Metropolis

"Prostředkem mezi hlavou a rukama musí být srdce." ________ Kdo by neznal alespoň název futuristického eposu a jednoho z nejikoničtějších filmů němé éry - 'Metropolis'? Přeci jen jde o dílo, které mělo zdaleka největší impakt na vědeckofantastický žánr, a jež fundamentálně ovlivnilo nejeden popkulturní proud a inspirovalo nejeden kultovní film. Pro většinové publikum jsou nejpravděpodobněji známé scény z legendárního videoklipu k songu Radio Gaga od Queenů, který na 'Metropolis' v kvintesenci symbolicky odkazuje.... Ovšem problém nejčastěji tkví v tom, že ne každý 'Metropolis' reálně viděl - existuje totiž ihned několik oficiálních i neoficiálních verzí snímku, a samotná kompletní kopie originální verze čítající na svou dobu neuvěřitelných 150 minut byla nalezena a restaurována až v roce 2008. Každopádně samotná narativní premisa snímku je velmi jednoduchá, až schematická - děj se odehrává v dystopické budoucnosti ve fiktivním velkoměstě ovládaném vrstvou aristokratů, neboli Vyvolených - a zatímco Vyvolení si užívají radostí života v takzvaných Zahradách věčnosti, hluboko v podzemí se rozkládá město dělníků, kteří obsluhují obří stroje, zajišťující blahobyt 'těm nahoře'. Posléze se rozpoutá kolotoč intrik a melodramat, jenž doprovází všemožné zvraty, a který sebou nese univerzalistickou, ba přímo utopickou myšlenku - kritiku industrializace a kosmopolitního elitářství, která se posléze zvrhne do pacifistický parafráze na tehdejší socialistický tendence (?) - toť otázka. Pakliže ano, režisér Fritz Lang chtěl divákům vzkázat, že ideálem třídního boje není násilná revoluce, ale vzájemná spolupráce (srdce) mezi buržoazií/trhem (hlava) a proletariátem/dělníky (ruce) - ve snímku je tak zároveň intenzivně přítomen motiv legendy o Babylonské věže, rajského místa, kde všichni lidé odlišných kultur žijí mírumilovně pospolu.... Ve výsledným resumé nejde ani moc co vyčítat filmu, kterej je starej nejmíň devadesát let, a který se tak obsesivně vyžívá v megalomanské vizi režiséra Langa - jmenovitě v secesní architektuře která je zosobňena v podobě gigantických kulis a interiérů. Navíc, natočit něco tak velkolepýho, poutavýho a komerčně náročnýho v roce 1926 chce fakt koule. Přesto se téměř stoletý stáří znatelně podepisuje na tom, jak diváci 'Metropolis' mezigeneračně vnímají - nejsnáze je tak může jedině odradit vliv německého expresionismu, jelikož prezentace herců je velice teatrální a klade důraz na až patetický vyjádření emocí - tedy expresi. Kolem a kolem jde ale o povinnou četbu pro všechny cinefily, která si bezpochyby zaslouží status kultu. (16.08.2021)

Scénář: Fritz Lang .. Opravdu těžké hodnocení. Film jsem chtěl vidět na velkém plátně a to se mi povedlo až teď nedávno v rámci Projekt 100 2005, bohužel ale jen verze „118 minut“ a s německými mezititulky, kterým jsem nerozuměl. Hodnocení a zážitek s filmu také sráží ta blondýna co seděla za mnou a většinu projekce se hloupě smála.. musím sice uznat, že to chvílemi opravdu působilo velmi groteskně, ale ať si vyzkouší hrát v němém filmu, kde musí výrazem obličeje a pohybem zvládnout vše. Ovšem technické zpracování filmu je skoro nepopsatelné! Velmi mrazivě působící střídání zubožených dělníků a i na dnešní dobu stále nadčasové ztvárnění města Metropolis je dechberoucí a něco na co se nezapomíná.. Dávám 4*, ale spíše je to na 90% a určitě si nenechám ujít chystanou kompletní DVD verzi.. (02.02.2005)

Je to tady. Viděl jsem legendární Metropolis Fritze Langa z roku 1927. Tu krásnou metropolis, která v černobílých barvách vypráví o utrpení níských vrstev(dělníků) a božského života bohatších 10 tisíc. Viděl jsem ten film, o kterém jsem slyšel odkohokoliv kdo ho viděl. Původní verze filmu byla zničena. Kopie nemá takovou schopnost držet pohromadě a proto jsou chybějící scény vyplněny napsaným textem, který nám přibližuje ztracené denní na plátně. Osobně v Projektu 100 jsem shlédnul o hodně kratší verzi než je ta opravená 153 minutová. V novinách bylo napsáno 140 minut, ale skutečnost byla ještě o nejméně 20 minut jiná(a tedy i kratší). Film je to opravdu velmi zajímavý a chvílemi naprosto vyráží dech. Nejde se též ubránit chvilkovému pocity, kdy se opravdu musíte smát. Tento iflm není z dnešní doby a ne všichni vemou vše v tomto filmu (a některé až groteskní scény) bez humoru. Je to přelomoví film, který by si zaslouží být kompletní a dokonalý, ale i tak je moc krásný. Svět budoucnosti je zde popsán opravdu převědčivě. Bohatí vládnou chudí pracují. O tom vždycky vše bylo a bude. Fritz Lang však do filmu dostal i roboty a hlavně své vize. Např. vize syna vládce Metropolis při pohledu na vybuchující stroj a odchod dělníku dopekla je opravdu dokonalý. Nebo ubíhající čas směny, který se nekrátí, ale spíš naopak...a...Úvodní chůze dělníku je perfektní (a připomíná mi animatrix, který tímto filmem byl jistě velmi inspirován). Po shlédnutí tohoto filmu si všímám hodně odkazů, které novější filmy k této modle vytvořili. Metropolis navždy zůstane jedním ze stavebních kamenů filmu. (20.03.2005)

Děláte si srandu, že ano? Nic proti starým filmům nemám. Dokonce jsem viděl i starší filmy než je tento a líbily se mi. Metropolis je ovšem totální hovadina. Hnusně nalíčení herci, kteří vypadají jako banda teploušů. Totálně debilní příběh čerpající z biblických motivů. A především hrubě přemrštěná stopáž. To vše dohromady dělá jeden z nejnudnějších filmů, které jsem za dobu svého života viděl. Takhle vysoké hodnocení si vysvětluji pouze tím, že film neunikl pozornosti všem zdejším pseudointelektuálům, kteří zde tvoří dost rozrostlou komunitu. (Jejich seznam naleznete ve fanklubu tohoto filmu.) Běžný divák se této sračce vyhne, a proto tu těch odpadů není mnoho. Já tu však jeden zanechám. Tohle totiž nelze hodnotit jinak. (23.05.2012)

Popravde, nie som veľký fanda snímkov z éry nemých filmov (až na Chaplina a grotesky). Musím však uznať, Metropolis má svoj štýl a potenciál po vizuálnej stránke ohromiť diváka, hlavne keď uvážime že film má už 90 rokov. V tých časoch museli ľudia popadať na zadok. Na druhú stranu ale obsahová stránka ma moc nenadchla a ani herecké výkony neboli také výrazné, ako napríklad v snímku Utrpenie panny Orleánskej (1928), kde ma Maria Falconetti doslova pripútala k obrazovke. Čo sa týka hudby, nebola zlá, ale vedel by som si predstaviť aj lepšiu. Celkovo som však spokojný, najmä vďaka obrazu a na tú dobu nadčasovým trikom, skvelá práca. 70/100 (24.03.2017)