VOD (1)
Obsahy(1)
Poetické vyprávění malé dívky, která jako Alenka v říši divů putuje krajinou svého dětství jako kouzelným labyrintem a pozoruje a zaznamenává svět. Sny a realita se jí prolínají a vykreslují skrze její rodinu a svět slavností, kterými doslova protančí svým fantazijním viděním světa. Před očima jí ožívají tajuplné a legendární postavy Malého Prince, Andělky, Jana Nepomuckého a dalších - na Malé Straně a v okolí Karlova mostu a také v Itálii, kde v kraji své babičky prožije kouzelné zážitky na karnevalu v Benátkách. Alence odejde její vysněný kamarád a s ním jí zemře její dětství. Pomocí „zázračné“ koule najde střed labyrintu za zrcadlem své duše a vzkřísí se do dospělosti. (APK Cinema Service)
(viac)Videá (3)
Recenzie (17)
Není to úplně běžná pohádka. Holčička kráčí duchovní poutí jako něžná i zábavná rodinná kronika. Neustálý komentář vypravěče trochu narušuje přirozenost děvčátka s vnitřním světem fantazie. Na druhou stranu je osobní vyznání vypravěčky dojemně upřímné. Na mě je to moc dlouhé a chtělo by to střihově i dramaturgicky vytřídit hlavně kvůli chudákům malým divákům v kině. Je to takové moc přelyrizované a přestylizované. Na to až děvčátko dojde k dospělosti si počkáme skoro dvě hodiny. Dětská představitelka má takové inteligentní a emotivní oči. Básníka Holana mám dlouhodobě rád. Z bezhraniční představivosti dítěte se tedy rodí jak překrásné obrazy. Od cestopisných výletů s benátskými motivy přes lekce baletu po běžné oslavy svátků dýchá z plátna nálada krásného dětství. ()
Alenka v zemi zázraků by nám chtěla říct něco rádoby impozantně uměleckého a jak se tak více a více snaží, tak jí to jde pořád hůř a hůř. Infantilnost děje a příběhu nebere konce, představy přibližně desetileté holky neodpovídají realitě. Copak jste už poznaly žákyni třetí třídy, která se vyzná v prokletých básnících a ze všech nejvíce miluje Arthura Rimbouda? Zná tak Malého prince, který se jí zjeví v jedné z pražských věží a na Pražském hradě, což opět zavání pokusem o něco echt kulturního a s realitou to nemá nic společného. Desetiletá holka má jiné záliby, jak by řekl kdejaký kulturní kritik, kýčovité. Tím samozřejmě myslím bárbínky, princezny Sofie, petshopáky, slizy a spoustu jiné zábavy, kterou naleznou v dnešních chytrých mobilech. Určitě si nebude tedy povídat s Malým princem, koukat na svět obrovskou průhlednou koulí, v kufru si schovávat duhové kuličky, plavat s filmy z foťáků 90. let a nosit na hlavě upletený věneček. Možná je to pokus o poetické vypravování, ale je to bohužel pokus o poetické vypravování mimo mísu. A tak jediné, co se na tomto příběhovém paskvilu dá alespoň kladně hodnotit, tak to je vizuální zpracování filmu a nádherné záběry Mikulova, Brna, Prahy a především Benátek. [66. hodnocení, 6. komentář, 36%] ()
Vypravěčský film očima jedné holčičky, je vidět, že nebyly peníze, vypadá to jak amatérský film.Nevím, jak do toho Dvořák, Postlerová,Polívka nebo Žilková do toho mohli jít.Je to nuda a šeď, obrazy nesouvislé, kdyby to nešlo v kinech a byl to studentský film, tak si člověk řekl fajn, učí se, ale tato nuda šla v kinech i v tv. Takže za mě 20%, jen prosím Otakara Schmidta ať už radši netočí. Je mi stydno za ty herce, že v tom hráli. ()
Evo Toulová, jsi příšerná režisérka, ale nejhorší film roku 2018 jsi nenatočila, možná ti za to i pošlu něco o základech scénáristiky. Otakáro se Studničkovou vytvořili něco naprosto příšerného. Já to tady pořádně rozeberu, ale jestli se vám nechce číst dlouhý rozbor, shrnu vám to jednou větou - RÁDOBYNÁBOŽENSKÉ PEDOFILNÍ PSYCHEDELICKÉ LSD PEKLO. Tak, a teď to jdu rozebrat. Filmařsky je to příšerné, agresivně sestříhané, že z toho vzniká tak šílená oční destrukce, kterou by ani Paul Sharits nerozdýchal. Kamera je buď jak z found footage, nebo przní poetický žánr, nebo působí, jako by si kamarádi z druhého stupně základní školy vzali kameru a natočili "film". Herci jsou hrozní, Stříbrná tam jenom pózuje, co tam dělá Žilková s Polívkou mi nejde do hlavy (navíc Žilková hraje italskou babičku (!!!), Polívka ukrajinského dědu (!!!), ale první, kdo tu holku vezme do Itálie je ukrajinský děda - jinak oba tady strašně přehrávají, že to snad ani není možné), dokonce tu i režiséři mají svoje cameo, ale já bych všechny herce nezatracoval, to rozhodně ne. Líbil se mi tu, i když tu hrál jen tři vteřiny, ten cirrusový mrak v Itálii, ten všechny herecky předčil a dále ten dron taky nebyl k zahození, škoda že ho Otakáro znásilnil, jinak by byl nejlepší herec, takhle vítězí cirrus. Dějově to je o tom, jak paní režisérka vzpomíná na své dětství, které je naprosto obyčejné, jenom je zaobalené do toho pedofilně psychedlického LSD obalu. Ale to pak film o svém dětství může natočit každý, úplně každý, protože to její se nijak neodbočovalo. Jo, kdyby jí třeba v dětství unselo UFO a na zem se vrátila s tím, že viděla mimozemšťany, tak pochopím, proč o tom někdo točí, ale tohle bylo úplně o hovně. Pak tu jsou megahluboké myšlenky o vstupování do obrazu, umírání (ze kterého má paní režisérka očividně radost, na pohřbu milovaného dědečka se div neudáví smíchem, a miluje chození na hroby jako nějaká osmdesátilletá babka, co tam chodí jen proto, aby si mohla připomínat, že se jí to blíží), nějaké wtf kecy o Bohu a víře a křesťanství, dětství, předčítání z Alenky v říši divů (znásilnění Carola - hele, spočítejte mi někdo prosím, kdo to dočtena konec, kolikrát jsem tu napsal, že tu něco znásilnili, celkem by mě to zajímalo), Malého prince (Exupéry úspěšně znásilněn, i s princem) a bůhvíco ještě. Celý film jsem si psal poznámky, což dělám jedině u výjimečných filmů (většinou těch nejhorších), takže je tady nějak vypíšu, kdo ten film viděl, tak by mohl pochopit všechno, někde teda i cituju věty - scéna šikany ve škole je úžasně sehraná (kam se hrabe Zkažená mládež!) - je to pedofilní jak sviňa snad v každém záběru - Malý princ, Alenka, andělé,, brutální kombinace - znásilnění poetického žánru, znásilnění surrealismu brutální amatérštinou a vyhulenými mozky režisérů - Alenku nechtějí vzít do baletu (nic pedofilnějšího nebylo?), tak se prý dala do breku, ale oči má jak Saharu - předčítání mluvení postav jako z knihy, znásilnění Švankmajerovy Alenky? - scéna v obchodě je jedna z nejvíc WTF scén, co jsem kdy ve filmu viděl a to mám za sebou takové klenoty, jako The Room, Neila Breena nebo taky turecké Star Wars - do žánru bych prosil přidat žánr Erotický, pedofilům z toho filmu musí permanentně stát (co když Otakáro je?) - proč je tam proboha žánr mysteriózní? a ŽÁNR RODINNÝ? - rozprava o smrti "Vaše dušičky poletí do nebe a tělo zůstane tady." "I tělo prezidenta?" wtf??? - chci umřít - znásilnění ukradených záběrů na vesmír a hvězdy, nemají tam žádný smysl - prosím přidat žánr Experimentální, normálnímu člověku se z toho roztočí hlava o 180° - scéna, kdy sousedka leží na hrobě (!!!) v peřinách (!!!) - jestli je tohle pro křesťany, tak si asi založím vlastní verzi křesťanství - křesťanský LSD art? česká nová vlna? - jsou Dušičky, střih, a záběr na Mikuláše - "V mých představách peklo ožilo." to by mohlo být motto filmu - brutální znásilnění záběrů na Prahu, Brno, Itálii, oblohu, pole a mraků, že by z toho zeblil i Gaspa Noé a řekl: "Ty vole, tohle by nemělo existovat." - láska k rezavé matičce? - v Itálii se odnikud vyplavila socha kříže s Ježíšem a tu v Itálii dali do nějakého kostela. dobře, a proto je tam žánr mysteriózní? - Žilková ukradne prodavačce pomeranč, prodavačka z toho má prdel, ale Žilková jí ten pomeranč vrátí - chci umřít - "Já jsem se v tom moři naučila plavat." řekne Alenka a kamera zabírá Žilkovou vybírat si klobouk - Alenčin imaginární kamarád Malý princ zmizel a s ním umřelo i její dětství, naprosto nelogicky a ona se "vzkřísí" do dospělosti - záběr na zrcadlo je tam asi desetkrát a furt je stejný! - chci umřít - kněz plavající pod vodou a má to zobrazovat křest... to už je moc - moment, ten kněz má být Jan Nepomucký? - jí zemřelo dětství a ona pořád chodí kýčovitě oblíkaná jako z nějakého anime - hlavně že její imaginární kamarád dělá na křtu ministranta :D - jak Bible vysvětluje imaginární kamarády? - aha, tak ona má nového, Pražské Jezulátko - viděla Pražské Jezulátko a díky tomu se obrátila se k víře? to jí nesežeru - chci umřít - KONEC - Tak, tady moje poznámky končí a podle mě dost trefně vystihují moje aktuální pocity z filmu. Byl jsem na to zvědavý a z výsledku se mi chce blít. Proboha, proč něco takového vzniklo? Ze začátku jsem to nějak dával, ale nakonec jsem prosil Boha, aby za mnou přišel Wander a odnesl mě z téhle planety pryč, protože jestli tady žije někdo, kdo natočil tohle, tak s ním nechci sdílet stejnou planetu. Tohle bylo i větší peklo, než Revizoři, a to to nasadilo laťku sakra vysoko. Finální dojem z toho mám takový, jako kdyby Fantom z Inland Empire natočil sám od sebe film o tom, jak vypadá peklo a dusil v tom diváky. Tohle bylo peklo. Takhle asi i vypadá peklo. Nejradši bych ten film a všechny jeho kopie s pomocí Fireyho spálil na popel. Otázka na závěr - Pochopili jste úplně všechno, o čem píšu v komentáři? Že ne? Nelitujte toho, číst můj komentář, i když tu jsou odkazy, které chápu jenom já, byl lépe ztrávený čas, než se dívat na takový pekelný paskvil, jakým je Alenka v zemi zázraků. Ale přiznávám dobrovolně, chtěl jsem to vidět, nemohl jsem tušit, co z toho pak bude. ODPAD! () (menej) (viac)
V zásadě nemám nic proti poetickým filmům. Problémy ale začínají, pokud se ho filmaři rozhodnou primárně vyprávět pomocí voiceoveru. Pak přidají hudbu, která má jinou náladu a barvu, než ten mluvící hlásek. Nakonec obléknou Alenku jako z lolitkovské fantazie pro dospělé a strašidelně ji zmalují. To se potom poetično hledá špatně i s kukátkem. Na druhou stranu, kde jinde uvidíte Jana Nepomuckého jako vodníka? Nakonec to bylo natolik mimo, že jsem u toho ani neusínal. ()
Galéria (21)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (2)
- Natáčelo se v Brně, Mikulově, Praze (Hradčany, Karlův most, staré Jinonice) a italských Benátkách. (honajz)
- Alenčina babička (Veronika Žilková) hraje s ochotníky v divadelní hře Carla Goldoniho „Impresário ze Smyrny“. (a-ja)
Reklama