Polednice

Původně jsem chtěl tento nový český kousek ještě nějakou dobu ignorovat, protože nepatřím k těm, kteří musí novinky vidět hned po jejich uvedení. Rád si počkám než ten prvotní „BOOM“ pěkně opadne a já pak uznám za vhodné, zda tomu věnovat svůj čas či nikoliv. Zde jsem se však hlavně ve svém blízkém okolí setkal s tolika rozporuplnými reakcemi, že jsem prostě neodolal. Šel jsem však do toho s tím, že s hororovým žánrem toho moc společného nemá (což se bohužel potvrdilo) – stejně jako s Erbenovou Polednicí. Tudíž jsem ve finále vlastně ani nebyl zklamán či snad rozhořčen, že se mě snad pokusili tvůrci oklamat, jak mnozí tvrdí. Sádek na to šel jako začínající režisér dobře a společně se Samirovým scénářem se mu podařilo natočit docela obstojné psychologické drama. Celkem věrohodně se mu podařilo zachytit nejen postupnou proměnu psychicky slabé ženy, ale i samotný prostoduchý venkovský život a hlavně to úmorné vedro z obrazovky / plátna sálalo až na mě samotného. Hned jsem dostal sušáka. Děj celkem svižně odsýpal, párkrát jsem se i zasmál a dokonce jsem několikrát zaregistroval i lehce ponurou atmosféru, která prostě v žádném dramatu nesmí chybět. Nejde však o nic světoborného, prostě čistý průměr. (09.04.2017)

Mierne spoilery: S tým, že Polednice nie je horor, ale skôr psychologická dráma využívajúca ústredné zlo viac-menej ako metaforu, mám ten najmenší problém. Na české pomery pomerne orignálny koncept podporený slušným audiovizuálom a spoľahlivou Aňou Geisslerovou však zráža nevierohodná dramatická zložka. Tá je povrchná, posúva sa odnikiaľ nikam k pomerne predvídateľnému a skratkovitému finále.. a náhle je koniec. Nebudem teda preklínať strihačov, že sa snažili lákať na iný film, ale na to, že z tohto konceptu sa dalo dostať viac. Oveľa viac. Mladým tvorcom však prajem veľa úspechov do budúcna a snáď sa im podarí zúročiť získané skúsenosti lepšie. (18.01.2017)

Český hókus - pokus o horor s herečkou Aňou Geislerovou, vychádza z časti, ledva, ledva. Na jednej strane má zaujímavú kameru, pôvodom slovenského kameramana, Alexandera Šurkalu, taktiež i intenzívny zvuk, ktorý až, až predznamenáva hororové scény, ktoré diváka nemajú dôvod vystrašiť, lebo to skrátka - očakáva. Snímok má celkom dobré herecké obsadenie, kde k p. Geislerovej, pridávam jej filmovú dcéru Anetku, čiže mladú herečku Karolínu Lipowskú, pre ktorú sa jedná o debut na poli hraného celovečerného filmu. Na druhej strane, vedľajšie postavy, ako je nadržaný sused z pozadia, alebo záhadný starosta, mi pripadali, ako zbytoční, liezli mi na nervy, okrajovo mi sem absolútne nikto nepasoval, ak nepočítam obidve hlavné postavy, t. j matka Eliška s dcérou Anetou, tak ostatné postavy, sú tu len do počtu, aby sa mal scenár, o čo oprieť. Scenár je tým hlavným dôvodom, prečo film stráca na atraktivite, ktorá tu vlastne, nikdy poriadne, ani nie je ! Slabučký scenár, M. Samira. K deju - Eliška prichádza so svojou dcérou do obce, odkiaľ je pôvodom jej manžel, o ktorom nič v podstate neviem, sú tu indície, ktoré mi vysvetlili, čo sa s ním stalo, a to som nemusel ani vidieť vysvetľujúcu scénu s Anetou. Je to predvídateľné. Nasťahujú sa do starého domu, v ktorom straší, starostova žena p. Mrázová, má záhadnú minulosť, keď Elišku stále varuje pred strašidelnou bytosťou, ktorá si odvedie jej dcéru, Anetu. Eliške po čase začne zo všetkého šibať, až bude čeliť životnej skúške, z čoho sa vykľuje psychologická dráma. Na filme si isto cením, najmä kameru + obidve herečky sa snažia, ako môžu, dávajú do toho všetko, ale nestačí to, kvôli blbému scenáru a réžii, ktorá na 90. minútach stroskotáva, film ma nedokáže zaujať počas celého trvania, ale len v niektorých pasážach, kde dominuje kamera a herečky - to je atmosféra, inak som sa dosť nudil, aj som chcel udeliť pekných 60 %, no svedomie mi to nedovolí. Je to zaujímavý český pokus o horor, ktorý sa dá pozerať, ale viac - menej, ja som pri tom trpel, ako Kristus na kríži ! Snaha sa cení, českým kolegom to v budúcnosti môže vyjsť, o čosi lepšie, ako v tomto prípade. Nechám sa prekvapiť, potenciál by tu aj bol, len trošku treba zmeniť myslenie, ako aj tu na Slovensku, kde sa moc dobrých filmov, taktiež nenakrúca... (22.08.2016)

Ta malá holka je opravdu průšvih. Tak špatný dětský herecký výkon jsem snad ještě neviděl. Nicméně jako celek je Polednice vcelku slušná. Líbí se mi, že se tvůrci drží českého prostředí a nepokoušejí se o žádnou světovost. Charaktery vesničanů, vypravěčská struktura a mysteriózní zápletka vycházející z české lidové slovesnosti, tím vším Polednice opravdu boduje. Bohužel však chybí něco výrazného, čím by se mohla dostat v povědomí diváků ještě výš. Scénář v několika momentech působí jako přílišný konstrukt, ve kterém nedává smysl ani chování matky vůči své dceři. Klasické mužské postavy fungují na výbornou, ale ženy jsou poněkud křečovité a těžko se jejich chování věří. Snaha o psychologii je plytká a nikdy nejde do hloubky, spíše se pořád pohybuje po povrchu. Na druhé straně se alespoň občas objeví něco co by se dalo nazvat záchvěvem atmosféry. (29.07.2016)

Hned na začátek je třeba vyvrátit několik mýtů, co tu píšou lidi, kteří film zjevně nepochopili. Zaprvé Polednice rozhodně nesedí na dvou židlích - od začátku do konce je mysteriózním psychothrillerem, ničím jiným být ani nechce a neplánuje a z náznaků hned od začátku je to celkem zřejmé. Zadruhé - přečtěte si Erbena ještě jednou. Pak nebudete říkat ty nesmysly, jak to sním nemá nic společného. A zatřetí - jak, že Eliščina "proměna" byla tak překotná a uspěchaná? Vždyť k tomu směřuje snad od 20. minuty, takže 70 minut se vám zdá málo? Nene, jen jste nedávali pozor. Příběh je totiž plný symbolů, někdy skrytějších, jindy okatějších, a ty jasně naznačují, co se bude dít dál (včetně takových detailů, jako je zvuková spodoba jmen Eliška x Anežka a podobně). Vedle nádherně dusné letní atmosféry, kdy horko z plátna sálá, potěší i skutečnost, že vesnické figurky nejsou trapnou karikaturou, ale jsou v zásadě reálné, jaké opravdu je možné snadno potkat (snad s výjimkou manželky nadrženého souseda, ale i ta se ještě drží na hraně); i Kolářová v roli Anežky Mrázové je namaskovaná démonicky, ale pořád uvěřitelně. Dalším plusem jsou skvělé herecké výkony: u Geislerové jde o standard (i když je, chudák ženská, pořád ošklivější... mně se nelíbila nikdy a s věkem je to víc a víc znát), mě nadchnul především Jiří Štrébl, pohříchu tak málo filmaři využívaný. Taky nevím, zda to byl záměr od začátku, nebo za to mohl rozpočet, ale úsporný minimalismus ve výpravě tvůrci zvládli skvěle, nerušilo to v ději a působilo opět uvěřitelně (právě slovo uvěřitelně se, jak tak koukám, stalo leitmotivem mého hodnocení, to jsem ani neplánoval). Na druhou stranu, pořád jde "jenom o český film" - tak trochu jsem po traileru s opravdu světovým vizuálem zadoufal, že by jít nemuselo, ale jak kamera, tak hudba vrací na zem. Hlavně hudba: ve vypjatých chvílích stojí za to, ale příliš rychle zařazovaný uklidňující motiv snadno naznačuje, kdy končí napětí a začíná klidná pasáž, a tím trochu kazí dojem, že divákovi napovídá až moc. Přesto je tahle parta kolem Samira, Chlupáčka a Sádka vzhledem k jejich věku obrovským příslibem pro budoucnost a jestli vydrží v nastoleném trendu a nebudou dělat žádné pitomé úlitby mainstreamu, těším se na jejich další díla. (13.03.2016)