Superman II

Klon, který nemá jiskru, šarm ani roztomilost pilotního filmu. Zůstala "jen" naivní pohádka v maličko omšelých kulisách, která nezměnila svůj černobílý pohled na svět a vzbuzuje mírný úsměv i v okamžicích, kdy to nemá v úmyslu. Nad průměr ji kromě všudypřítomné nostalgie povyšuje velké osobní drama muže, kterému není souzený obyčejný život obyčejného smrtelníka s milovanou ženou po boku. P.S.: Milý Supermane - co to mělo znamenat ? Chtěl ses vzdát své výjimečnosti ... kvůli ŽENSKÉ ?!? Jen tak mimochodem - ztratil bys právě to, co na Tobě miluje ... ale to už Ti asi došlo. Jistě - má ráda i Tvoji duši. Jenomže jak sám dobře víš, duše ji neochrání. Ji ani nikoho jiného. Kdepak, hochu, Ty ses nenarodil proto, aby sis pěkně nazul bačkory, usadil ses před bednu a otevřel sis pivko. Myslím, že by se Ti za čas po tvém supermanském životě zastesklo - a bylo by po idylce. Ženy jsou sice pohledné a přitažlivé, ale taky marnivé, pošetilé - a především majetnické bytosti ... asi bude lepší, když si je budeš držet pěkně od těla. A mezi námi - ta Tvoje kráska je někdy vážně na zabití ... vlastně skoro pořád. (10.04.2013)

Dvojka splňuje všechno, co už se od dvojek očekává: silnější protivníci, víc akce, efektů... Bylo to potřeba, jelikož skvělý příběh z prvního filmu už prostě zopakovat nešlo. Co do atmosféry, nový režisér vysokou laťku udržel, ale narozdíl od Donnera, který dobře veděl, co si může dovolit, Lester občas přehání nadsázku a posouvá Supermana blíž k parodii. Kouzlo se tak někdy vytrácí, naštěstí se to ale dá zkousnout. To trojka dopadla o poznání hůř. (30.04.2006)

Původní Superman mě přenesl z vesmírné opery do lánů rurální Ameriky 50. let, aby mě přes hektickou žurnalistickou sedmdesátkovou detektivku dovedl až k nadlidskému dobrodružství o výpravě za záchranou lidstva i nalezením sebe samého. Superman II mě vedl někam od světů přiblblých laciných zápletek od Cannon Films přes ochotnické romantické románky až někam do ruské studiové pohádky ze 60. let. Téměř všichni již vědí, jak k tomu došlo, že v tom mají roli tvůrčí i herecké neshody, přetáčky na které se ještě nevrátili někteří herci i třeba odlišný vizuální přístup Lestera a Donnera ohledně filmové práce s komiksem. Výsledek není nic jiného než výstavní připitomnělý camp s tak neuvěřitelně upatlanym scénářem (Mario Puzo ho napsal za 600 000, měl 550 stran a Donner s Mankiewiczem trvají na tom, že v ani jednom z dílů z něj nebyla použitá byť věta), že jedinou možností, jak si film skutečně užít, je vypíchávat momenty typu odjezd ze severního pólu autem, agonický výraz Supermana když zvedá výtah poté jen pár týdnů poté, co před večeří narovnával kalifornský tektonický zlom či jeho sviňácké nadčlověčí dick-moves typu amnesiálního polibku Lois Lane poté, co jí zprznil, ona to těžko nese a on to nechce řešit. (22.01.2021)

Ok, tak tady mi moje dětské vzpomínky a nostalgie daly pěkně do čumáku. Druhý Superman v souboji s generálem Zodem byl jedním z mých nejoblíbenějších dětských filmů, ale zub času je neúprosný. Ke cti profesionála Richarda Lestera, ta polízanice ke které se nešťastnou náhodou nachomýtl byla až moc vylízaná. Triky jsou vlastně směšné (pro filmy se slabými triky, jež vznikly po roce 1977 nemám pochopení), Gene Hackman nevyužitý a generál Zod s pohůnky byli ušetřeni ostudy v původním českém dabingu jež jsem doteď výhradně znal. Pochvalu si zaslouží jednoznačně Reeve, hulící Lois a atraktivní "set pieces", protože Eiffelovka či Měsíc se v akci nevidí každý den. 30 % (17.06.2013)

Znovu totéž, tentokrát obohacené o nějaký ten humor zamotaný do love story děvčete ještě o fous slepějšího než jistá rudohlavá Mary-Jane a chlapce ještě o fous teplejšího než rudobotého...hm, moment, on vlastně na pohled teplejšího superhrdinu nikdy nikdo s vážnou tváří do placu nehodil:) No prostě se do děje celkem vtipně a procítěně vpletla láf story a laserová operace očí slečny Lainové, což našeho tereje rudonohého přiměje k jednomu z nejblbějších a hlavně nejhůře načasovaných rozhodnutí v životě. Závěrečné rozuzlení jsem nikdy pořádně nepochopil, ale já si prostě se Supermanem vždycky rozuměl asi jako se Star Wars... Co k tomu jinak dodat? John Williams i zde stále vládne a tríčky jsou vzhledem k datu vzniku zhruba stejně přešlé dobou jako v díle prvém. Konečné hodnocení je pak zhruba totožné, a to znamená 60%. (07.12.2008)