Réžia:
Ari AsterScenár:
Ari AsterKamera:
Pawel PogorzelskiHudba:
Colin StetsonHrajú:
Toni Collette, Gabriel Byrne, Alex Wolff, Milly Shapiro, Ann Dowd, Mallory Bechtel, Jarrod Phillips, Austin R. Grant, Brock McKinney, Morgan Lund, Ari Aster (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Když zemře Ellen, matriarcha rodu Grahamů, začíná rodina její dcery rozplétat záhadná a čím dál tím děsivější tajemství svých předků. S přibývajícími odhaleními se čím dál více snaží překonat svůj neblahý osud, který zřejmě pronásleduje celý jejich rod a pomalu ničí vše, co znají. (Vertical Entertainment)
Recenzie (704)
Z trailerů jsem to čekal přeci jen o něco lepší, prospělo by jako v řadě jiných případů film zkrátit tak o půlhodinu. Jinak jde rozhodně o nadprůměrnou znepokojivou duchařinu, která v dnešní záplavě nekvalitních filmů stojí za zkouknutí. 3*+ ()
Mé duševní dědictví spočívalo v tom,že sem furt učumoval,kdy G.Byrne rozjede Peklo jak za nároďák a von si tady vystřih jenom vobyčejnýho vořežpruta. ()
Pěkně natočený brak. A dál, pokud do toho chcete jít na blind, raději nečtěte – vyložené spoilery sice vynechám, ale pro sichr. Když se hlavní hrdinka konečně přestane chovat jako afektovaná kráva (já chápu, že na to má nárok, ale koukat na to hodinu je fakt otravné), začne to být i zajímavé... ale v devadesáté minutě už jsem to stejně chtěl mít za sebou. Jako horor to na mě nefungovalo. O atmosféru a napětí se to sice většinou snaží úspěšně, ale scény, kterými má obojí vyvrcholit a které asi měly být znepokojivé (obě hlavičky, levitace), mi přišly spíš vtipné. A nazí geronti možná odrovnají americké publikum, ale Evropani budou v pohodě. Navíc, nejlepší charakter (Byrne) má minimální prostor, stěžejní zvrat je tam hozen skoro mimochodem v závěrečném monologu (no jo...) a logika je v pár momentech přinejlepším ohnutá. Takže bohužel – Hereditary nepřesvědčilo. Jít to naproti brakové premise, mohlo to být zábavné. Ale zábavné to není a ještě se to tváří jako něco víc. A co je nejhorší – lidi to tomu žerou. Mě hřejí u srdce vzpomínky na podobně kvalitně (a tím "podobně kvalitně" myslím "lépe") natočenou, ale všehovšudy podstatně originálnější a poutavější A Dark Song a žánrově poplatnější The Devil's Candy. ()
nepochopil sem, ani přes vysvětlování na konci ()
Progresívny horor? Nie úplne. Postupné vybaľovanie príbehu nie je zlý, ale možno až príliš pomalé. U mňa takto natočený horor potrebuje ešte trošku výraznejšie vedľajšie postavy, ktorí dostanú väčší priestor. Každopádne je to jeden z málo lepších snímok z tohto žánru, čo som tento rok videl. T. Collette, ako herečka v hlavnej roli, tu prevalcuje každého. Daná rola mu sadla perfektne. Osobné hodnotenie: 75% (***) ()
První půlka dobrá, fajn šáhlá rodinka, pak se se to začalo rozjíždět ve smyslu vypustil jsem a nevím, jak to zastavit, a konec škoda mluvit. Bez pointy, cáklý závěr. Režisér neví, co by radši, zda horor sám o sobě, aniž by měl ambici sdělit jakékoliv poselství, anebo něco vyprávět o rodinných problémech. Hodnotila bych to daleko víc, kdyby to vcelku dávalo nějaký smysl. ()
Trochu nudné, ale i děsivé - napínavé zároveň - na zabití času ok ... ()
Netvrdím, že tento film je to nejlepší, co jsem kdy viděla, ale v rámci žánru je to příjemné překvapení. Snaží se o komplexnější zážitek, než jenom vtrhnutí do strašidelného domu, kde na vás co pět minut vybafne děsivá tvář. Důsledkem je pomalejší tempo, kdy se dozvídáme věci, které pak potřebujeme v závěrečných scénách. Každopádně rodinka je slušně retardovaná (zápletka by třeba nemohla pokračovat, kdyby si třináctiletá holka uměla pohlídat dietní omezení) a vše stojí na herectví Toni Collette. Její herectví ční až rušivě mezi ostatními postavami, které dostaly za úkol nasadit výraz permanentního nezájmu. ()
Z počátku zneklidňující psychologické drama, které se pozvolné a promyšlenou cestou propracuje k zážitku na pokraji hororového teroru. Hereditary opravdu není masovka a rozhodně dokáže pocuchat i zkušenou CNS. Hodně to tahají vynikající herci, z nichž nejvíce hrůzy přenáší Toni Collette, kterou decentně podporuje "navrátilec" Gabriel Byrne. Velkou měrou ale přispívají i mladí herci, Milly Shapiro a Alex Wolff, který hlavně na konci dodává celkové gradaci neskutečné grády. S každým dnem v hlavě dozrávající děsohrůza, která nepotřebuje ani jednoho bubáka k tomu, aby vám nedala spát. Po Get Out další z novodobých hororových lahůdek. 95% ()
Mysteriózní a silně psychologický příběh plný tajemství mající ohromnou hloubku v budování hrůzy. Ano, potenciál tohoto snímku je brutální psychologická hrůza jdoucí svým směrem. Tady nejde o žádné hektolitry krve, useknuté údy a další fyzické brutality. I když emocionální násilí se také objeví. Zde jde čistě o atmosféru a ta tu skutečně je. Jenomže scenárista jakoby nad scénářem tápal a v podstatě nevěděl, jak s tím jako celkem naložit. Psychologické filmy jsou vždy těžko uchopitelné a nejinak je to u tohoto. Když si vezmeme různé souvislosti daných událostí, jeden k druhému jako by neměl žádnou váhu. I tak náhlý nečekaný obrat ke konci překvapí. Mnoho okolností však zůstávají nevysvětlené. Samotný konec to tedy nakonec celé nepříjemně zazdil, což je škoda. ()
Byl jsem varován, že konec Hereditary je wtf. Já si u závěrečných titulků říkal, že jsem musel něco missnout, protože hodinu a půl kouká divák na drama o rozpadající se rodině a v posledních 25 minutách tam leze paní po stěnách a stropě a všude jsou nazí mrtví lidé uctívající nějakého krále pekla. No, povařil jsem se, ne že ne. To ale asi nebyl záměr tvůrců. 2* ()
Vynikající horor s perfektně vystavěným příběhem a dokonale hutnou a tíživou atmosférou. Alespoň v první polovině. Od určité části se párkrát objevily i laciné lekačky, jejich množství bylo však až překvapivě nízké. Duchařská stránka mi přišla slabší, ale snést se dala. Vzpomínky na některé scény ve mně stále vyvolávají velmi nepříjemné pocity... ()
Hereditary je úžasně temné, nepříjemné, děsivé a znepokojující dílo, které extrémně mrazivým způsobem vytváří dusné a depresivní prostředí vyplněné příběhem, jehož postavy prožívají ty nejhorší možné věci, jako vystřižené z jejich nejotřesnějších nočních můr. Celé ty dvě hodiny jsou totiž naplněny čistým hororovým zvěrstvem, které krásně poukazuje na to, jak otřesně může dopadnout kombinace špatného životního štěstí se špatnými hrátkami s duchy a jejich vyvoláváním. Je však nutno podotknout, že se jedná spíše o záležitost pro trochu náročnější a vybíravější diváky, kteří furt nebudou brečet, že v tom filmu nejsou žádné lekačky. Pár jich tam samozřejmě je, to jo, jenže když film tohoto rázu sází spíše na postavy a jejich psychické zdraví, které je na pokraji šílenství, dá se očekávat, že nás takový film nebude strašit lacinými jumpscary, které se do něj ani nehodí. No a ta atmoška.. týbrďo! Atmosféra je zde velmi hojná a jsem upřímně velmi rád, že film nebyl zasazen za každou cenu pouze do tmy, ale i do krásného bílého dne. Ari Aster tedy rozhodně vytvořil něco, na co budou věrní hororoví fanoušci ještě dlouho vzpomínat. 5/5 ()
Souhlasím s uživatelem Jaro.Krafcik. Tento film je docela nudný, utíkal strašně pomalu a skoro nic se tam nedělo. Původně jsem chtěl dát 2* neboli 3,5/10 ale ten konec to totálně zkazil. Příběh je docela dobrej, postavy jsou blbé a nesympatické, hudba je docela dobrá, atmosféru tento film má skoro nulovou, napětí je zde párkrát za film, lokace jsou zájímavé a kamera filmu je dobrá. Jako cením nápad ale kdyby to měl v ruce někdo jiný tak by to bylo mnohem lepší. A taky nechápu to hodnocení 67%, tento film si zaslouží tak 5%. Za mě 0,5/10. Film který už nechci a nepotřebuji vidět znovu. ()
Actually tohle je pro me definice slova "HOROR". Masterpiece. Ari Aster je fenomenalni reziser a Colin Stetson slozil naprosto dokonalej ost: https://youtu.be/MVnSFj6XQZY?si=70wELAi70ng7Wwlf ()
To jsem třema hvězdama podsekl. Hodně pocitově nepříjemnej horor. ()
Ari Aster nám v roce 2019 představil vizuální skvost o originálním způsobu rozchodu jménem Slunovrat. Rok předtím debutoval snímkem Děsivé dědictví, které drží laťku opravdu velmi vysoko. Co si budeme povídat, A24 nabízí většinou skvělou podívanou a mám obrovskou radost, že se studiu v současné době více a více daří. Děsivé dědictví je také skvělá podívaná, která hraje s divákem stejně náročnou hru na psychiku jako jeho následovník, ale je zde jeden obrovský rozdíl, který přichází asi v poslední patnáctiminutovce a mění, aspoň pro mě, celkový názor na film.Ari Aster je znám svou precizností. Film, stejně jako Skunovrat, je vizuální skvost. Perfektní kamera a naprosto úžasný střih (chtěl bych zde vytknout jeden z momentů v závěru filmu - tedy onen skvělý velký celek na rodinný dům v noci - střih - a je den). Stejně jako v předchůdci je všechno velmi promyšlené a divák musí být doopravdy všímavý a dávat stále pozor (zaměřte se hlavně na to, co se děje v pozadí). Může vás však unavit velmi pomalé tempo, s kterým režisér často pracuje kvůli budování drama, což mu ale jde na výbornou. Na výbornou mu jde ale také ukazovat velmi explicitní scény. Ano, je to nechutné.Musím přiznat, že Děsivé dědictví je jedním z nejděsivějších filmů, který jsem zatím viděl. Čím si svou skvělost ale pohřbil, je poslední patnáctiminutovka, která je scenáristickou blamáží a takovou beznadějnou cestou najít konec a ze všeho vybruslit. Moc mě to mrzí, ale konec se Arimu vůbec nepovedl… (přesto by byla škoda hodnotit to hůře, protože je to doopravdy velmi kvalitní snímek s minimem klišé - až na závěr). ()
Filmy od A24 sa mi pacia. Su cudne, svojske, nechcu liezt mainstreamu do zadku, ale ich jedinym problemom su trailery, ktore vzdy zavadzaju a vela ludi to nastve. Hereditary nie je ziadna vynimka. Ak cakate, ze hlavnou hrdinkou filmu je creepy dievcatko, tak nie je. Pripravte sa na dlhe zabery na vsetky mozne objekty a osoby a velmi velmi pomaly rozbeh. Co sa filmu podarilo na jednotku, je atmosfera, z ktorej naskakuju zimomriavky. Stoji nieco v rohu miestnosti alebo nie? Napomaha tomu aj nervydrasajuca hudba a herecke vykony. Toni si ide po Oscara. Praca s kamerou si zasluzi oslavne ody, tak prepracovane a oku lahodiace zabery sa len tak nevidia. Zaver filmu a celkova pointa mi vsak vobec nesadli. Velka skoda, ze sa neuberali skor smerom Exorcistu, pretoze asi poslednych 10 minut pred koncom bolo vybornych a o to viac to nastve, ked je film propagovany prave v tomto duchu. Slabsie styri. ()
Hereditary byl velice (ne)příjemný zážitek. Nesází na laciné lekací bubáky, místo toho vytváří stísněnou atmosféru po celé dvě hodiny, která dokonale připne diváka do sedadla. Největší díl práce odvádí ústřední herci, kolem jejichž výkonů se hororová šťáva točí (Toni Collette vynikající) a příběh jako by byl prezentován ze dvou pohledů - jednoho postupně šílící matky a druhého, ze strany zbytku rodiny. Konec mírné zklamání. ||80%|| ()
Pro mě určitě jeden z nejlepších hororů/drama tohoto roku, možná i let. Nic tak znepokojujícího už jsem opravdu dlouho neviděla. Začnu nejdříve mínusy - 1) Je to určitě zbytečně natahované, nějaké to zkrácení by tomu prospělo. 2) Tony Collette, ačkoliv předvedla úžasný výkon (někdy mi z jejích scén šel až mráz po zádech) v určitých bodech až trošku moc tlačila na pilu a přehrávala, sice opravdu minimálně, ale i tak mě to občas iritovalo. Jinak plusy - 1) Naprosto fantastická atmosféra dotáhnutá k dokonalosti ještě více fantastickým soundtrackem. Již od začátku to ve vás vyvolává neklid a stísnění. Práce s hudbou je zde opravdu skvělá. Obzvlášť to, jak pomalu a tiše se vkrádá do scén, aniž by jste si to uvědomili a tím vyvolává ještě napjatější atmosféru. 2) Rozložení celého děje je dokonalé. Nechci spoilerovat, tak to shrnu takto. Člověk absolutně netušil, kam se to celé ubírá a co bude následovat. Ari Aster si s divákem celou dobu hraje a opravdu úspěšně. 3) Herecké výkony jsou zde neskutečné. Postav není zas až tolik, o to víc je na herce kladen větší nátlak a o to víc před všemi člověk musí smekat. Fantastické práce. A nakonec to zakončím posledním bodem. 4) Pokud se ve filmu strašilo anebo se k tomu schylovalo, celý sál ani nedutal. A jak film postupoval, tak tím víc jsme se sestrou šoupaly k sobě, až jsme k sobě byly k závěru namáčklé. A nebylo to ani tím, že se člověk lekal, ale tady jsou opravdu tak znepokojující věci, až z toho mám doteď husinu, jen si na to vzpomenu. Určitě to není film pro všechny, není to klasický horor a to už může člověk poznat, na hodně rozdílných hodnocení. Přirovnala bych to k The Witch, It follows anebo Gokseong. Někdo to bude nesnášet, někdo opěvovat. Já to rozhodně opěvuji a těším se na další Ariho práci. :) ()
Reklama