Utøya, 22. júla

Filmu se rozhodně nedá objektivně upřít autenticita a syrovost, bez ohledu na to, jestli divák sympatizuje s politickými názory členů jakéhosi levičáckého "Svazu dělnické mládeže". Ale sledovat několik fiktivních postav, kterak se hodinu a půl krčí schovány v lese nebo pod útesy, přičemž občas okolo proběhnou nějací jiní ječící lidé a v pozadí bouchají petardy, mě opravdu nebavilo. (23.12.2021)

Intenzivní zážitek. Vlastně taková teroristická verze Nolanova Dunkirku v tom smyslu, že se pracuje čistě s emocemi strachu, paniky a zoufalosti, bez toho aniž by byl kdykoliv vidět nepřítel či smrt (až na pár výjimek). Kamera sedí k typu filmu, ale i tak je místy dost rušivá, každopádně to vynahrazuje způsob, jakým divák veškeré emoce je nucen prožívat s táborníky. Nemůžete si pomoct a v hlavě říkat: "No, tak nebuď blbá, teď musíš být ticho, utíkej." A to se mi už u filmu dlouho nestalo. Morálně mi na filmu bohužel vadí, že byl natočen tak brzo. Chápu, že se snaží o osvětu a varování, ale zároveň vydělává na tragické události stejně jako fakt, že nyní vznikají dva filmy o klucích v thajské jeskyni. (01.08.2018)

Další z neveselých snímků ukazujících, že pocit bezpečí je jen iluze. V Utøye hraje hlavní roli autentičnost. Dokážu si představit, že u tohoto filmu bude hodně diváků tvrdit, že forma převládá nad obsahem. Mně to tak však rozhodně nepřišlo, i když rozumím všem, kterým Utøya, 22. července nesedne, je to totiž dílo velmi náročné na sledování. Tvůrcům patří velké uznání hlavně za natočení příběhu v poměrně náročném terénu a s nevyzpytatelnými dětskými herci na pouhý jeden záběr! Působivé a emocionálně velmi nepříjemné a znepokojivé. [KVIFF 2018] (04.07.2018)

Dne 22. července 2011 si pravicový extrémista Anders Behring Breivik ( v roce 2017 přejmenovaný na Fjotolf Hansen ) rozhodl na ostrově Utøya zahrát Call of Duty naživo. Útok trval 72 minut, zemřelo 77 lidí, 99 lidí bylo vážně raněno a přes 300 lidí utrpělo vážnou psychickou újmu. Breivik u soudu prohlásil, že by neváhal svůj čin zopakovat. Pro všechny zúčastněné "táborníky" to muselo být peklo. O tom nepochybuju. Do filmu se ale nepodařilo přenést emoce a tak jde spíš o pobíhání z místa na místo, bez atmosféry a většího napětí. Myslím že forma vyprávění tohoto snímku nebyla zrovna nejšťastnější. Událost to byla alarmující ale převedení na plátno se prostě moc nepovedlo. (23.05.2020)

Konečne film, ktorý nestavia celú svoju pointu na digitálnych superefektoch a trápnych drsňáckych hláškach. Práve vďaka absencii týchto nezmyslov, ktoré tak nemám rád, sa divák má možnosť priamo vtiahnuť do prostredia deja a prežívať ho s postavami. Napriek tomu, že nie som zďaleka plne stotožnený s ľavicovými liberálmi, záverečný odkaz tohto filmu beriem na vedomie. (09.01.2019)