Polednice

Autoři se Erbenem jen inspirovali, je škoda, že závěr nedotáhli právě podle básnické předlohy. Největšími kvalitami snímku jsou krásná kamera (horko z letního pole přímo sálá) a vpravdě hororová hudba. Poněkud horší je to s hlavními postavami - Geislerová sice umí hrát, leč hlas má tak nepříjemný (a nepřirozený hlasový projev - no, to je to civilní herectví...vlastně neherectví), až z něj běhá mráz po zádech. Lipowská je herecký antitalent - kde to dítě vyštrachali? zoufalství! Na Kolářovou jsem se těšil, jenže to vypadalo, že v momentě, kdy se do své role pořádně opře, je vyhnána ze scény. Trestuhodné. Celkově film není špatný, jenže kult z něj nebude. Místy skvělá atmosféra. (06.08.2016)

Jednotlivosti zajímavé, audiovizuál skvělý, jen naprosto neukotvené v nějakém jednotném filmovém světě, žánrovost a "realističnost" se neprogramově třou a jednotlivé prvky se navzájem negují. Ale to je vlastně pro duo Samir/Chlupáček pravidlem - mají vymyšlený koncept, mají jednotlivosti, ale na cestě od jednoho k druhému se to někde zadrhne. A je to škoda. (03.03.2016)

Scenárista byl zřejmě menšího vzrůstu (podle fotek nebyl, oops) a v průběhu psaní ho odnesla Polednice, následkem čehož solidně rozepsaná práce nedorazila do cíle. Jinak se ovšem jedná o ambiciózní debut, který jsem určitě neviděl naposled. Byl bych s hodnocením klidně hodnější, ale celková nedomrlost, nerozvinutost traumatu hlavní postavy a zbrklost závěru zamrzí. Audiovizuálně je všechno boží, herecky taky, atmosféra a náznaky mystéria šlapou ostošest a předvídatelnost poměrně dlouho taky nehrozí. Bude vrahem šílená bába? Bude vrahem bubák? Bude vrahem vystresovaná Geislerka? Bude někdo vůbec vrahem? Tvůrci mohli buď víc přitlačit na rovinu hororového psychothrilleru, nebo naopak mít větší koule a jít cestou hardcore mysteriózního napínáku s rozvinutějším folklórem a větším zapojením postav (z nichž se většina ukáže pro děj de facto zbytečnými), nad jehož významy by se místní komentátorská obec tradičně servala do krve. Každopádně pro TYHLE náměty je naše země jak dělaná - proč jich nevzniká víc? (14.01.2024)

Když jsem viděl první ukázku na Polednici, tak ve mně vzbudila velká očekávání, navíc mám stejnojmennou báseň rád pro její depresivně sugestivní nádech, a byť bylo již dopředu předesíláno, že půjde o volné zpracování Erbenovy klasiky, tak i přesto jsem počítal s přenosem hlavních motivů z básně do filmu. Což se do jisté míry povedlo! Na úvod je nutné říct, že Polednice je spíše dramatem než hororem, ve kterém jde hlavně o nový začátek pro hlavní hrdinku, ale i o problematiku rodičovství a vztahů mezi lidmi. Co se vizuálu týká, tak v rámci tuzemské produkce jde o nadprůměrnou práci s obrazem - nejvíce mě zaujala převládající barva obilí (a celkově zlatavé barvy), která ještě o to více zdůrazňovala nesnesitelné vedro, se kterým si postavy ve filmu potýkaly. Všechny lekačky ve filmu zafungovaly na výbornou, byť jich bylo pomálu, ale jak už jsem říkal, tak šlo spíše o drama než o horor. Zkrátka solidně natočený snímek, který těží zejména z námětu, vizuálního ztvárnění, přesvědčivých hereckých výkonů a (na české poměry) kvalitní hudební stránky. (04.03.2016)

Za normálních okolností by si Polednice zasloužila více pozornosti, díky tomu, jak zručně přejímá (převážně) zámořské hororové postupy a aplikuje je na bezčasí a sousedský svéráz českého venkova, který jako kulisa výborně slouží námětu (vozidla, stavby či absence mobilních telefonů). Leč nezaslouží, protože je to lstivý plagiát loňského australského Babadooka, jak již bylo několikrát řečeno. Přesto Sádkovi a zejména Šurkalovi přeji jen to dobré, protože například kamera a mizanscéna je opravdu světová. Navíc překvapily vynikající výkony herců ve vedlejších rolích a profesionální stavba těch nemnoha scén s větším množstvím postav. Druhou stranu vah však bohužel vyplňuje v tomto směru Geislerová, jež stále hraje Geislerovou a pokud jí (což je tento případ) nesedne role, tak nesnesitelně deklamuje naučené fráze se svou povýšenou dikcí. (14.08.2016)