Réžia:
Richard LesterScenár:
George MacDonald FraserKamera:
David WatkinHudba:
Michel LegrandHrajú:
Oliver Reed, Raquel Welch, Richard Chamberlain, Michael York, Frank Finlay, Christopher Lee, Geraldine Chaplin, Jean-Pierre Cassel, Spike Milligan (viac)Obsahy(1)
Výpravný film Traja mušketieri anglického režiséra Richarda Lestera s ľahkým humorom rozvíja romantického ducha slávneho románu Alexandra Dumasa. Rozpráva o dobrodružstvách d´Artagnana a jeho priateľov Athosa, Porthosa a Aramisa, o ich láske k boju pre boj samotný, o ich odvahe, s akou sa postavia proti všemocnému kardinálovi Richelieuovi v záujme ochrany kráľovninej cti. S dávkou irónie tvorcovia zobrazujú život na dvore Ludovíta XIII., kardinála Richelieua, Buckinhamovu lásku ku kráľovne Anne i d´Artagnanovu lásku ku krásnej Constancii. Pôsobivé šermiarske súboje, ukážky jazdeckého umenia, bohatá výprava, kamera, využívajúca krásy krajiny, a predovšetkým herci zvučných mien, patria ku kladom Lesterovho stvárnenia známeho príbehu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (264)
Sedmdesátá léta přinesla mimo jiné tohle zpracování "Tří mušketýrů",kde se jako mladý d'Artagnan blýskl Michael York.Výprava je velkolepá,stejně jako mezinárodní herecký tým,který si to velmi užíval.A já si užíval zejména Raquel Welch,Richarda Chamberlaina,Christophera Lee a půvabnou Faye Dunaway.Režisér Lester se románu drží jen v základních obrysech a natočen je řemeslně velmi zručně.Nepostrádá dobrodružství,vtip,romantiku a nadhled,který se sem místy moc nehodí.Takže o nějaké důstojné zpracování se moc nejedná,důraz je dáván na výpravu,herecké obsazení a šermiřské souboje.A to vše se velmi povedlo.Pro mnohé je tohle zpracování to nejoblíbenější.Já osobně si to dobrodružství užil, s několika ale.Trochu mě vadilo vcelku velké množství parodujících prvků a humoru,který místy dost shazuje onu originální a důstojně-dobrodružnou atmosféru. a moc mi neseděl Michael York.Porovnám -li to s verzí z r.1953,tak každá má něco do sebe a něco svého a tahle celkově vychází o malinko lépe.Takže dávám 70% a čtyři jsou víc než tři. ()
Notoricky známý příběh A.Dumase se již dočkal bezpočtu filmových adaptací. U mě osobně se asi největší přízně těší právě tohle zpracování s M.Yorkem v hl.roli D'Artagnana. Co do míry romantičnosti zastoupené ve vyprávění (která se u takové klasiky jakou jsou Tři mušketýři nejen nabízí, ale je považována takřka za nutnost) se sice španělská (nejradší bych napsal mezinárodní) produkce, dle mého skromného názoru, nemůže rovnat francouzskému zpracování z roku 1961, ale co ztrácí na poli romantickém, zase lehce dohání skutečně nebývalou mírou zábavnosti a komiky. K úplné divácké spokojenosti také napomáhá rozsáhlý, exklusivní herecký ansábl. Především mě vždy nadchnou O.Reed jako Athos (škoda, že se ve filmu vyskytuje spíše sporadicky) a sexuální idol let sedmdesátých R.Welch. ()
Tuhle verzi Mušketýrů sem měl dycky nejrači, aspoň teda když sem byl malej. S odstupem času (dneska) sem zjistil, že se mi tato verze jednoho z nejslavnějších románů poměrně vzdálila. Největší problém mám s humornými vsuvkami, které mi bohužel, takle po letech, vtipný vůbec nepřijdou. Tenhle laciný druh humoru je mi v podstatě uplně cizí. Co se týče akčních scén, tak i tam mám menší problém, páč i do nich rejža rve ty "vtipný" pasáže a to mě celkem ubíjí. Jinak příběh je to klasický, dobrodružný a konec konců i ta láska se tady objeví. Herci mi celkem sympatičtí jsou, Konstance je skutečná kočka a kardinál "Rešelijé" a milejdy "de Vinter" jsou parádní záporáci, o tom žádná. No, ale jak říkám, kdyby se rejža odpoutal od těch džouků, tak bych si to teď užil mnohem víc... ()
Divám se, že nějaký autor oblábených českých veseloher se tohoto tématu dosud neujal. Dopadlo by to nejspíš stejně blbě, ale bylo by to hezky česky. V podstatě je to tak, jak píše gudaulin, já bych to jen doplnil jedním z četných dialogů (za přesný přepis slov ovšem neručím): Bum bác pif puk hmmm serengeti, třesk plesk blesk lesk zubyletí, hrr brr vrr srr děkuji, škrt prd zmrd vrt špatnávěc, huk kuk šuk buk gaskoněc. Divám se hercům, že do tohohle projektu vůbec šli; buď neměli co dělat nebo si chtěli trochu zaskotačit. Un connerie pour tous. ()
To snad žabožroutům udělali ti Britové naschvál, že přišli s touto neortodoxní adaptací Dumasova románu právě oni. Je to paradox, ale je to tak - domovská francouzská spíše konzervativní verze z roku 1961 tomuto šlape na paty, ale nemá tu poetiku Lesterova filmu. Britové dodali této adaptaci „něco“ čemu říkáme X-faktor a to se pak překonává velmi těžko. S ohledem na dnešní filmařské trendy bych se nebál označit tento film „navěky nejlepší“. Produkce: Alexander, Michael and Ilya Salkind Productions ()
Galéria (51)
Zaujímavosti (16)
- Role Athose (Oliver Reed) byla nabídnuta Alanovi Batesovi. Ten ale roli odmítl. (Chevees)
- Během natáčení byl Oliver Reed těžce zraněn. Poté, co byl bodnut během bojové scény u mlýna do krku, téměř zemřel. (reich)
- Přestože by měl mít d´Artagnan (Michael York) na konci filmu několikahodinový náskok před svými přáteli a sluhou, jeho sluha je na radnici, kde se koná ples, dokonce dříve než on a jeho přátelé jen o chvíli později. (tzv)
Reklama