál bych se říct, že je Smrtihlav lepší než Anthropoid. Otázka je jak o moc. (08.06.2017)

Vzhledem k tomu, že jsem ocenil Anthropoid jednou hvězdou, nemohl jsem toto cosi postavit na stejnou úroveň. Zpočátku jsem měl pocit, že nepůjde o špatný film, když popsal i divákům méně znalým, odkud se ten Reinhard vzal, ale už Noc dlouhých nožů mě vrátila zpátky na zem. Proč tvůrci snímků z období 2. světové války nejsou schopni pochopit, že samopal MP 38, přičemž číslo 38 znamená rok 1938, nemohli členové SS použít v roce 1934? A od té chvíle se už všechno vezlo dolů k žumpě. Jan Kubiš si vyrábí výbušninu (!!!), řidič Klein neskončí s prostřeleným stehnem, ale skončí úplně, rodina Moravcových vstupuje do děje hned poté, co její členové požili elixír mládí a z boje v kostele se stala naprostá fraška, v níž tvrdí muziku lehký kulomet Bren. Americká účast na výrobě tohoto paskvilu, zjevně stála na dodávce samopalů Thompson českému odboji i parašutistům. A ta scéna s Reinhardem na smrtelné posteli... Znovu jsem si potvrdil, že je Atentát z roku 1964 prostě nepřekonatelný. (22.01.2018)