Rain Man

Nikdy bych neřekla, že mě dojme Tom Cruise. Nikdy bych neřekla, že budu nadšená z jeho hereckého výkonu. (Dustin Hoffman je samozřejmě vynikající už od první scény s ním, asi jako Tom Hanks ve Forrestu Gumpovi.) A taky bych nikdy neřekla, že nějaký film označím za 'klasiku, kterou by měl vidět každý'. A přece... (27.03.2011)

Zatímco u špatného herce může atraktivní vizáž zafungovat jako berlička, u dobrého totéž skoro ruší. Přestože neexistuje prokazatelný vztah mezi vzhledem a nadáním, mám pocit, že ti ošklivější bývají lepší herci. Každopádně Tomík mě v každém dalším filmu přesvědčuje, že u něj to neplatí. Tady je brilantní - a to mám v TOPce Dustina Hoffmana, pro jehož výkon v tomto filmu už vůbec neexistují slova. Když ti dva jsou "na plátně" spolu a dohadují se o tom, jestli spodky z Kmartu jsou hadr nebo ne, říkáte si, že snad nemůže být nic lepšího. (14.12.2004)

"Nikdo nedokáže propočítat kombinaci šesti balíčků současně." Tak tady bych si dovolil opravit, že to nedokáže nikdo kromě výborného řidiče autisty Rain Mana. Ten mě hrozně bavil, kdykoli neměl záchvat. Jakmile ho však dostal, tak ... o-ou. A namachrovaný Charlie mě nebavil vůbec. Nejdřív hýřil nepříjemnou arogancí a jeho překotnou změnu jsem mu prostě nevěřil. Já jsem totiž úplně normální, takže hned zjistím, kdo je na první metě a jelikož je úterý, tak mám ve 12:00 smažák. To je za 41 minut a 35 sekund. Teď už 23 sekund. (08.01.2019)

Když se podaří mimořádně sladit všechny složky tak obtížného výkonu, jakým je natáčení hraného filmu, a k tomu se navíc přidá geniální výkon skvělého herce, jakým Dustin Hoffman nepochybně je, zážitek, který to nabídne, určitě přetrvá ony dvě hodiny promítání. Proniknout do specifického světa autismem postižených lidí je samo o sobě nesnadné. Vybudovat kolem toho silný příběh s hlubokou a přesvědčivou mravní katarzí je výkon na hranici možností. A docílit jeho přesvědčivosti krajní uměleckou kázní, vůlí jít po kvalitě, která odmítá všechny výhrady a podstupuje nemalé umělecké riziko, to už je něco, na co se tak lehce divákovi nezapomíná. Hollywoodské prvky ve struktuře díla určitě najdeme stejně tak jako proslulou "happyendovost". V tomto případě to však nejenže nevadí, naopak, jen to potrhuje mravní poselství. S Hoffmanovým jménem jsou oprávněně spojovány prestižní herecké výkony a nemalá část jeho filmografie patří již dnes k tomu nejlepšímu, co kdy bylo natočeno. Nejen v Hollywoodu. RAINMAN tuto genialitu dále potvrzuje jako jeden z více článků oslnivé Hoffmanovy kariéry. Jako článek ne jediný a určitě ne zdaleka poslední. (20.01.2008)

Režisér Barry Levinson je modelovým příkladem, který dlouhá léta oslovoval dospělé publikum rozmanitými žánry, spoluvytvářel směsici nostalgie, dramatu a současné společenské komedie, na kterou se dá klidně podívat i za dalších deset let. Místo samolibého obchodníka Cruise byl původně zamýšlený Jack Nicholson, což by asi byla sakra zajímavá sestava. Nakonec se umíchal koktejl s Tomem Cruisem, který mi v roli úplně nesedí, ale popral se s ní solidně. Hlavní pozornost pochopitelně strhává Dustin Hoffman, který se na roli pečlivě připravoval, setkával se s odborníky na autismus i se samotnými pacienty. Potěší, že výsledná podoba nevyznívá učeně, Levinson zvolil jiný přístup, než většina tvůrců vyprávějících o problematice mentálně postižených. Na druhou stranu je škoda několik vyloženě diváckých gest, několika pomrknutí i spoutání konvencemi a klišé (mladší bratr velmi brzy nevidí staršího sourozence jako zdroj zbohatnutí, výhra v Las Vegas je spíš „lacinou“ zápletkou, scéna ve výtahu, hřejivý humor). Ve výsledku ale samozřejmě velká kvalita. (14.02.2016)