Príbeh

"Příběh" jsem nesledoval příliš pozorně, možná jsem se bezděčně "uchyloval" ke svým vlastním dětským vzpomínkám na sexuální "úchylky" - ale možná právě to bylo cílem Příběhu, které jsou vždycky příběhy s velkým "P". Zvlášť výrazně se mi jevil jeden (možná jen proto, že jsem ho reflektoval až teď, po pětapadesáti letech): Bylo mi kolem deseti, banda grázlů z Horní ulice, ke kterým jsem chtěl vždycky (a vždy neúspěšně) patřit, mě přes silný odpor dotáhla na hřbitov, kde (nejspíš za úplatu) exhiboval hluchoněmý hrobař. Mým pocitem byl jen odpor a hnus; teď bych se spíš ptal, co ty ostatní kluky tam tak táhlo... Příběh Jennifer Foxové je samozřejmě složitější a probíhal delší dobu. Že by ho na dokázala vytěsnit z vědomí na tak dlouhou dobu je zcela nepravděodobné. Vypadá to spíš tak, že její rané slohové cvičení ji přivedlo k okamžiku, kdy jen čin může zachovat její duševní integritu. Příběh (s velkým "P") byl filmově zpracován (příběh s malým "p") náročným a komplikovaným způsobem (spojování a rozpojování postav v čase i prostoru), a díky tomu se obešel i bez psychoanalytika. (30.07.2018)

Asi je tam hodně práce s pamětí a rozpomínáním se a lhaním sama sobě a tak, ale mě celou dobu strašně bilo do očí to, že lidi, kteří pracují s koňmi (natož vedou vlastní stáj, která má nějak fungovat a mít nějakou reputaci), prostě nemají na nějaké výlety do restaurací, relax v bazénu nebo znásilňování holčiček čas, protože od rána do večera krmí, kydají, čistí, jezdí, trénují nebo shánějí veterináře a kováře a tak nonstop každý den, od 5 od rána do (v lepším případě) 10 v noci. (06.09.2021)

Novinárka a profesorka Jennifer (Laura Dern) žije so svojim snúbencom v New Yorku, keď jej doposiaľ takmer ideálny život, nabúra telefonát jej mamy. Tá s hrôzou objavila jej poznámky zo základnej školy (siedmej triedy), ktoré v jemných šifrách opisujú priebeh Jenniferinho dospievania. A to nebolo celkom také, ako si ho aktuálne pamätá... Je až neuveriteľné, ako dokáže ľudský mozog vytesniť spomienky, ktoré nám nie sú úplne pochuti alebo sú natoľko bolestivé, že je nutné ich hlboko zamraziť, aby sme boli schopní ďalej plnohodnotne žiť. Aj keď možno v úplnom sebaklame... Opäť veľmi dôležitá téma, skvelá Laura Dern a film, ktorý si zaslúži pohybovať sa v červených číslach. Svojim netradičným štýlom vyrozprávania príbehu je však ťažšie uchopiteľný, čo pravdepodobne neprijal každý divák úplne pozitívne. (21.07.2019)

Specificky odvyprávěné. Nejde jen o prosté střídání časových linií, ale i o to, co si Jennifer pamatuje a co se skutečně stalo. Do toho jsou přimíchány promluvy do kamery i třeba dialogy mezi starším a mladším já hlavní hrdinky. Docela chápu, že to na někoho působí zmateně, ale mě to připadalo jako neskutečně kompaktní celek, ve kterém má každý záběr své místo. Příběh sám je stejně silný, jako nechutný a postelové scény působí otřesně, byť nejsou natočené tak, aby diváky prvoplánově šokovaly. Ale o to je jejich dopad větší. Výhrady nemám ani k hercům. Šel jsem do toho s despektem, ale o to příjemněji jsem překvapen. 85% (29.07.2018)

Tento „príbeh“ sa nesmie brať ľahkovážne. L. Dern veľmi dobrá ako jej mladšie „alteregá“. Občas nie úplne šťastne načasované striedanie snímok z minulosti a zo súčasnosti. Ale slečna Foxová! Ten záver takto a v takej forme ste fakt mysleli vážne? Osobné hodnotenie: 75% (***) (02.07.2018)