Ľadová búrka

Předchůdce Americké krásy. Tentokrát s ještě hvězdnějším obsazením, včetně mladičkých Christiny Ricci, Katie Holmes, Tobey Maguireho a Elijah Wooda. Film o rozpadu hodnot v americké společnosti 70. let minulého století a hledání cesty zpět ke skutečným hodnotám. Čekala jsem orgie, ale o orgiích to není. Dvě dějové linie, jedna dospělácká, druhá pubertální. Několikrát se ve filmu střetnou. Konec je asi z celého filmu nejlepší a ledová bouře úchvatná. (29.05.2017)

Mistr David Fincher jednou prohlásil, že „co je to režie poznáte, až když zapadá slunce, vy musíte natočit pět záběrů a víte, že stihnete jenom dva.“ Takový Ang Lee zvládne stylově, tematicky i žánrově odlišné tituly, jeho pohled je vesměs vždy neotřelý. K tomu nabídne komplexní charaktery a netriviální pojetí konfliktů mezi hrdiny. Když vsadí na postavy, má často vyhráno. Ostatně jako tady. Intimní Lee. Režijně znovu velmi silný. (14.02.2016)

..keď je Vám pri filme ľadovo zima, keď máte pocit, že nikto nikoho nechápe, nikto nikoho nemá rád..až nakoniec úplne z(a)mrznete a je Vám tak ťažko, že až. Jeden z najsmutnejších filmov aké som kedy videl, úplne zásadný Ang Lee a herecká zostava, ktorá proste nemá obdoby. Fenomenálna záležitosť !!!!! (19.01.2009)

Citlivě zrežírovaný nenápadný psychologický film o mezilidských vztazích se opírá hlavně o výborné obsazení: vedle problémů dospělých (Kline, Weaver, Allen) je velice dobře vykreslen i svět dospívajících (Maguire, Wood, Ricci, Hann-Byrd). Scénář (James Schamus) dostal cenu v Cannes, Sigourney Weaver pak cenu BAFTA a byla nominována na Zlatý glóbus. (03.08.2003)

Proč Dannovi někdo nevysvětlil, že neskládá hudbu pro film čínský, historický, nýbrž americký, psychologický? Tedy, psychologický vlastně moc ne... a už vůbec ne tak mrazivý jako metafory, jichž užívá (členové rodiny jsou oddělenými kostkami ledu a jejich vztahy se pomalu blíží bodu mrazu). Jestli život občas dává zabrat, sledování Ledové bouře ani trochu. Naoko řeší velké otázky, přitom je banální a trpí doslovností (jak nazvat pro vyprávění klíčovou párty? Key party!). Lee si dává záležet, abychom z každého záběru poznali, že je příběh zasazen do doby, kdy Spojené státy definitivně ztratily svou nevinnost, ale až na zmínku o Hlubokém hrdle a bizarní scénu „Fuck Nixon" (nebo jak ji nazvat) jsem neviděl důvod, proč by se celé to vztahové divadlo nemohlo odehrát o desetiletí dříve nebo později. Herci hrají dle očekávání, ale chování jejich postav příliš smyslu nedává a docela chybí nějaká autentická, nepropočítaná emoce. Teď abych si napravil chuť něčím altmanovsky sžíravým (že by Prostřihy?). 60% Zajímavé komentáře: honajz, milancecil (17.09.2012)