Tiesňové volanie

Moc hezky vypointovaná nervozita. Začátek a první rozhovor s unesenou strhne, postupně se tempo vinou začleňování ne tak zajímavé osobní linie rozmělní, ale uvěřitelnými dialogy a silnými (nikoli nějak šokujícími) zvraty drží film plnou pozornost po celou sympatickou stopáž. Originální zpochybňování viny a neviny a pracovní morálky nakonec vítězí nad čistě formálními kvalitami a autenticitou, a není to vlastně vůbec špatně. 75% (24.01.2019)

Je to o nápadu, o jeho zpracování, o stoprocentně stísněné atmosféře jednoho call centra, kde je, pravda, celá řada nelogických situací. Ale vem to čert. Já těch 85 minut seděl se zaříznutejma trenclema a ani se nehejbal jak to bylo napínavý. Tísňově volání mě uzemnilo skvělými dialogy, omylnou hlavní postavou a momenty, které se mi jednoduše zařízly pod kůži. Další minimalistická kvalita, na kterou jen tak nezapomenu. (29.07.2018)

Na skandinávské kinematogreafii oceňuji její svébytnost. Líbí se mi, když si stojí za svým a nesnaží se kopírovat americké trháky. I tady na malém prostoru jsem ocenila kameru. Je mnohem těžší natočit zajímavé snímky v komorním prostředí, než když jsou k dispozici barevné přírodní scenérie. Tady byla kamera přesná, dokázala podtrhnout podstatné, nepřikrášlovala ani neodváděla pozornost. Pro někoho možná pomalé tempo, já jsem ocenila postupné rozkrývání. Pohled pouze z jedné strany, nevidíme unesenou ženu, žádné prostřihy na silnici ani na řidiče, jen muž na příjmu. Když se zdánlivě nic neděje, šrotuje to nahlas nejen hlavnímu představiteli, ale i divákům. Aspoň mě. Velmi zdařilý debut!! (23.01.2020)

Pure žánrovka, což hele není vůbec málo. Ta stísněná jednokomorová věc, která perfektně pracuje s přetvářením nahozených dialogů v mozcích diváků na scény, které vidí každý v sobě. Od těch extrémních hajpů zase možná trošku dál, festivalový vrcholy jsou jinde, ale tahle mašina moc pěkně šlape a čistě po technický stránce neškobrtne ani jednou. (06.07.2018)

» Škandinávska minimalistická ultra - záležitosť, ktorá exceluje v hraní si s divákovými očakávaniami « 『 Kamera Jaspera Spanninga po celý čas neodlepí svoj zrak od charakterného Jakoba Cedergrena 』Vskutku je neustále pred kamerou, ktorá ho sníma úplne zblízka, ako sa len dá. Tento zaujímavý švédsky herec si zahral postavu Asgera Holma - operátora linky tiesňového volania. Táto štandardná, ale dôležitá profesia, práca sa vyznačuje byť v neustálom strehu, keď hocikto zavolá. Je to bežná rutina, skrátka - každý deň si odkrútiť svoju šichtu, ktorá sa stáva už akosi stereotypnou. Ale nikdy nehovor nikdy. Čoskoro konfrontovaného, bývalého policajta Holma čaká súdne pojednávanie, ale ešte predtým potiahne svoju smenu do vyčerpania. Prečo ? Lebo mu zavolá jedna rozrušená žena menom Iben, a to je hlavný spúšťač následných udalostí... _Po prvé : Absolútne sa nepohnem z budovy, ba čo, maximálne sa ide z miestnosti do miestnosti, čiže máme tu stiesnené priestory, hotová klaustrofóbia, ako hrom ! Po druhé : Nikdy neuvidím ani na stotinu vedľajšie postavy, s ktorými Asger komunikuje prostredníctvom signalizačnej linky, všetko je na predstave daného filmového konzumenta, ako naloží so svojou fantáziou ? Po tretie : Je to strhujúce, ani na moment sa nepozriete na hodinky, to vám garantujem ! Po štvrté : Má to samozrejme svoju výhodu i v tom, ako sa na to v konečnom dôsledku vôbec pozeráte, ako to vstrebávate, čo je vám predkladané ? Ide o hru na diváka. A po piate nakoniec : Nachádza sa tu minimum strihov, a tak máte pocit diania na živo, že to prežívate takmer v reálnom čase. PS : Dostalo sa mi pekného, sviežeho, vizionárskeho sprestrenia na ani nie 90 minútový filmový večer, že ani Asger Holm nevedel, že si tak „spríjemní a predĺží” pobyt v robote. Mne to bohato stačilo, ale aj jemu to čosi prinieslo... (12.01.2019)