Tiesňové volanie

Rozhlasová inscenace roku 2018. Sympaticky "lindholmovsky" civilní. Zároveň však platí, že právě kvůli civilnosti jsou veškeré zvraty, na kterých to ke své škodě staví až příliš, dosti okaté od samého počátku. A, bohužel, se to nevyhnulo ani občasným logickým lapsům, které tu civilnost nabourávají. Ovšem zase až tak moc to nevadí, jelikož to záhy nabere natolik strhující tempo, že stejně není čas je řešit. (27.12.2018)

Chytľavo jednoduchá zápletka. Niečo ako Tiesňová linka s Halle Berry, ale ešte komornejšie, neakčnejšie a jednoduchšie, keďže sa pohybujeme celý čas len v dvoch miestnostiach (a na konci asi po dobu 20 sekúnd v chodbe). Napriek tomu napínavé. Disponuje to minimálne jedným solídnym twistom, hlavný hrdina je napriek zjavne temnej minulosti fajn a celé to odsýpa a funguje. Trocha mi nesedeli len dve veci: pomerne laxný prístup polície k prípadu a to, že jej nechal mobil. Druhý raz si to už nepozriem, ale 3* by boli nefér. (10.02.2019)

Několik úvodních minut mi subjektivně přišlo poměrně nezáživných a zvažoval jsem, jestli mám skutečně chuť vidět film, v němž si hlavní postava stále "jen" s někým volá (podobně jako např. v Noční jízdě). Pak se ale děj do mě náhle zasekl svým ostrým drápkem a nepustil až do konce - nedýchal jsem u toho napětím, hltal dění na plátně a byl zcela konsternován, čeho jsem byl svědkem (zvláště ten finální moment, kdy se člověk dozví, že... ale ne, to prostě nejde vyzradit předem). Neskutečná věc, která mě psychicky zcela zničila - razance toho snímku je zcela ohromující. Okřídlené "méně je více" se zde nejspíše ověřilo dokonale - přišlo mi fascinující, s jak málem si ten film vystačí (a to dokonce do té míry, až mi vlastně obrazová stránka přišla zbytečná - připadal jsem si v kině téměř jako u poslechu rozhlasové hry; na film by tak teoreticky mohli i nevidomí diváci, pokud by ovšem ovládali dánštinu - český dabing si zde dost dobře - kvůli velké náročnosti - představit neumím). Na filmu mi asi trochu vadila jen "přehnaná angažovanost" hlavní postavy - přišla mi nevěrohodná (a částečně i jako klišé, neboť jeho služební horlivost, jdoucí pravděpodobně nad rámec jeho pracovních povinností, nepřekvapivě kontrastuje s chováním jeho kolegů, kteří si chtějí jen odkroutit to svoje a jít domů - člověk si zde nemůže nevzpomenout na ty mraky filmů o idealistických policajtech, kteří bojují s nezájmem svého okolí). (17.06.2018)

Moc hezky vypointovaná nervozita. Začátek a první rozhovor s unesenou strhne, postupně se tempo vinou začleňování ne tak zajímavé osobní linie rozmělní, ale uvěřitelnými dialogy a silnými (nikoli nějak šokujícími) zvraty drží film plnou pozornost po celou sympatickou stopáž. Originální zpochybňování viny a neviny a pracovní morálky nakonec vítězí nad čistě formálními kvalitami a autenticitou, a není to vlastně vůbec špatně. 75% (24.01.2019)

Naprosto geniální hra s fantazií diváků, již podněcují střípky příběhu, který se nám kousek po kousku odhaluje skrz několik telefonních hovorů, a ruchy na druhém konci linky. V roli policisty, který nedovede zachovat od případu dostatečný odstup, a pak už jen hasí, co nestihl pokazit, exceluje Jacob Cedergren, v jehož úsporných gestech a pár kapkách potu na čele se odehraje další velká část příběhu. A přestože kamera nás nechává proniknout pouze do stísněného prostoru call centra, smršť nápadů debutujícího Gustava Möllera rozněcuje v našich představách silný příběh s krutými zvraty, výborně vykreslenými postavami a silnými dějem. 85 minut na jednom místě a přitom kdesi daleko za ním. Nejpříjemnější překvapení letošního filmového roku! (16.07.2018)