Vrah mezi námi

Klasické Langovo masterpiece M přivedlo slavného režiséra poprvé ke zvukovému filmu. Ve Výmaru mu po té bylo dopřáno realizovat už jen Testament dra Mabuseho, načež po Liliomu ve Francii zamířil rovnou do Hollywoodu. M dopřálo podobný stardom také Peteru Lorremu. Osobně si skutečně nedokážu představit role, které by mu svěřovalo Německo po roce 1933, protože stačí jediný pohled na jeho mládence v Jeho Veličenstvu Krise nebo L. P. 1 neodpovídá a je jasné, že Lorre byl jako zrozený pro hollywoodský odpad ;) Z jiných herců v M ještě poměrně vyčnívá skvělá Rosa Valetti, známá to Gusta z Modrého anděla, a vyšetřující Paul Kemp, veterán německého kina 30. - 50. let. Případně ještě univerzál Theo Lingen a mezi komparsisty neidentifikovatelný příští idol Rolf Wanka (toto ovšem jeho rodina vyvrací). Film samotný je senzační studií na téma spolupráce podsvětí a policie, přičemž práce s asynchronním zvukem odpovídá dobovému standardu, který byl hojně využívám náročnějšími režiséry. U nás se takto projevil například Machatý v Ze soboty na neděli. (12.08.2010)

Na svojí dobu představuje tento film neskutečnou revoluci, co se filmového průmyslu týče. Jako jeden z prvních přichází se zvukem a ačkoliv na to herci nejsou nijak připraveni, vydávají ze sebe solidní výkony. Téma mě velice zaujalo a fakt, že to točil režisér Metropolisu mě donutilo si tento film sehnat. Sice jsou necelé dvě hodiny relativně dlouhé a chvílemi se v záběrech nic neděje a čas neskutečně pomalu plyne, má beztak samotný příběh co nabídnout i dnes. Jenom si přečtěte obsah a pochopíte. Pak už jen stačí sledovat, jak si s tím policejní prefekti poradí. A to je tento film přes sedmdesát let starý. Na svoje stáří ale absolutně nevypadá a věřím, že právě díky svému zpracování nikdy nezestárne. (16.10.2007)

Vraždy, vraždy, vraždičky aneb když musíš, tak musíš, ale počítej s následky. Vraždy malých holčiček jako nosné téma pro tento film jsou zajisté dostatečně zajímavé a zároveň šokující. Režie Fritze Langa má určitě něco do sebe, jeho zabírání zvláštních pozic i cit pro detail, stejně jako gradace příběhu jsou zajisté hodny pochvaly, ale nemusel by vypravovat tak rozvlekle, neb se může stát, že divák začne usínat. Naštěstí jsem se ale probral na strhující druhou polovinu, která rozhodně stála za to. Tohle byl vskutku zajímavý, byť trochu rozvleklý noir zážitek. [Noir Film Festival 2019] (22.02.2020)

Jeden z raných filmů-noir, po filmařské stránce splňující snad všechny předpoklady, které dělaly tento klasický žánr tak krásným a osobitým. Atmosféra tuhá, že by se ani krájet nedala, mrazivý a do detailů propracovaný příběh, přesvědčivě zahraný zabiják a samozřejmě útočný politický přesah, který v tomto případě cílí kritiku takovým způsobem, že snímek je svým poselstvím aktuální i v dnešní době (a bohužel asi ještě dlouho bude). Na "Emko" by se měli povinně podívat všichni vysoce postavení politikové, a následně o něm ještě hodně dlouho přemýšlet. :) 4,5* (09.08.2013)

Po většinu času nepříliš záživný až těžkopádný hon na vraha. Výborný je jen úplný úvod, poté se rozjede vyšetřování vražd jak u policie tak v řadách ukřivděných zločinců. Zajímavý je tedy až konec, konkrétně vrahova obhajoba ve stylu 'nemůžu si pomoct'. To je také jediná ukázka pořádného herectví v celém snímku. Film je známý ve spojitosti s pravým německým šílencem Peterem Kurtenem, který podle své výpovědi občas ejakuloval už při samotném pohledu na ženu, případně když do ní bodal nožem, ale vrah v M s jeho příběhem moc společného nemá. Takže, je to klasika a ve své době novátorský snímek, v mých očích ale zklamání. (14.01.2008)