Ľadová búrka

Prakticky bezdějový film se snaží tvářit jako velké psychologické drama, jenže jednotlivé postavy ukazuje z takového odstupu, že na jejich blžší prozkoumání byste potřebovali hvězdářský dalekohled. Nic nelze vytknout zpracování samotné ledové bouře, ale to je na téměř dvouhodinový film zatrachtile málo. Snímek je obsahově i formálně nezajímavý, jediné dvě zajímavé scény proběhnou tak nějak mimochodem bez dalších důsledků. (10.10.2019)

Zaujímavý film o rozpade hodnôt a vzťahov v konkrétnom časovom úseku 20. storočia. Američania majú veľmi zvláštnu morálku, ktorej odlišnosť vystúpi na povrch najmä pri zmenách, a v ktorej sa pravidlá a hranice určujú konvenciou. Film má veľmi dobré herecké obsadenie, pričom ženské predstaviteľky (Joan Allen, Christina Ricci a Sigourney Weaver) u mňa bodovali viac, ako ich mužské náprotivky. Aj keď ma film zaujal, tri hviezdičky sú výrazom sklamania nad tým, že režisér sa postavil do úlohy pozorovateľa života, ktorý nezaujíma k videnému takmer žiadne postoje. Ako vedec, ktorý sa iba tak kochá obrázkami v mikroskope, lebo je momentálne bez výskumnej úlohy. (01.08.2013)

Nesnesitelná lehkost licoměrnosti. Podobné Americké kráse tím jak jsou postavy uvízlé v chladu (tady i meteorologického původu) a zvolenými způsoby eskapismu směřují jen k další destrukci. Nedostatek emocí bych nevyčítal, vždyť k motivu vyprahlosti v dysfunkčních rodinách, co se kinematografií táhne bez ohledu na historické období a politickou situaci, patří už svou podstatou. Vadil ten balast strojenosti, nevhodný „asijský“ hudební motiv a potíže s převedením knižní řeči. Generál Lee nabídl dlouhou dělostřeleckou přípravu, ale frontální útok nepřišel.. (09.02.2021)

Pokud čekáte katastrofický film o tom, jak se jedna rodina sjednotila kvůli přírodní katastrofě, nedočkáte se ho. Nebo možná ano, jen tu příroda dostává mnohem menší prostor, než je obvyklé. Místo záběrů vybuchujících sopek, děsivých povodní a padajících budov Ang Lee vsadil na postavy a mě napadá, že je to jen dobře. Tedy bylo by to dobře, kdyby to ve mně zanechalo nějakou stopu, ale já mám všeobecně u filmů Anga Leeho jeden problém; jeho filmy, jakkoliv se zaměřují hlavně na charaktery a emoce, se mnou naprosto nepohnou. Sleduju krásný obraz doprovázený podmanicou hudbou, běhají tam výborní herci a... sotva to skončí, vím, že po měsíci si ani nevzpomenu, že jsem ten film viděla. Ledová bouře u mě dopadá o něco líp než Zkrocená hora, to ale nic nemění na faktu, že znovu si ji nejspíš nepustím. (01.03.2010)

Divný postavy dělají divný věci, divně se chovají a divně mluví a já jako divák pořád čekám na nějaký vysvětlení, proč jsou tam všichni tak strašně divný. Já jsem se na tuhle divnou vlnu asi nedokázal tak úplně naladit. Ale musim uznat, že herci jsou výborný a ty divný postavy zahráli všichni uvěřitelně. Má to i nějakou atmosféru a sem tam nějakej silnější okamžik, jenže za celý 2 hodiny se tam nic moc zajímavýho vlastně nestane. A všichni ty divnolidi jsou na konci úplně stejný divnolidi jako na začátku. Teda až na jednu postavu, která umře poněkud bizarním způsobem. 60% (13.08.2024)