Ministerstvo strachu

Nečetl jsem knižní předlohu - toť omluva na začátek. Co se týče Langova Ministerstva strachu samotného, je dokonalou ukázkou stárnoucího filmu. Celá ta válečná konspirační paranoia totiž působí z dnešního pohledu dost přehnaně a celý příběh kvůli ní ztrácí velký kus své vážnosti a napětí. Když navíc přičtu nevyužítý potenciál hlavního hrdiny, na jehož psychické rozpolcenosti by celý film mohl stát, zbývá "pouze" dobře odvedená řemeslná práce s několika zajímavými momenty. (28.04.2010)

Mě tyhle špionážní věci natáčené rychle ještě v reálné době, moc neberou. Daleko napínavější věci se točily v 60 ´s, a u tohohle filmu si dovedu představit i novodobý remake. Je to už moc zaprášené. Američani Londýn moc neuměli, a tohle je ateliérkovka jak vyšitá. Možná v anglické verzi to mohlo mít aspoň ten západní look, i když proti dabingu z ČT 1993 nelze nic namítat. (16.12.2017)

Ministerstvo strachu je špionážním thrillerem s ponurou atmosférou a umně vybudovanou strukturou rozvětveného zla. V tomto oboru byl mistrem Hitchcock. Lang nezaostal ve vynalézavosti prostředí ke strhující podívané. Vybral si vděčné a aktuální téma, ze kterého mrazilo již při pouhém uvědomění si této možnosti, oblíbeného anglického spisovatele Grahama Greenea. Fritz Lang byl mistrem nálady napětí, tajemna a všudypřítomného strachu a zla. Atmosféra v citově zabarveném herectví je jedinečnou kulisou napínavého příběhu, kde nechybí akce, dobrodružství, hrdinství, romantická náklonost a odhodlaný boj za osobní svobodu. Význam zápletky přesahuje jedince a dodává příběhu okouzlující mystérium možného, tajuplného a nebezpečného. Každá postava skrývá své životu nebezpečné tajnosti a nenuceně hraje svůj svěřený part až do posledního dechu. Hlavní postavou příběhu je Stephen Neale (velmi dobrý Ray Milland) se skrývanou bolestí nedávné minulosti v oparu mystické záhady přítomnosti, ohrožující samu podstatu života. Nepodléhá strachu a odhodlaně postupuje krok za krokem k pravdě a vysvobození z psychického zajetí. Při každém kroku hrozí nepřítel a konečné řešení a příběh graduje svou svíravou zvědavostí. Hlavní ženskou postavou je Carla Hilfe (šarmantní Marjorie Reynolds) s bolestivou zkušeností minulosti. Ona dodává romantickou linku, odvahu a potřebnou pomoc. Rozporuplnou postavou je Carlin bratr Willi Hilfe (dobrý Carl Esmond), muž v čele dobročinné společnosti. Se sebevědomou potměšilostí rozehrává rafinovanou hru se zametáním stop a ukrytím pravdy. Z dalších postav: záhadná a pobavená vědma Bellane (šarmantní Hillary Brooke), složitý případ rozplétající policejní inspektor Prentice (příjemný Percy Waram), vyhledávaný krejčí a muž dvou tváří Travers alias Cost (zajímavý Dan Duryea), svérázný knihkupec Newland (příjemný Thomas Louden), vědma s osudovou chybou (Aminta Dyne), nebezpečně vykutálený slepec (Eustace Wyatt), či propíraný ministerský poradce Dr. Forrester (Alan Napier). Ministerstvo strachu je především zábava, která je díky Langově mistrné stavbě napětí a ponurosti stále strhující a uspokojující. (12.02.2017)

Já na rozdíl od Bebacka dost kašlu na to, jak věrná to byla Greenova adaptace. Víc mi vadí, že po velmi vydařeném začátku přišla tak nemastná-neslaná druhá půle. Nápad s výhercovstvím dortu je tak geniální Macguffin, že by se za něj nestyděl ani A. Hitchcock na vrcholu své kariéry. Ve vlaku s falešným slepcem napětí houstne až k nevydržení a když dort rozmetá německá bomba, dostává divák vstupenku na neskutečné spektakulární představení. Jenže pak zjistí, že jízdenka je prošlá a cirkus odjel. Zkrátka od magické seance už nastává jen zdlouhavé lineární objevování vodítek přerušované cukrováním mezi Millandem a otravnou Reynoldsovou. Vše spraví až napínavý a trochu překvapivý konec. Bývalému expresionistovi Langovi estetika noir sedne, ale tenhle scénář se asi zachránit nedal. (18.07.2010)

Lang byl příliš citově zainteresovàn na dějové lince o nacismu, proto ji celkem logicky upřednostnil před vßím ostatnim. Bohužel touha natočit opět burcujícî protinacistické dílo vyšla napràzdno. Vzniknul profesionálně natočený špionážní snímek. Je jasné, že se Lang potýkal s malým rozpočtem, takže se nedočkáme žádných pompézních scén. Jenže se bohužel nedočkáme ani žádného myšlenkového přesahu. Toto špionské dobrodružství se mohlo odehrávat kdykoliv a kdekoliv a na mikrosnímcích mohlo být cokoliv. Lang byl svým nedobrovolným překořeněním zasažen mnohem více, než sii zřejmě připouštěl a proti jeho velkolepým německým dílům, která srší nápady a hlubokými myšlenkami, je toto pouze s rutinou zvládnutý pokus o noir film. Připouštím, že Eva Sadková měla na zpracování téže předlohy skoro o hodinu více, ale její televizní rozpočet určitě také nepřetékal, ale dokàzala natočit nesrovnatelně působivější i hlubší dílo, které Langovu verzi překonává i v odvěké největší slabině českých filmů, ve zpracován akčních scén. (23.10.2019)