Zkáza Dejvického divadla

Já si vlastně nejsem ani jist, co jsem to viděl. Byl to ale asi jednoduše seriál, který se snažil zaznamenat herce, které známe ze zcela jiných rolí, tak je ukázat v rolí ponížených a vlastně i úplně normálních všedních lidí. Tohle v jistém úhlu pohledu funguje. Ale ten humor samotný, je trochu mimo. Jestli to teda vůbec je humor. Jde hlavně o sem tam bizarní situaci, která vás nenechá se divit a funguje, tak že mnohdy nefunguje. To ani nemluvím o trochu slabších příbězích jako takových, které mnohdy se mi zdá, že ani nemají pointu a jen se snaží být za každou cenu vtipné. Ale to je právě kámen úrazu, kdy se stane mnohdy přesný opak. V tomto ohledu je humor zrádný. To snad víme všichni. Jako ukázka a reklama DD asi funkce splněna. Jen mi to nejde celé do hlavy. A bohužel nejsem sám. (10.04.2019)

Dejvické divadlo, které hraje samo sebe s herci i zaměstnanci pod svými skutečnými jmény ( palec nahoru za odvahu ze sebe udělat "něco" ) ve mystifikačním příběhu záchrany divadla. Humor je dobrá trefa do černého, herecké výkony na jednotku s hvězdičkou, některé scény navodí křeče ze smíchu, ale celkový dojem je, že mi k dokonalosti něco chybělo a pár scén se nepovedlo. (25.05.2019)

Seriál, který se mi velice špatně hodnotí. Jako celek to nedrží asi tak pohromadě, jak by to ideálně potřebovalo, ale když přihlédnu k jednotlivých vtipným situacím a skečům, tak se jedná o nadprůměrnou zábavu, kde se slušně zasmějete nějakým těm (často i nekorektním) vtipům. Z hlediska dílů mohu s čistým svědomím doporučit třetí epizodu s názvem Vládci loutek. Závěrečné představení, kde si Spejbla střihl Trojan a Hurvínka ztvárnil Neužil, mě nenechalo chladným, na tak geniální scénu v českých seriálech málokdy narazíte. I čtvrtá epizoda Šmejdi se dokáže svým vymakaným citem pro vtip divákovi zavděčit. Ale další epizody jsou na tom o trochu hůře. Pořád tam najdete ty komické výjevy, herecký ansámbl Dejvic se snaží, to jim rozhodně odepřít nemohu, ale jako celek ty díly nepůsobí tak koherentně jako E03 a E04. Plus jsem od posledního dílu čekal asi větší katarzi, ale ten otevřený konec mě malinko zklamal (ikdyž scéna v restauraci v hlavní roli s Neužilem, kde si mysleli, že tam Issová přinesla bombu, jednoduše pecková :D). Pokud ale máte rádi typický český humor a herce z Dejvického divadla, tak si na své přijdete, to je jasné. Za mě dávám 68 % (05.05.2019)

Zpět od pasivních ztracenců k činorodým šílencům, od lhostejných k těm, kdo milují až příliš. Na ose mezi seriály Hrdinové seriálu se snaží zachránit své milované divadlo za každou cenu, všemi prostředky, ať už mají zpívat nové songy Evy s Vaškem, štěkat v kostýmu Žeryka, zkoušet pod vlivem hypnózy, shánět bizarní přivýdělky nebo prodávat důchodcům předražené hrnce. Přitom řeší ještě vzájemné vztahy i flámy, hromadnou nákazu AIDS, záhadné zmizení nemilosrdného recenzenta či ještě záhadnější zápach, který se divadlem šíří. Pointy zásadně směřují proti důstojnosti, vážnosti, poctám, mramoru. Oslavovaný, těžko však pojmenovatelný duch uznávaného souboru se raději přimkne ke Smradu, jak se jmenuje jedna z epizod, neboť navoněného sebeokouzlení se Dejvičtí bojí jako čert kříže. Zato v sebeironii se předhánějí tím více, že seriál v podstatě představuje vnitropodnikovou soutěž. Každý tu totiž hraje a mocně shazuje sám sebe, od hvězd typu Ivana Trojana, Hynka Čermáka, Jaroslava Plesla, Václava Neužila či Marthy Issové až po zaměstnance, rodiče, děti i psy. Nikdo nic nepředstírá. Se dvěma drobnými rámcovými výjimkami, úvodem na grantové komisi, která divadlu odmítne příspěvek, a náznakem pomocné ruky od „nejbohatšího Čecha“ naopak ve finále, se důsledně vyhýbá politice, aktivismu, komunální satiře. Neschovává se za vyšší umělecké cíle, nehoní se za společensky žádanými tématy. Ani sociální, potažmo romská otázka z Mostu!, ani uprchlíci versus mafiáni z druhé řady Rapla, ani varovná domobrana z filmu Úhoři mají nabito: nic takového se ve Zkáze nepěstuje. Naprosto jí stačí látka založená na oddanosti profesi, které sluší také rozumná metráž jednotlivých epizod a jako bonus vždy ukázka výtečného divadla. Třebaže umějí být neskutečně drastičtí, ze všech hrdinů vyzařuje, jak své malé potrhlé království milují – a jak upřímně mají své postavy rádi jejich autoři. Všeobecně pak odzbrojuje odvaha herců k sebevýprodeji od trapasů přes pomíjivost slávy po vyloženou hořkost. Třeba Trojan pyšnící se, že točí „Anděla trojku“, je pro mladé slečny neznámou nulou a pro kolegy pokrytecký svatoušek vyobcovaný ze stáda hříšníků nadávkou „Ty četnická humoresko!“. Sice i Zkáza vychrlí pořádnou nálož běžných vulgarit, ale její slovník obsahuje daleko vynalézavější kolekci jazykových hříček. Každý si tu projde sarkastickým očistcem pod vlastním jménem: Plesl coby „alkáč“, Trojan hrbící se před Skupovými dědici, Neužil konfrontovaný s prostitutkou, Issová posedlá kouzelnými kameny, raplovský hřebec Čermák, David Novotný během ponižujícího nákupu „bytelného“ kondomu, Simona Babčáková lačná po penězích, Martin Myšička sahající k cynickému vydírání penzistů i sám Krobot coby autor potupné zájezdové revue.Ale přitom neustálý balanc mezi vnější fasádou a vnitřním zmarem skýtá spoustu humoru od hororového přes existenciální až po vděčné hlášky typu „Vyplačte se mi do podprsenky. Tady žádná není.“ (15.04.2020)

Některé vtípky (a vlastně i samotný námět) operovaly s tak svébytným slohem, ulítlostí či trapností, že vyšláply hodně mimo (mé chápání humoru, abych tak řekl). Jiné, a nebylo jich málo, rozesmály nahlas. Nejvíce jsem však obdivoval ochotu, elán a odvahu prvotřídních herců a hereček dělat si ze sebe drsně absurdní srandu. A přiživit tím (sežrat) "zapáchajícího" ducha Dejvického divadla. :-) (29.11.2019)