Pre pár dolárov naviac

Lepší než svůj předchůdce, ale horší než Hodný, zlý a ošklivý. Sergio Leone opět dokázal, že to byl mistr žánru a atmosféra a vůbec prostředí jaké vytvořil ve svých filmech je neopakovatelné a jedinečné. Clint Eatswood, kterému zdárně sekundují Lee Van Cleef, Gian Maria Volonté či Klaus Kinski výborně zapadli do svých rolí. Další co stojí za pochvalu je hudba Ennia Morriconiho, ale ten snad nikdy nic špatného nesložil. Na pět hvězdiček to, ale stále není, pořád to beru jako nácvik před vrcholem Leoneho tvorby - Tenkrát na Západě...... (01.03.2008)

Leone opustil vyprahlé komorní prostředí jedné malé vesničky a daleko nechal i onoho bezejmenného nemluvného osamělého hrdinu, který přesně ví, co dělá a co chce. V Pro pár dolarů navíc totiž po Clintově boku celou dobu někdo stojí, někdo, jehož dovednosti a schopnosti našeho pistolníka uvrhují do stínu (promiň, Clinte). Fanoušci to budou považovat za rouhání, jenže zatímco v prvním dílu Joe / Yankee / Monco / jakkoliv-ho-nazývat-chcete působil dojmem nedostižitelného nepochopitelného drsňáka, který je vždy deset kroků před svými nepřáteli, na velkém a ještě složitějším jevišti druhého dílu vyplula na povrch jeho nezkušenost, nedočkavost a někdy i naivita. Kdo ví, jestli by mu všichni ti banditi nenatrhli p... ončo, kdyby ho plukovník požvykující dýmku neusměrňoval a nepředvídal jednání všech postaviček včetně našeho hrdiny. Musím říct, že v tomhle mě scénárista druhého dílu trilogie trochu zklamal, cítila jsem se, jako kdyby mi někdo sebral všechny mé ideály o muži v ponču a klobouku, který mezi zuby svírá doutník. Jenže přesně ve chvíli, kdy jsem si myslela, že to bude "jen" za čtyři hvězdičky, přišla závěrečná přestřelka s hrajícími hodinkami, která za pekelně dobrého doprovodu Ennia Morriconeho naprosto zastínila všechny kulky vypálené v Pro hrst dolarů. A tak to má být. "Deset tisíc, dvanáct tisíc, patnáct, šestnáct, sedmnáct, dvacet dva. Dvacet dva? ... Dvacet sedm." (28.05.2009)

Dilema, jestli je lepší Pro pár dolarů nebo Leonův následující kousek Pro pár dolarů navíc, mám pro sebe vyřešené, protože navazující film považuju za zralejší, Leone tam už našel svůj styl a spolupráci s Enniem Morriconem vypiloval tak, že po stránce režie a vůbec filmařských řemesel se filmu nedá moc co vytknout. Zásluha Sergia Leoneho je v tom, že skomírající westernový žánr oživil tím, že ho ušpinil, nadlehčil ho komickými prvky, pracoval kreativně s žánrovými stereotypy a do té doby zaměnitelným vedlejším postavám vtiskl charaktery. Zkrátka a dobře ho učinil zábavnějším. Na druhé straně ale mají jeho ranné westerny problém se scénářem. Když se podíváte na motivaci jeho hrdinů a jejich myšlenkové pochody, pak máte před sebou sbírku unikátních blbů. Kdyby hlavní padouch Callaway oplýval takovými nápady, jako je propuštění svých zajatců, aby zlikvidovali členy jeho gangu, nepřežil by pravděpodobně svou pubertu. Leone zkrátka točil nenáročná béčka pro masové publikum a ke své smůle měl ambice směřovat k závažnější filmařské výpovědi a k vážnějším žánrům, což mu v případě jeho legendárního Tenkrát v Americe zlomilo vaz. Což něco vypovídá o filmovém průmyslu a jeho divácích, ne o Sergio Leonem. Celkový dojem: 65 %. (12.10.2011)

Výborný western. Clint Eastwood a Lee Van Cleef jako lovci lidí. No a samozřejmě Ennio Morricone a jeho nezapomenutelná hudba. A stejně jako Tenkrát na Západě má svoji harmoniku, tento film má svoje hodinky. Z trilogie (Pro hrst dolarů; Pro pár dolarů navíc; Hodný, zlý a ošklivý) je podle mě nejlepší. (17.12.2007)

Dva největší frajeři Divokého západu spojí síly, aby si podali obávaného El India. Už při Moncově nástupu na scénu, za doprovodu geniálního Morriconeho, mě mrazilo. To jsem však ještě netušil, že každou druhou scénu budu mít potřebu zvěčnit. Škrtání zápalek, sledovačka, klobouky, hodinky, přepočítávání odměny a samozřejmě závěrečný souboj. První díl dolarové trilogie není vůbec špatný, ale při porovnání s tímto působí jako chudý příbuzný. Pokud bych v budoucnu dostal chuť na Leoneho western, tak rozhodně nesáhnu po ukolébavce Tenkrát na Západě a překvapivě ani po Hodný, zlý a ošklivý. Ten je sice celkově působivější a jeho epický závěr snad nemá ve světě filmu obdoby, ale kvůli přepálené stopáži bych dal přeci jen přednost tomuto zábavnému majstrštyku. (14.09.2011)