Odrazu sme rodina

Nebudeme si nalhávat, že tato komedie není obludně naivní, nicméně můžeme jí to hravě odpustit, jelikož se jí podařilo zkombinovat nadsázku, lehkost a alespoň v základech příběh, který neurazí. Pokoukání na Marka Wahlberga a Rose Byrne bylo velmi příjemné, projevovali se tak akorát sladce a sympaticky, aby film jako celek dokázal pohladit a přitom člověka nezadávil cukrem. Trnem v oku je pouze značně přepálená závěrečná pětiminutovka. 7/10 (12.05.2019)

Chtěl jsem si pustit ňákou nenáročnou americkou komedii, abych si odpočinul. Film to je opravdu nenáročný a pro nenáročné. Jen s tou komedií to je trochu na štíru. Má to být jakési komediální drama. Humor? Ale kdeže! V celém filmu jsem našel 3 (slovy: tři) humorné chvilky, které trvaly dohromady zhruba 16 sekund. Komedie? Ňák mi to moc humorné nepřišlo. První třetinu filmu jsem silně zvažoval, že to stopnu a vykašlu se na celé Najednou jsme rodina. ■ Prvních dvacet minut jsem jen nevěřícně zíral a s výrazem WTF se divil, že tomuhle se mám jako smát. Bloody Hell. Tolik politické korektnosti a hypertrapnosti jsem už dlouho v jednom filmu nezažil. Nesmí chybět dva buzeranti, běloška, co má za manžela černocha, zženštilí uplakánci a mamánkové, latentní lesba a chudáčkové hyspánští. Boha jeho. Už tam chyběly jen transgenger smažky. ■ Nuda, kterou jsem pociťoval při sledování tohoto neslaného nemastného počinu se rovnala hodině výuky mechaniky na strojní průmyslovce při přednášení učiva inženýrkou, která svým přednesem vůbec neumí zaujmout, natož nadchnout. ■ Tohle je už druhý film s Rose BYRNE, na který jsem se díval hlavně kvůli ní, protože jsem si říkal, že když tam hraje ona, tak prostě nemám co ztratit. Bohužel. Není tomu tak, ani tato zajímavá herečka nedokázala vytáhnout z bahna to zbla, které tam oba dva scénáristé umístili. ■ Film si v mých očích zaslouží pouze jednu hvězdičku, ale tu druhou jsem přidal za to, že potom, co se v příběhu objeví biological Mother, tak děj dostává alespoň náznak dramatu a alespoň trochu to tam jakože graduje... ■ Na film už se samozřejmě znovu nepodívám. Tenhle komentář jsem psal hlavně proto, aby to pro mě v budoucnu bylo varování, neboť v té změti tisíců viděných filmů a seriálů už se pomalu přestávám orientovat. Spousta z nich mi splývá. A u spousty už nevím, proč jsem je hodnotil tak, jak jsem je hodnotil... ■ Isabela MONER sice hezky zpívá a má hezoučkou tvářičku, ale to k dobrému filmu nestačí... ◢ ■ ◣ (R) [38/100] ■ (K) [44/100] ■ (V) [41/100] ■ (♫) [43/100] ■ (E) The Blind Side (2009) ● Digging for Fire (2015) ● Yours, Mine and Ours (2005) ■ (Č) 1 ■ (P) [Květen 2019] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [38/100] ■ (E) Derek ■ (C) [38/100] (02.05.2019)

I přes slušné obsazení velice špatný film. Není to jen o tom, že není ani trochu vtipný, on je hlavně neskutečně klišoidní a otravný. Všechny dětské herce bych po chvilce profackoval a vyhodil na ulici a s přibývajícími minutami, bych to udělal i s veškerými dospělými. V daném žánru si upřímně nevzpomínám, že bych viděl více nudný až nepříjemný film. (14.07.2019)

Trochu komedie, hodně rodinný drama, a to (vyjma úplného závěru) zcela koukatelný, i díky scénáři, jenž se nebojí slůvka fuck, případně hlubších psychologických úderů, který by člověk ve filmu s Marky Markem nečekal (viz např.: "jste jen další ženská, která si osvojila malé sirotky jenom proto, aby se sama cítila dobře."). (27.03.2019)

Stačí jedny zacuchané vlasy a hned se vše v dobré obrátí! Ano, vše se řeší (i pokazí) tak trochu mávnutím kouzelného proutku. A ať jde o vážné nebo úsměvné scény, zjistíme, že je šlo libovolně přeházet nebo úplně vynechat, a dopadlo by to stejně. Prostě takový typicky americký produkt, který ovšem přeci jenom ozvláštňuje netradiční námět. Manželé Mark Wahlberg a Rose Byrne totiž roky řešili spíš svůj byznys a své pohodlí, a na založení rodiny nějak nepomýšleli. Teď se vrhli do možností pěstounské péče a nakonec se jim doma objeví hned tři (na první dojem roztomilí) sourozenci. Samozřejmě se začnou objevovat nejrůznější překážky, včetně biologické matky, kterou právě propustili z basy. Výsledkem je nenáročná a uslzená záležitost, která nikdy nejde na dřeň a ony překážky přicházejí tak nějak náhodně a uměle. Včetně jejich zdolávání. Místy je to vtipné (a vesměs milé), ale nikdy ne pořádně. A co přijde dál? Přesně to, co divák čeká. Hrajeme na jistotu a ani se nepokoušíme být něčím víc než jen nenáročnou rodinnou komedií. Nic zásadního o výchově si neodnesete, naopak dobrotu na každém kroku a správňácké náhradní rodiče (a nakonec i soudce) ano. (23.05.2019)