Sladký ničomník

Netradiční Woody. Není to typická komedie, spíš takový příběh (polodokumentární díky těm mluveným vložkám) o jazzovém kytaristovi. Mě jazz nic neříká, takže fanoušci si asi hvězdu přidaj. Ale jo jsem rád, že jsem to viděl - už kvůli Pennovi a kouzelné Samanthě Morton, ale prostě žádná pecka tentokrát. 5/10 (01.07.2013)

„Rozhazování končí! Moc utrácíš. Bude se šetřit. Co kupuješ kromě jídla? Chodíš k doktorovi? Veterinář bude levnější.“ Jakožto hudební film funguje Sladký ničema skoro dokonale, chytlavé rytmy mě nenechávaly v klidu a já si užíval téměř každičkou melodii (pravda, musíte mít rádi nejmenovaný hudební styl, abyste tuhle složku plně docenili). Po příběhové stránce už to taková sláva není, děj místy docela dost ztrácí tempo, naštěstí každá historka/momentka z Emmetova života nabízí něco zajímavého a vtipného (měsíc byl super, stejně tak pronásledování milenců a jeho různé verze, i když nejvíc mě stejně bavily „rozhovory“ hlavního hrdiny s Hattie). A vše samozřejmě táhne výborný Sean Penn s tím svým neodolatelně přiblblým úsměvem, jeho přespříliš skromného Emmeta se srdcem na pravém místě si snad nelze neoblíbit. Zvlášť, když udělá osudovou chybu, která z něj konečně udělá lidštější bytost. Škoda toho rozvláčného způsobu vyprávění a z něho vyplývajících nudnějších chvilek, kvůli tomu dávám pouze solidní 4*. „Nemusíme se brát.“ – „Nejde to. Potřebuju volnost. Jsem umělec.“ – „Já myslela, že mě máš rád.“ – „Baví nás to spolu. Vzal jsem tě na skládku střílet potkany.“ – „Střílet potkany mě nebaví!“ – „Vzali jsme si sendviče.“ – „A koukat na vlaky je taky dost divný!“ – „Vždyť to říkám. Každej máme rád něco jinýho.“ (08.08.2015)

Allenova komedie bez Allena? Když si zvyknete na tu zvláštní neurotickou figurku s velkými brýlemi, tak se smějete téměř všemu, co vypustí z úst... Sean Penn je zde na své průměrné úrovni (tzn. velmi dobrý), ale Woody tu chybí. Mohl alespoň hrát v kapele ne klarinet :) I když Allen neplánoval natočit úpně čistokrevnou allenovskou komedii plnou dialogů o ničem a o všem, nedokázala jsem se zorientovat a neviděla jsem celkovou pospolitost scén. Biografie bez počátku a konce... (30.09.2005)

Druhý nejlepší kytarista na světě Emmet Ray prožívá v zlatých (byť krizí postižených) 30. letech jednu historku za druhou. Film o tomto excentrickém podivínovi, jehož láskou je třeba příležitostná střelba na krysy na městckých skládkách, patří rozhodně do toho lepšího z tvorby Woodyho Allena. Najde se zde sice pár hluchých míst v podobě rozpačitých point některých scén, ale i ty zaniknou ve v pravdě nádherné jazzové hudbě, která je pro allenovky tak typická a v tomto dílku dokonce hraje jednu z hlavních rolí. Sladký ničema je film, který nic neřeší a jen si užívá čirou radost z fabulace. (08.05.2005)

Tak trochu jiný Woody Allen, i když se i tady dají vystopovat známé prvky jeho stylu. Nicméně je to přes svou mírnou odlišnost jeden z jeho nejpovedenějších filmů, čemuž napomáhají i skvělí herci. Sean Penn sice není zrovna "výrazný" herec, ale tady své roli dal snad vše a nevytkl bych mu zhola nic. Příjemným překvapením pro mě byla britská herečka Samantha Morton, která své němé roli dala slova jen svými pohyby a mimikou, a myslím, že to zvládla skutečně na výbornou. (10.01.2003)