Žena za výkladom

Jako první se sluší zmínit, že přes všechnu kritiku, kterou se v komentáři oháním, považuju Žena za výlohou za jeden z nejlepších noirů, jaké jsem kdy viděl. Hodně tomu napomáhá Edward G. Robinson, který není zrovna typickým hrdinou. Tady je ovšem skvělý a to přesto, že se během maskování zločinu i během vyšetřování dopouští školáckých chyb, kterým bych se dokázal vyvarovat i já, nájemný vrah-amatér. Nicméně jeho neorganizované chování má za následek, že jsme prakticky neustále drženi v napětí a atmosféra se dá, aspoň v první polovině, krájet na krajíce. V té druhé se dostává více ke slovu Joan Bennett, která je sice taky výborná, ale její vyděračská linka je o trochu slabší. To ovšem není nic v porovnání s nedomrlým závěrem (u kterého jsem se mimochodem málem rozbrečel), který by se mohl lehce objevit v téměř každé romantické komedii té doby. Co dělá v temném noiru, to vážně netuším. Ale docela by mě zajímalo, jestli je prací samotného Langa, nebo mu ho zbaběle nařídili producenti respektive studio. Buď jak buď, i tak je to výtečná podívaná. (24.05.2011)

Žena za výlohou je rozkošnou filmovou hříčkou. Na zápletce ponurého kriminálního thrilleru se rozehrává životní příběh se sarkastickou příchutí. Dobírá si s důrazným faktorem náhody puritánský morální kodex spořádané společnosti. Fritz Lang opět vybudoval jedinečnou atmosféru, která zanechává v nejistotě všechny až do úplného konce. Napětí znehybňuje a nahlodává bezpečí a svědomí. Obavy a strach se přibližují plíživě, nenápadně a v nestřeženém okamžiku ovládnou životy, skutky i mysl aktérů. Láska je svrbění podbřišku v dychtivé touze po dobrodružství, tajemnu a zvláštnosti, která dává zapomenout na všednost a rutinu. Hlavní postavou příběhu je vážený profesor Richard Wanley (dobrý Edward G. Robinson), ukolébán stereotypem života do bohorovného nadhledu zábavného komentátora. Smyslné pokušení v opojení životem slibuje vzrušující zážitek. Náhoda sráží své protagonisty do nevyrovnanosti psychické hladiny duší. V těchto chvílích je možné vše, i překročení vlastních morálních zásad ve jménu života, svobody a bezúhonnosti. Pochybnosti se dostavují opakovaně, v kratších intervalech a s tíživější intenzitou až do závěru cynického výkřiku života a shovívavého úsměvu porozumění. Hlavní ženskou postavou je atraktivní Alice Reed (šarmantní Joan Bennett) v osamělém podněcování záchvěvů tělesné přitažlivosti. Jediná jistota byla ve vteřině probodnuta a po krátkém osvobozujícím období nerušeného klidu dopadá skutková podstata nevybíravou destrukcí psychické odolnosti. Důležitou postavou je Heidt (velmi dobrý Dan Duryea), nenápadný ochránce vlivné osobnosti s poskvrněným trestním rejstříkem. Rozehrává životu nebezpečnou nátlakovou hru pro lepší život a osobní zadostiučinění. Neústupně a sebejistě. Výraznou postavou je státní návladní Frank Lalor (velmi zajímavý Raymond Massey), Richardův dlouholetý přítel. Ironií osudu vede vyšetřování, které jitří nitro ctihodného profesora a rozdrásává vnitřní poklid a sebevědomí. Z dalších rolí: další profesorův laskavý kamarád a lékař Dr. Michael Barkstane (sympatický Edmund Breon), vyšetřující policejní inspektor Jackson (Thomas E. Jackson), výbušný vlivný muž Claude Mazard alias Frank Howard (Arthur Loft), či svědomitá obsluha pánského elitního klubu Collins (Frank Dawson). Je to film se zábavnou funkcí. S jedinečně tísnivou náladou, strhující svou podbarvenou nejistotou a uhrančivou svým tápáním duše v neznámu, strachu a dobrodružství. (12.02.2017)

Stále jsem nepochopil, kdy je film noir. Čím se liší od obyčejných kriminálek/detektivek? Ale o svojí neznalosti se tu rozepisovat nechci, i když jsem doufal, že to tady konečně pochopím. Žena za výlohou má perfektní a dobře promyšlenou kameru a vůbec po filmařské stránce je velmi zdařilá, i ten příběh - ačkoli byl dost jednoduchý - mě zaujal, navíc byl velmi chytře vedený a promyšlený. Ale ten průběh filmu byl příliš pomalý a atmosféra nebyla tak silná, aby mě držela v napětí a já byl to příliš pomalé vyprávění akceptovat. Nechytlo mě to moc ani herecky, Robinson se neustále tvářil, jak kdyby byl v polospánku (což mohl být účel, ale pochybuju, že by to tam mělo takovou hloubku). A ten zbabělý konec to taky celkem pokazil, ale tak aspoň mě pobavil. Ten film rozhodně není špatný, ale na víc jak silné 3* prostě není. Od Langa u mě pořád vede Ministerstvo strachu (shodou okolností ze stejného roku). (21.10.2020)

Každý správný noir má v rukávu aspoň jedno eso a Woman in the window skrývá hotový full house. Slaměný vdovec a odborný asistent v jedné osobě se náhle ocitá ve víru nečekaných a značně nepříjemných situací, když oproti svým zvyklostem přijme pozvání na skleničku (jistě, alibisti budou tvrdit, že se šel "jenom" podívat na další vydařené portréty) od uhrančivé mladé ženy. No a pak už to je jako když v zimě na vrcholu kopce uklouznete na zasněžené ledovce... Vynikající výkony všech zúčastněných a opravdu zcela nečekaná závěrečná pointa. (24.06.2018)

Příběh pana profesora, který má ženu, děti, přátele, práci, všechno běží bez problémů ve vyjetých kolejích a on na malou chvíli zatouží po dobrodružství s krásnou mladou ženou, mě vtáhnul na první dobrou.. Edward Robinson je v této roli báječný, no a Joan Bennettová je natolik přitažlivá, že divák chápe.. Za zmínku jistě stojí i Dan Duryea, parádní výkon i uvěřitelnost, měla jsem chuť mu zakroutit krkem.. Závěr mi vyloudil úsměv na rtech, což se také cení, celkově spokojenost.. (06.05.2023)