15:17 Paríž

"IF YOU HAVE ANY QUESTIONS DON'T ASK ME. I PROMISE I'M NOT GONNA HAVE THE ANSWER." ---------- Eastwood a patriotizmus ide dohromady a s tým, že sa v jeho filmoch bude frekventovane objavovať, jednoducho treba počítať, vrátane akýchkoľvek pátosov a osláv hrdinských činov. Vie sa predsa, že aktuálnu generáciu má v zuboch a niet sa mu čo čudovať. Inak tomu nebolo ani v 15:17 Paríž. Iste, mierne poľavil, no zároveň šliapol o krok vedľa. Príbeh troch borcov, ktorí sa išli prevetrať po Európe a náhodou natrafili na Maročana, ktorému sa v nesprávnu chvíľu zasekla zbraň. Film rozhodne nutný nebol a aj keby sa náhodou našiel niekto pripravený z tejto príhody ťažiť, nepovedal by som, že to bude práve Clint. Nebolo ale moc z čoho ťažiť, preto aj skladba vyzerá nasledovne: 70 minút – kecy z ich osobného života / 10 minút – samotná udalosť, z toho 5 minút akcia / 10 minút – aftermath. No nič, nakrútilo sa, ide sa ďalej. Pevne dúfam, že si rejža napraví skóre v pripravovanom The Mule a posadí nás znovu pevne do sedačky. (05.05.2018)

Eastwood měl asi svoje důvody, proč tuhle filmovou rekonstrukci teroristického útoku v rychlovlaku do Paříže pojal právě takto. Nejen já, ale i většina diváků čekala spíše zfilmování událostí, které bezprostředně předcházely tomuto činu a následně podrobnou akci ve vlaku vyprávěnou minutu po minutě, podobně jako například v Letu č. 93. Zajímavé, ale svým způsobem i zvláštní je obsazení reálných hrdinů do "svých" rolí, přičemž absence hereckých a výrazových přostředků je místy opravdu znát. Svoji výpovědní hodnotu to má, ale přeci jen od Eastwooda člověk vždycky čeká něco navíc, ať už filmařsky nebo emočně, a to tady prostě nebylo. (14.05.2018)

Pohodový film na jedno pozretie, ale od Clinta by som čakal viac. To, že tu hrajú týpci čo to prežili je fajn, ale väčšine je to asi jedno a na samotný film to nemá skoro žiadny dopad. Keby to boli povedzme moji kamoši tak je to iné, lenže týchto týpkov dokopy nikto nepozná. No a čo sa týka samotného filmu, tak je to životopisný dráma, ktorá na plátne vlastne ani nemá čím strhnúť, kedže finále trvá skutočne iba chvíľočku. Ale akože, zas klobúk dolu pred tými chalanmi. 65% - 3* (18.05.2018)

Eastwoodovi už asi na dobro hráblo. Nejdřív bych chtěl říct, že neupírám Aleku Skarlatosovi, Anthonymu Sadlerovi a Spenceru Stoneovi jejich hrdinský čin, právě naopak. Ovšem snaha Clinta Eastwooda tuhle jejich záchranu vlaku oslavit, se tady naprosto minula účinkem. Povedl se mu naprostý opak a to z nich udělat naprostý debily. Nechat je totiž jako chudáky hrát ve filmu o svém vlastím životě, přičemž do té doby neměli s herectvím žádnou jinou zkušenost, to je spíš trest, než pocta. Chudáci se snaží co jim síly stačí, ale jejich herectví dosahuje místy úroveň The Room, díky tomu 90% filmu nejde brát vážně. Beru to jako naprosto nepochopitelné selhání Eastwooda, tenhle průšvih jde čistě na jeho bedra. S přehledem nejhorší film jaký kdy natočil. Vůbec mi nejde do hlavy jak někdo může natočit Grand Torino, Million Dollar Baby nebo i nedávné Sully a pak se vytáhnout s touhle naprostou amatéřinou. Filmy podle skutečných událostí jsou specifická disciplína a pro mě jeden z nejtěžší filmových žánrů, Eastwood tady ukázal, že už je možná čas na důchod. Tady to totiž projel na všech čárách. Film je zajímavý možná tak 5 minut, kdy dojde ke skutečnému útoku ve vlaku, zbytek filmu je naprosto zbytečný. Naprosto tupý příběh, který je naprosto tupě odvyprávěn, celá část o tom jak tři kamarádi zamlada rebelovali a obdivovali vojáky je úplně zbytečná a dala by se zkrátit tak na 10 minut. Jejich následný výlet po Evropě, kdy si Eastwood myslí, že selfie stick je zbraň každého správného amerického hrdiny je tak trpná, že mi bylo hloupě za všechny zúčastněné. Průšvih na všech frontách, kdyby se z toho aspoň dala dělat sranda jako z The Room, ale na tomhle je nejhorší, že je to myšleno naprosto vážně. 20% (01.05.2018)

Na zdi má plakát z Kubrickovy Olověné vesty, vedle v baráku nejlepšího kámoše a ve škole tak trochu problémy s ředitelem. Spencer je obyčejný kluk s obyčejnými trablemi dospívání. I když slova jako selhání, průměr nebo zklamání slýchává docela často. Hledání místa v životě ho čeká stejně jako kamarády Aleka a Anthonyho. Nakonec se najde v armádě a společně se svými přáteli zmaří pokus o teroristický útok marockého sympatizanta Islámského státu, kterému v rychlovlaku jedoucím z Amsterdamu do Paříže selhala automatická zbraň, takže tři stovky nábojů zůstaly jen v batohu. Legendární Clint Eastwood znovu zvolil skutečnou událost, jenže tentokrát na to jde velmi unyle a až televizně (dokonce jeho dvorní kameraman Tom Stern obrazově nijak zvlášť nepotěší), bez velkých jmen (a s experimentem v podobě skutečné trojice hrdinů) se pokouší o civilní podání, absentují tu dramatické scény (pochopitelně vyjma té stěžejní), klukovská léta vůbec nevtáhnou, přesto je ve výsledku vlastně docela odvážný. Protože se vydává cestou, kterou bychom od něj asi úplně nečekali. Ano, Clint se pokusil dostat svým hrdinům víc pod kůži a nejen je letmo načtrtnout, přesto to úplně nevychází. Nijak jsem se o trio nebál, nijak mi nepřirostlo k srdci. Příliš výsledku nepomáhají ani dialogy, které místy hodně tahají za uši. Docela škoda. Hůl nad Clintem ovšem rozhodně nelámu. (17.05.2018)