Bratia Bluesovci

Vo sne by mi nenapadlo, že v hudobnom filme z roku 1980 uvidím výbuchy, naháňačky áut, či zase ďalšie výbuchy. Ale jedna moja kamarátka má na chladničke napísané, že Everything is possible a zjavne má tá jej chladnička pravdu. Lebo tento film bola ťažká crossover recesia. A niektoré scény mi prišli síce zbytočne dlhé a film mohol byť teda o niečo kratší, no výsledok bol, aj vďaka mnohým celebritám vo vedľajších úlohách, celkom veľkolepý. A scéna v nóbl reštaurácii neskutočne vtipná... (08.12.2014)

SPOILER!Bratia Bluesovci (The Blues Brothers, 1980). Bratia Jake (John Belushi) a Elwood (Dan Aykroyd) Bluesovci boli ako siroty vychovávaní rádovou sestrou. Jake sa po podmienečnom prepustení z väzenia spolu s Elwoodom vracajú do sirotinca, kde vyrastali. Tu zistia, že cirkev sirotinec už viac nechce podporovať a plánuje ho predať. Jediným spôsobom ako zachrániť miesto, kde vyrastali pod tvrdou sadistickou rukou matky predstavenej, je do 11 dní zohnať a vyplatiť daň z majetku vo výške 5.000 dolárov. Jake je pri následnej návšteve gospelového kostola, počas kázne reverenda Cleophusa Jamesa (James Brown), osvietený a „bohom poverený“, aby dal znova dokopy svoju starú bluesovú kapelu a vyrazil na koncertné turné. Je to pre bratov jediný legálny spôsob ako získať peniaze potrebné na záchranu sirotinca. Bratia Bluesovci je šialeným hudobným road movie. Plným nezabudnuteľných a nákazlivých hudobných čísel Jamesa Browna, Arethy Franklin, Johna Lee Hookera, Caba Callowaya alebo Raya Charlesa, pri ktorých si mimovoľne budete nohou dupkať to rytmu. Nechýbajú v ňom ani automobilové naháňačky v uliciach mesta alebo nákupných centrách, neonacisti z Illinois alebo rozzúrená country a westernová kapela. Maličké cameo si v ňom vystrihol aj Steven Spielberg. Renomovaný kritik novín Chicago Times, Roger Ebert popísal tento film ako „veľký, dunivý motor, ktorý napriek všetkému dokazuje, že ak ste dostatočne hlučný, vulgárny a máte dostatok surovej energie, dokážete aj z parného valca spraviť muzikál a naopak.“ Touto oslavou hudby, chaosu a afro-americkej kultúry si Landis mohol odčiarknuť vo svojej filmografii už druhý film disponujúci kultovým statusom. 87% (21.06.2020)

Tak tohle mě hodně bavilo! Originálně absurdní kousek kombinující muzikál s akčním žánrem a to všechno v značně komické, až parodické nadsázce. Díval jsem se na delší nezkrácenou verzi a ještě po půlhodině váhal, zda to vůbec do konce vydržím. Ale za nějakou dobu na to jsem se už vezl s Bratry Bluesovými na stejné vlně, až jsem přestal vnímat čas a užíval si tuhle jízdu ve všech žánrových proměnách. Některé laciné akční filmy vyprávějí o nezničitelných hrdinech, kteří bez jediného zranění přežijí pád z velké výšky nebo nebezpečný výbuch. Tak tahle parodie to ozvlášťňuje už jenom tím, že stejně nezničitelní ve všech směrech a za všech okolností zůstávají i jejich protivníci. :o) Ty tvoří skutečně bohatou škálu, přičemž Landis s Aykroydem se nezastaví snad před ničím a nebojí se rýpnout i do tak ožehavého tématu, jakým je hrozba neonacismu. V rámci hudebních čísel můžeme slyšet i známé šlágry a potkat na plátně nejednu slavnou hudební osobnost. Chybělo něco vůbec tomuto filmu? Možná jen ta nadzemka v jedné velmi povědomé, téměř identické akční scéně z jedné velmi známé uličky (modří vědí, o čem je řeč :)). 85% (19.01.2021)

Jedinečný komediální muzikál následuje nerozhoditelné bratry Bluesovy při plnění jejich "božího poslání": dát dohromady dřívější kapelu. Při tom se mimovolně popasovávají s urputnou policií, vygumovanými nacisty, pomstychtivým "country bandem" či šílenou ex. Je to vtipné, hravé, stylové, doprovázené parádní muzikou a legendárními, velikášsky přepálenými automobilovými honičkami. (28.02.2020)

Tak, jak považuju Záměnu za sympatickou a i po letech velmi dobře fungující komedii, musím pro změnu konstatovat, že už po deseti minutách jsem u Blues Brothers cítil, že se Landisovou představou humoru a nadsázky v tomto případě jednoduše míjím. Nepřišlo mi to vtipné a především ten poměrně monotónní kolotoč honiček, automobilových srážek a výbuchů mi přišel pokud ne přímo hloupý, pak určitě ne chytrý. Česká komedie Trhák, kterou určitě nepovažuju za zářný příklad špičkového a chytrého filmu, mi v tomhle porovnání přijde jako majstrštyk pro intelektuály. Neseděl mi John Belushi, neseděl mi dabing u Dana Aykroyda, s rozpaky jsem přijímal jednoduchoučký, ba téměř neexistující příběh a scénář. Jediné, co mě oslovilo, byla hudba a v první půli jsem si říkal, že to vytáhne aspoň na 2*, ale poté, co se tam připletla country a film se přesunul do své závěrečné třetiny ve velké hale s koncertem pro policejní sbor a přítomné masy, už mě neoslovilo ani to. Celkový dojem: 25 %. (04.01.2014)