Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Miro ŠifraKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Ivan AcherHrajú:
Ondřej Sokol, David Novotný, Martin Hofmann, Roman Polák, Petra Hřebíčková, Martin Pechlát, Ján Bavala, Přemysl Bureš, Kryštof Bartoš, Oskar Hes, Ján Sedal (viac)Epizódy(4)
-
Prokurátor (E01)
-
Komu se dá věřit? (E02)
-
Ivana (E03)
-
Děs (E04)
Obsahy(1)
Je rok 1992, krátko pred rozpadom Československa. Poručík Roman Rédl dostane za úlohu trestné stíhanie posledného šéfa ŠTB, generála Ferenca. Avšak z dôvodu blížiaceho sa rozdelenia republík hrozí, že obžalovaný môže uniknúť súdu odchodom na Slovensko. Rédl sa preto snaží generála udržať vo väzbe čo najdlhšie, aby zabránil úteku. Situáciu však skomplikuje prípad, ktorý sa Rédl rozhodne riešiť čisto z osobných dôvodov. Ako vojenský prokurátor sa doteraz zaoberal prevažne zločinmi vojakov. Táto kauza zasahuje do civilného sektora a Rédl naráža na nechuť polície spolupracovať. Keďže k riešeniu prípadu bude potrebovať znalca kryptografie, musí sa obrátiť so žiadosťou o pomoc na generála Ferenca, ktorý je v tomto odbore eso. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (190)
Hodně temná kriminálka z velmi pochmurného období českých a československých dějin, která překypuje množstvím drsných dějových zvratů, bohužel ovšem také spoustou děr v intenzitě děje a ty Rédlovi prostě nemohu odpustit. Ale jsem nesmírně vděčný, že se Ondra Sokol také pro jednou upsal vážné roli. Protože mu to šlo až nečekaně dobře. ()
Jestli tohle napsal Miro Šifra jako svoji diplomku, tak to tedy klobouk dolů. Hnusná (v pozitivním slova smyslu) atmosféra začátku devadesátek a uprostřed toho marastu skvělý Sokol, kterému jsem věřila úplně všechno. A možná ještě skvělejší duo Novotný s Hofmannem (dlouho jsem neviděla tak odpudivé záporáky). Závěrečný díl nedoporučuji lidem potýkajícím se s úzkostmi a depresemi. ()
Televizní Rédl a Bez vědomí a kinosálová Amnestie jsou společně ideálním, byť těžko stravitelným menu k hořkým česko-slovenským oslavám polistopadového takzvaného nástupu demokracie, vlády práva a vítězství pravdy a lásky nad cynismem a penězi. *** Přesný rámovací komentář Radek99, tak si ušetřím práci. *** A k výtkám, jež v komentářích tu a tam padaly – já ani při nejlepší vůli nenacházím, co vytknout. Kvituji, že to nemá být příjemná a odsýpající podívaná, je to (mně velice sympaticky) divácky nevděčné už tím, kdo je hlavní hrdina, na kolik způsobů už je tou dobou vnitřně podlomený, jak svou dávnou tragickou minulostí a přímo románovou (čti romantickou) „vinou“ na smrti svého milence, tak nynějším skrýváním milostných preferencí, a celkovou bezvýchodnou rozháraností mezi defétismem, rezignací na naději a bytostnou neschopností přiznat systémovému zlu jeho absolutní nelidskost, zvrácenost a bezbřehý pragmatismus a zároveň si ve stejném světě dál hledat cestu, jak smysluplně žít. Což jednak znamená, že se osobně angažuje o to vehementněji, oč méně chce chápat rozměry a kvalitu zla, proti němuž bojuje, a má neadekvátní očekávání od druhých na temné i světlé straně Síly, čímž se stává nebezpečným všem, na jejichž stranu se postaví... A jednak to z něj dělá nadčasově archetypální křehkou postavu, je jako porcelánová figurka z řecké tragédie, která si svou nevyhnutelnou zkázu ve zdejším světě nese napsanou přímo ve vlastním genomu. A slouží mu jedině ke cti, že to nakonec pochopí – a vyřeší. Důvody k sebevraždě jakožto poslednímu možnému východisku snad ještě nebyly v žádném příběhu tak průzračné, pádné a ušlechtilé. Člověku se přímo uleví spolu s ním, a je to hodně divný pocit. A jednoznačně soudím, že v podání Ondřeje Sokola byl tenhle charakterní, utahaný a opotřebovaný sebeštvanec naprosto famózní. *** Nepřipadá mi ani, že by ve scénáři či jeho ztvárnění bylo cokoli přitaženého za vlasy, naopak jsem úplně ponořená oceňovala, v jak realistickém nepříjemném tempu, upachtěnosti, nevábnosti, ne-vznešenosti, eskalaci, specifických koloritech a soubězích okolností a překážek je vyobrazena každodenní praxe a obstarávání tolika typově různých postav a jak přirozeně je ta společensky výmluvná skládanka křížících se záměrů a souborů hodnot v jednom brilantně vyhmátnutém dobovém námětu a na něm hodinářsky jemně naroubovaném nadčasovém dramatickém příběhu pospojována. Scénář mi po několika úvahách připadá naprosto vynikající, mistrně komplexní a logicky i pocitově bezchybný – až mi nad tou precizností a záběrem zůstává rozum stát. *** Pachuť výpovědi přetrvává nesmírně silná. Rédl není zapomenutelná kriminálka, Rédl je transformační vryp do kolektivního i individuálního vědomí, napořád. *** Jako bonus odemykám výživný informační text o postavě generála Lorence, dost možná nejmocnějšího, nejinteligentnějšího (z mocných), a tedy nejnebezpečnějšího muže Československa: https://denikn.cz/208482/svedomi-posledniho-sefa-stb-netrapi-lituji-spis-toho-co-jsem-neudelal-rika-alojz-lorenc/?cst=07638600c03d562fb8be31b5e9e9c78e9b4eaef3 *~ () (menej) (viac)
Pro mě zklamání. Mnohé jsem napsal v komentáři k poslednímu dílu, ještě zčerstva. První díl mě v podstatě vůbec nezaujal, ale tak nějak v naději jsem sledoval sérii dál. Až na několik záblesků nadějné akce v posledním dílu je ale děj utahaný, rozvláčný, odbočující do slepých uliček např. neúčelných rodinných záběrů. Prostě 4 hodiny byly zřejmě moc, přestože to nejdůležitější - závěr - byl totálně zkratkovitý. Navíc herecké obsazení mi přišlo slabé, titulní role by slušela někomu více charismatickému, protože Novotný s Hofmannem Sokola hravě strčili do kapsy. ()
Hřebejk zasa rieši komunistov, ale tentoraz už v porevolučnej dobe a našťastie nie sú hlavným námetom. Tým je zmiznutie, vyšetrovanie a súboj záujmov. Tri postavy bavia. Generál, Karel a Jiří. Ich momenty sú hlavným ťahákom. Postava, ktorá triešti dojem je samotný Rédl. V niektorých situáciach pôsobí casting ako dobrá voľba, v iných dojem pokuľháva. Príbeh a vizuálna atmosféra fungovali dobre. Keby Rédla zhustili do troch častí, tak by ste dostali intenzívnejší zážitok a tie 4* svietili ešte jasnejšie. Nadpriemerný český seriál, ktorý by kľudne zniesol aj HBO razítko. ()
Galéria (111)
Zaujímavosti (24)
- Na začátku epizody se objeví větrné elektrárny se dvěma turbínami, avšak v roce 1992 byla v ČR jen jedna větrná elektrárna a ta měla jen jednu turbínu. (Diablo_d)
- Záběry v televizi krátce před novoroční půlnocí, kdy skončila československá federace, obsahují logo, které Česká televize používala až později. Projev Jana Stráského, předsedy federální vlády, a Michala Kováče, předsedy Federálního shromáždění, odvysílala tehdejší F1 bez loga. (L_O_U_S)
- Honza Frim ve snímku řídí Trabant 1.1, který se začal vyrábět až v roce 1990. Jeho zajímavostí je, že místo typického dvoutaktu Trabantu 601 dostal lepší čtyřtakt z Volkswagenu Polo druhé generace. Zároveň byl Trabant 1.1 poslední evolucí bakelitového vozu. Vzhledem k rozpadu RVHP a uvolnění trhu nejen s automobily se zákaznického úspěchu tento vůz nikdy nedočkal. (FIAT 500)
Reklama