The Beach Bum

Ačkoliv The Beach Bum aka Moondog žije výhradně z peněz svojí zazobaný manželky, protože z uhasínající slávy minulých umělecky plodných let nájem nezaplatíš, neschovává v sobě ani kousek snobství. Dalo by se říct, že ten film v sobě obsahuje takový drobný poselství, něco ve smyslu, že pařit se dá opravdu s každým nehledě na to, kolik má v peněžence. Moondog je vlastně takovej sjetej Jack z Titanicu, večer paří ze Snoopdogem na luxusní jachtě, ráno s bezďákama pod mostem a mezi tím se zabaví s kýmkoliv, kdo se namane po ruce. A ono se to dá vlastně aplikovat i trochu jinak, ne s každým se dá pařit, ale každý může posloužit Moondogovi jako kámoš na pařbu. Protože takhle nonstop můžou jet jen vyvolení jedinci. A jde o to, jestli to s ním chvilku vydržíte, protože na rozdíl od jinejch podobně laděnejch filmů, tady nepřichází vystřízlivění, morální poučení ani změna rytmu. Buď Moondoga a jeho explicitně vyřčenou životní filozofii přijmete anebo vás po delší době otráví, protože vlastně jen kupí průser za průserem a chová se jako retard. Jemu by to ale bylo jedno. Pokud na to přistoupíte, je to vlastně osvobozující pocit. Protože v normálním životě to vystřízlivění vždycky přijde. (12.05.2019)

Poměrně solidní herecká partička během natáčení vyhulila dvě sta kilo hulení, které zajistil Snoop Dogg a vyšňupali desítky kil kokainu, o které se postaral, toho času, Zac Efron. Výsledek je brutální filmařskej úlet, u kterého, až následně zjistíte, kdo ho natočil, tak se vlastně vůbec nebudete podivovat. (22.03.2020)

Vyrachtaná smažka Korín si zjevně urputně honí nad vyrachtanou smažkou Burousem, prazdrojem intelektu všech vyčichaných pičusů a modlou všech rádoby dekadentních vyčichaných pičusů, kteří xmrti rádi do zchytření meditují nad jeho hlubokomyslnými opiovými mantrami, jako například „Kočka neposkytuje služby, kočka poskytuje sebe.“. Nářez, co!? Také cítíte tu neskonalou yntelechtuální profunditu, nekompromisně exponující až bazální esenci sofistikovanosti alkaloidů zelených makovic? Já tedy rozhodně ano, a vždy si v souvislosti s tímhle napajcovaným buzerantem, trousícím v rauši v Maroku na papír načmárané narkáčské bonbonmoty, které pak jeho feťacký klubík slepil sekunďákem a vydal jako generační umělecký manifest, vzpomenu na legendární, naprosto geniální, podstaty existence všehomíra, stvoření i vesmíru nekompromisně se dotýkající tezi Otakáro Schmidta při jedné z Besídek divadla sklep. Ta zní, ale čtěte raději pomalu a nejlépe s jedním okem zavřeným, aby vás ten příval náhlého yntelechtuálního prozření neskolil jako u té kočky: „Krajáč není ani maso, ani mléko, je to prostě krajáč!!!“. Ufffff. Mistrovké! Čumíte teď na to jak DaVinči na Poloka, co, volové?! No jo, no, není vám prostě shůry dáno to pobrat, anebo místo pětilebkového afgánského matroše máte v bongu jen nějaký sapovký ťamanský květináč. Ale nezoufejte, musí vám stačit, že to kokot mého formátu prohlásil za geniální, berte to jako myšlenku dne otce Fura, kvintesenci krystalické svobody a globální světonázor, uznale pokyvujte hlavou a šiřte to všemožně mezi ostatními blahoslavenci nebo čichači toluenu, kteří si sice taky nevidí na špičku čuráka, ale budou to bezmezně lajkovat, protože je to děsně kůl. Ale zpět k filmu. Vlastně teprve teď k filmu, doteď jsem se jen rozehříval a ladil plážovou formu. Takže, vymletá smažka a pseudoBurous Měsíční pes má všechno v piči díky permanentní hladině, a tak plave ve člunu nebo se poflakuje s dalším nukleárním fyzikem, vymletou smažkou Slídícím psem, a neustále trousí natolik erudovaná narkáčská životní moudra, že by se každé z nich mohlo okamžitě stát úderným píár sloganem libovolné koksovny. Jindy skvělý herec Matouš MekKvír toho rádoby Velkého Lebowského těžce nedává a až nepřirozeně trapně přehrává. Šádvel s Bludmanem pětkují, což už by samo o sobě mělo znamenat černou nálepku s lebkou a nápisem TOXICKÝ ODPAD pro všechny heterosexuální netlučhuby, kteří po přečtení Nahého oběda zatoužili vypít na ex flašku ředidla, aby podobnou narkoprudu nemuseli již nikdy znovu trávit. (30.09.2019)

Obtěžovat Korineho Beach Buma s tím, že na rozdíl od Spring Breakers postrádá hranu je vlastně nepochopení celého filmu, protože on vlastně není ničím jiným než onou hranou. Do podobného prostředí zasazené SB sice kontrovaly všední nudou flustrované dospívající studentky s mefistofelovským a surreálným světem floridských rezortů a jejich gangů, nicméně proto, aby demonstrovaly podvědomou nevůli nahlédnout za oponu zdánlivě nekonečných parties krásných mladých lidí. V Beach Bum jsme již pouze za onou oponou a to bez jakéhokoli dovysvětlování pozic či pozadí všech zúčastněných. Sledovat spokojeně hodinu a půl tyto nezlomené hašišové filosofy je vlastně samostatným aktem odporu oproti většině současných hodnot, jež staví na zodpovědnosti a ohleduplnosti. Moondogova pozice nedotknutelného egoistického excentrika, jenž posledních dvacet let nešel rovně pak nabízí jednu z variant naprosté osobní svobody. A ta není ani tak postavená na drogách a chlastu, ale na naprosté symbióze se svým okolím, jehož jsou všechny ty nezdravé ingredience prostě inherentní součástí. To, že je Moondog zkrátka "jen" součástí svého prostředí vykresluje Korine opět svojí tekutou narací (navíc obvykle se zde neocitneme s novou scénou na jejím začátku, ale vpadneme tak nějak do jejího průběhu) a v rytmu protagonisty tak nějak náhodně plující kamerou s nízkou hloubkou ostrosti, do které postavy občas propadnou a občas se za ní schovají (inu Debie). Snad jen by tentokrát ty sympatie vůči protagonistovi nemusely být tak napřímo vyřčené a hudba, která polovinu času zní, jako když se kocour Tom plíží do lednice pro kus šunky, u mě též narazila na zeď nepochopení. (31.07.2019)

Komedie pro některé huliče. Pro většinu ostatních nevkusná nuda. 1)  Mám pocit, že všechny filmy opěvující nekvalifikované užívání drog jsou stejné. A je jedno, která generace je vytváří. Závisláci se prezentují jako svobodomyslné bytosti, které jsou uvolněné, báječně free a happy. Tím lezou na nervy usedlým páprdům, kteří je tudíž ostrakizují, pronásledují a v některých případech i posílají do vězení. Do vězení ducha a někdy i do skutečného lapáku._____ 2)  Tvůrcům nahrává fakt, že mnohé umělce nelze posuzovat konvenčními měřítky a že občas někteří z nich tvoří pod vlivem drog. Stejně tak i někteří sportovci podávají špičkové výkony. I ve válce se před útokem fasoval rum (v Rusku vodka). Některé nacistické jednotky byly pod působením drog dokonce systematicky a trvale._____ 3)  Především ovšem drogy působí jako odpočinek, relax. Napijeme se, píchneme si, zkouříme se a zapomeneme na skutečnost. Možná tak úplně nezapomeneme, ale přestaneme si dělat starosti. Anebo se přestaneme nudit, alespoň na chvíli. Ach Bože, do koho´s to duši dal._____ 4)  Pak se věci ujmou tvůrci jako je 46letý Harmony Korine a neštěstí je hotovo._____ 5)  50letý Matthew McConaughey (Moondog) má pěkné pěstěné tělo, což lze říci i o 32letém Zacu Efronovi (Moondogův parťák z léčebny). To ale na více hvězdiček nestačí._____ 6)  No, génia jsem z Moondoga necítil, jen zpovykovanou smažku._____ 7)  Výstižný koment: castor***, verbal (hodnotil odpad). Koment, který napsal Dimo*****, dost vystihuje náladu filmu. Háček je v tom, že Dimo na filmu chválí přesně to, co se mně nelíbí. (03.08.2022)