Toni Erdmann

Velice netradiční film o odcizení a sbližování starého otce s úspěšnou dcerou. Skvěle to dokáže vystihnout prostředí. Z hlavní postavy cítíte smutek a touhu po obyčejné, klidné konverzaci. Oproti tomu všichni ti manažeři používají přesnou korporátní hantýrku, která je všude stejná. Přišlo mi, že některé situace vyzněly do ztracena a určitě to mohlo být kratší. Vrcholem filmu je týmová party u ní doma. To nemělo chybu. (17.04.2017)

Ano, je to pecka. Prvotní dojmy bezprostředně po projekci byly přeci jenom příliš rozvířené a hlavou mi kolovaly myšlenky o některých hluchých či nadbytečných scénách, které jinak nevídaně (doslova) skvělou tragikomiku neúměrně roztahovaly, ale s odstupem času se mi právě tyhle scény zdají jako brilantní oslí můstek mezi oněmi smutnými a humornými pasážemi napříč celým nepředvídatelným filmem. Jasné je jen to, že dlouho jsem se takhle od srdce nezasmál a takhle upřímně nedojal a že pouze další projekce mi pomůže odhalit, jak moc geniálním a pocitově vyváženým filmem Toni Erdmann vlastně je. Zatím to má u mě parádně rozehráno.. (28.10.2016)

Toni Erdmann střídá velkolepě natočené scény s těmi, které prostě působí až přespříliš divně. Je zde na první pohled vidět, že se režisér Maren Ade snaží tímto pojetím přiblížit Alejandrovi Gonzálezi Iñárritu a jeho "Birdmanovi", což mu překvapivě ve většině případů i vychází. Hlavní postavy snímku se totiž také stávají sami sebou až ve chvílích, kdy si před někým nasazují masku. Chvílemi mi tato místy smutná, až tragikomická "novela" způsobovala záchvaty smíchu a záchvaty naprostého smutku nad tím, jak moc trefné metafory dnešního uspěchaného světa plného přetvářky, kde slušné a spontánní chování působí jako výstřední a z jiného světa, režisér užívá. Tohle se až na pár zbytečných scén a předlouhou stopáž moc povedlo! (30.12.2016)

Už dávno som si počas sledovania nejakého filmu, nehľadal cestu k hlavnej postave, tak dlhú dobu, ako tu. A popravde. Ani som si ju nenašiel. Vlastne by sa dalo povedať, že ani k jednej z postáv, ktoré v tomto dlhočiznom nemeckom projekte vystupujú, som si žiadny vzťah nevypestoval. Nemci, sú mi neskutočne nesympatickí, a tak tento môj úlet treba vnímať ako experiment, ktorý sa skrátka nevydaril. Vzťah otca s dcérou mi bol úplne "šumák", pričom som snímok ani nedokázal dopozerať. A to ja som jeden z tých, čo sledujú čokoľvek až do úplného konca (!). Neprišlo mi to nijak vtipné, ba dokonca som sa občas za pani Maren Ade cítil trápne. Neskutočne nezáživné, nudné, mdlé, skrátka nijaké ... (02.03.2017)

Předlouhá stopáž mě dlouho odrazovala a obava to byla opodstatněná. Prostor, který dostal profesní život hlavní hrdinky, mi tady přišel neúměrný a příliš jsem nechápal, co tím chce režisérka říci. Kontrast mezi životem otce a dcery to totiž neprohlubovalo a jiný účel mě nenapadá. To samé platí pro alter ego Toniho Erdmanna. Absurdní postavička sice dokáže z počátku pobavit, ale postupem času je to pořád to samé, ačkoliv narozdíl od workoholičky Ines dokáže občas pobavit. Zkrátit to alespoň na dvě hodiny by filmu prospělo a snaha donutit diváka přemýšlet nad tím, co že je to v tom životě důležité, by určitě neutrpěla. Absolutorium zaslouží alespoň ústřední herecká dvojice, které to klapalo, ale o to větší je škoda, že střihačka nedostala volnější ruku. 60% (28.10.2018)