Trhlina

Udivuje mě, že Trhlina je vážně myšlený film, který zamířil do kin. Nezapůsobil by totiž ani jako film absolventký či dokonce amatérský. Obrazová stránka je totálně laciná, snad jako by se snažila evokovat dojem home made videa. To však není největší problém. Tím jsou výrazové prostředky a scénář. Postavy jsou totálně nevěrohodné a jen těžko lze chápat motivace jejich činů, v podstatě to co sledujeme nedává od prvního záběru vůbec žádný smysl. Snaha lekat, děsit nebo udělat z diváka osobu citově zainteresovanou je směšná a většinu publika naprosto mine. (14.06.2019)

Trhlina balansuje na hrane škandinávskeho thrilleru, detektívnej zápletky a mysteriózneho hororu. Po väčšinu času sa režisérovi Petrovi Bebjakovi darí budovať a udržať silné napätie a to ako za pomoci samotného príbehu, tak i audiovizuálnych stimulov. Vypäté scény, napríklad keď sa Igor snaží dostať do tajomného trezoru, sú podkreslené pomalými a tajuplnými zvukmi, ktoré nemusia nutne súvisieť s tým, čo sa práve zobrazuje na plátne, ale dotvárajú želaný efekt znepokojenia. Bohužiaľ sa o túto barličku snímka opiera príliš často a tak tento postup po niekoľkonásobnom opakovaní stráca na intenzite. Podobne dobre sa pracuje aj so strihom, kedy sú určité scény prekladané svižnými zábleskami do minulosti. Aj napriek ich občasnej prvoplánovej náture pracujú tieto prestrihy tak, ako bolo zamýšľané a vzbudzujú v divákovi zvedavosť, čo že sa teda kedysi odohralo. Thriller Trhlina síce nedosahuje najvyšších kvalít svojich škandinávskych predobrazov, aj napriek tomu ale v rámci slovenskej, poťažmo i českej, filmovej produkcie, predstavuje nebývalú a zručne vyvedenú raritu. (21.11.2019)

,,KEĎ MI NEVERÍŠ ANI SLOVO, AKO TI MÁM DOKÁZAŤ, ŽE HOVORÍM PRAVDU?" ,,NEVIEM... NÁJDI NEJAKÝ SPÔSOB." __ Už samotná kniha nebola žiadne literárne veľdielo, hoci sa čítala veľmi ľahko a nútila ma overiť si fakty, na ktoré sa v nej autor odvoláva. Film som si viac než pre jeho - na slovenské pomery - atraktívny námet, pozrel skôr pre porovnanie mojich čitateľských predstáv. Určite som urobil dobre, keď som na ,,Trhlinu" nešiel so známymi do kina a radšej som ju zhliadol až dodatočne doma, pretože som o nič neprišiel. Z môjho pohľadu má film ešte viacej nedostatkov než ukazuje jeho tunajšie pomerne slušné hodnotenie. Treba povedať, že nejde o nudný film, je však zle a zmätočne nakrútený. Predovšetkým pokiaľ by som nečítal knihu, v deji by som tu veľmi silno tápal a nechápal zmysluplnosť jeho postupného vývoja (načo sa vôbec trepú niekam do lesa?) alebo správanie sa postáv. Nepochybným kameňom úrazu je jeho zlé zostrihanie väčšieho materiálu z pripravovanej TV minisérie na kino verziu, ktoré si je možné povšimnúť napr. v zbytočnom rozčlenení na tri diely bez zmysluplnejšej dramaturgickej výstavby. Bebjak svojou rutinnou réžiou vytvárajúcou napätie tuctovým a predvídateľným spôsobom zrejme chcel mať všetko hneď rýchlo z krku, aby sa mohol plne venovať ambicióznejšej ,,Správe". Navyše ak film obohatí veľmi tradičnými - až trápnymi - zvukovými efektami (zvuk trezoru) zatĺka posledné klince do rakvy filmu. Z hereckých výkonov ma prekvapili najmä Hartl a Maštalír, absolútne vzdialený svojim literárnym predobrazom zahrali svoje postavy akceptovateľným a nijako nerušivým spôsobom (obsadenie Márie Bartaloš Havranovej som akosi čakal). Spätne oceňujem radikálne skresanie vulgarizmov, ktorých bola kniha plná a ktoré bývajú povinnou výbavou našej súdobej kinematografie, keďže by tu pôsobili ozaj zbytočne; inak ,,Trhline", snažiacej sa založiť u nás žáner mysteriózneho trileru, bude pre jej celkovú neobratnosť lepšie na TV obrazovkách, kde si ju možno raz znovu pozriem. (2546. hodnotenie, 209. komentár k filmu) (19.07.2019)

Tak si neodpustím jedno klišé, ale holt: KNIHA > FILM. Filmové zpracování Trhliny se sice ve většině drží příběhové osy v knize, ale v několika momentech, kvůli dramatičtější sledovanosti, vybočuje. Většinou bylo vynecháno to, co by film zbytečně rozmělňovalo nebo ho nijak neposouvalo. Někde se ovšem maličko překrucuje nebo přikrášluje, jak je ve filmových adaptací zvykem. Co je ovšem na škodu, že se společné setkání s nerdem Andrejem a racionalistou Davidem moc dobře nevysvětlí a divák skoro nepostřehne, proč k němu došlo. Podobně jako v knize i zde jsou postavy poněkud ploché a moc si k nim nejde vybudovat vztah. Síla knihy byla především v atmosféře a přijmutí hry, že by se příběh mohl odehrávat na základě skutečné události. Samozřejmě, že se s velkou pravděpodobností jedná o Karikovu fikci, ale díky ponoření se do "reality" mi pomohlo hodně knihu vychutnat. Příběh Trhliny však nejlíp líčí přízviska "Slovenský Blair Witch" anebo "Slovenský bermudský trojúhelník" a možná tak trochu očekáváte i od filmu, ale found footage rozhodně nečekejte. I přes vynikající zpracování, na zdejší poměry víc než obstojné, jsem ale z filmu odvařený nebyl. Nevím co mi přesně chybělo, ale Trhlina byl přesně ten případ, kdy nejste ani vyloženě zklamaný, ale ani totálně nadšený. Možná chybělo lepší uchopení celkové konzistence a větší důraz na atmosféru. A taky i vstřícnější podání pro diváka, který se s knihou nikdy nesetkal. Najde se tu i několik elementů, které zůstávají neobjasněny, ale přitom pro pochopení příběhu nejsou zas tak důležité a pak i momenty, které do filmu přidávat nebo předělávat nemusely. Za mě čistý průměr a spíš bych diváky chtěl odkázat na přečtení této velmi působivé knihy pro pocuchání vašich nervů. Jinak "gratuluji" opět panu LIVINGDEAD ze všeříkající slovní průjem, který je u něho zlatým pravidlem - dostává tímto ode mě nesmrtelné zlaté lejno jako čepičku na hlavu! :-D (17.07.2019)

Dokážem si predstaviť, ako báječne si film užil divák bez znalosti predlohy. Mnohé závažné a šokujúce dejové zvraty sa totiž vo filme vo vzťahu ku knihe zopakovali jedna k jednej, logickou otázkou teda je, čo také mohlo osloviť čitateľa, ktorý mal naopak to šťastie, že najprv zhltol knihu. Film totiž stavil na vysokú popularitu literárnej predlohy. Je to jednoduché. Mária Havranová (ktorá si mala ponechať toto nádherné dievčenské meno) je najväčší súčasný slovenský ženský sexsymbol, a to sa zaobíde úplne bez mejkapu (!). Matej Marušin najväčším mužským sexsymbolom bude až vo chvíli, keď sa ostrihá nakrátko, je šťastie, že vo filme ho vidno väčšinou v čiapke. Už jeho fyziognómia stojí za návštevu kina ako nejaký špeciálny bonus. Režisér je však určite zvedavý na iné, takže - široko-ďaleko neexistuje lepší mysteriózny triler. To menej lichotivé nasleduje. Niektoré scény sú zostrihané príliš unáhlene (doslova blesková návšteva cvokhausu v noci), vidno, že strih primárne slúžil tomu, aby bola dĺžka materiálu určená pre seriál prispôsobená potrebám filmu. Uprednostniť seriál pred kvalitami filmu je niečo, čo nikdy nepochopím, aj keď žijem v kapitalistickej spoločnosti. Režisér sa totiž do dejín kinematografie zapisuje filmami, nie seriálmi. Z dôležitých vecí tu hapruje budovanie napätia. Ak viem, že robím hororový mysteriózny triler, alfou a omegou je napätie, ktoré by síce malo byť kolísavej intenzity, ale nikdy nezmiznúť (vo filme Votrelec je tam permanentne, bez odľahčujúcich scén). Ak idem do kina na niečo strašidelné, potrebujem sa báť k posraniu (napr. oceňujem zvuky, ktoré vydáva to malé chlapča v lese). Napätie musí vystupovať z plátna vo "vysokom reliéfe", ako asambláž, a to i v úvodnej polhodinke. Čosi také sa najlepšie dosahuje hudbou, či skôr - v tomto žánri - nápaditým hudobným alebo zvukovým motívom, ktorý by mal jemne vibrovať aj v pokojnejších častiach (motív v Trhline však zďaleka nie je tak dobrý, ako sa píše). Aby si to človek uvedomil, nemusí mať štátnice z dejín kinematografie. Keďže dávam štyri hviezdy, všetko ostatné je samozrejme fajn a nepociťujem potrebu to rozoberať. (21.02.2019)