Cesta do Indie

Cakal som daleko viac od tohto filmu. Mozno nejake väcsie problemy nadradenych Anglicanov voci chudobnym Indom, co sa v tomto filme sice aj preukazalo, ale to naivne mile a prehnane spravanie Dr. Aziza k Anglicanom a neskor jeho nenavist k nim mi skor liezla na nervy. Najväcsi problem je podla mna az prilis zbytocne dlha minutaz. David Lean mohol pokojne tento film natocit aj tak, aby sa zmestil do 120-tich minut, ale on to bud nevie, alebo mu bolo luto vystrihnut viac scen. Atmosfera filmu posobi velkolepo, ale necakajte tam ziadne nejake obcianske vojny alebo nieco podobne, hudba z mojho pohladu bola priemerna, dialogov viac nez dost a herecke vykony samozrejme skvele. Vo filme si zahral aj Art Malik, ktoreho som si vsimol ako hlavneho teroristu v PRAVDIVYCH KLAMSTVACH (1994) s A. Schwarzeneggerom. Film mal az 11 nominacii na Oscara a z nich si nominacie premenili na Oscara iba hudba Mauricea Jarreho a herecka vo vedlajsej ulohe Peggy Ashcroft. Judy Davis bola nominovana za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe, avsak väcsie stastie s Oscarom mala Sally Field za dramu MISTA V SRDCI (1984) od rezisera Roberta Bentona. Aj reziser David Lean bol nominovany za najlepsiu reziu, ale Milos Forman za dramu AMADEUSA (1984) sa mohol viac tesit a v rovnakom pripade to bolo aj v kategorii najlepsi film, kde vyhral opät AMADEUS... 22.04.2010 ________ Judy Davis - (Adela) +++ Victor Banerjee - (Dr. Aziz) +++ Peggy Ashcroft - (Pani Moorová) +++ James Fox - (Fielding) +++ Alec Guinness - (Godbole) +++ Art Malik - (Ali) +++ Hudba: Maurice Jarre +++ (22.04.2010)

Videne vo vlaku s Jaipuru do Mombaja. Vedla mna sedel stary pan ktory nevedel ani slovo po anglicky ale na konci zhodnotil ze sa mu film pacil a ja som mu napisal jeho nazov na kusok papierika. Lean je pre mna epicky reziser. Elegantne a sofistikovane rozprava o ludskych pocitoch, ma cit pre tvorbu charakterov a aj napriek dlzke sa nejedna o nudne filmy. To ze si casto krat odnesu aj nejakeho toho oscara je len jeden z mnohych aspektov ktore jeho filmy obklopuju. Banerjee v ulohe doktora Aziza ma asi ten najuhrancivejsi pohlad vobes a spolu s postavou Fieldinga je hybatelom deja rozpravajucom o rozdieloch, predsudkoch a ako to uz pri podobne ladenych filmoch byva aj o uprimnom priatelstve. Guinessova postava krasne mystifikovana a aj ked film postrada ku koncu nejaky dramatickejsi aspekt. Vyvrcholenie ak chcete, jedna sa o skvelu ukazku filmarciny. Taketo filmy sa dnes uz bohuzial nerobia. (23.12.2012)

David Lean byl génius a jeho poslední film svědčí o velkém elánu, byť Lawrence z Arábie a Doktor Živago jsou někde jinde. Judy Davis je okouzlující, Aleca Guinnesse jsem nepoznal. Přestože Jarreova hudba tentokrát není příliš výrazná, je opět nádherná. (881., 2. I. 2014, 2. XI. 2014) (02.01.2014)

Lean to vystihl výtečně. Žila jsem v temné, halasné, pudové Indii, kde neexistuje koncept dobra a zla, ale všechno je propojené a složité a podloudné svým způsobem, pozorně a klidně půl roku a všecko se to vrátilo v plné síle, s celou neuchopitelností a nerozlousknutelností problému, že bez ohledu na předsudky či naopak afektovanou naivitu očekávání, bez ohledu na vstřícnost a upřímnost a racionalitu a náklonnost a duchovní úroveň účastníků každé přátelství mezi Indem a Evropanem bude vždy vrtkavé a nevyzpytatelné - buď je, nebo není, a nikdo na tom nic nezmění, ale nikdo z nás tady na Zemi, ani Ind ani Evropan, to nikdy nebude vědět s jistotou. Komunikace, která by to vyjasnila, je nemožná, a každé zjednodušení je podvodem a sebeopíjením. *** Jedinou, avšak nezanedbatelnou chybou tohoto filmu Davida Leana je, že vzhledem ke zpracovávanému tématu měl trvat alespoň 5-6 hodin, aby člověk neměl pocit, že to Lean tentokrát vzal nějak hopem. Každá z postav by si zasloužila dvojnásobek prostoru k projevení, a my času s nimi. *** Nejlepším Leanovým filmem tak pro mě dál zůstává Ryanova dcera, kde stopáž odpovídá intimitě příběhu, i když i tam jsem si soukromě přála, aby film pokračoval ještě třeba čtyři pět hodin a já s nimi mohla žít déle. Lean je dobrý čaroděj mezi režiséry, obdarovává nás časoprostorem navíc, nekrade nám čas výměnou za zážitek, Lean nám jedinečný čas dává. Přála bych si upřímně, aby nám ho byl tímhle snímkem daroval alespoň dvojnásobek. *~ (22.07.2017)

David Lean se po 14 letech naposledy vrací, aby opět přivedl na plátno svou typickou rozmáchlou filmovou epiku. Epiku, která tady možná působí už trochu unaveným dojmem a jakoby do své doby ani nepatřila, která ale má stále co nabídnou. Možná i proto tentokrát přimhouřím oko nad celkovým vyzněním filmu, který by si spíše zasloužil subtilnější práci s příběhem a charaktery. Příběhu, který se nejprve okázale ponoří do atmosféry koloniální Indie, aby se později změnil spíše na film s politickým podtextem. Maurice Jarre má také své lepší chvilky, ale i přesto u tohoto filmu a Davida Leana více než kohokoli jiného platí, že skutečně je na co se dívat. To ovšem, stejně jako u všech jeho filmů, platí pouze pro širokoúhlou verzi. (09.07.2007)