Spáči

Jakmile jednou do mého života vstoupil Scorsese s De Palmou, na nějaké Spáče jsem si už poté nikdy nevzpomněl. Což je ovšem rozhodně chyba, jejich předností totiž určitě není New Yorské prostředí let minulých, ale skvělé pasáže v Ústavu pro chlapce, kde tou dobou slouží záporácká jistota Kevin Bacon. Toho chlapa v záporných rolích já prostě můžu. Samotný soudní proces je pak zajímavější spíše dalším parádním výkonem Dustina Hoffamana. 80% (02.01.2024)

Film začíná jako výborné retro, pokračuje jako rutinní vězeňský (nebo spíš "ústavní") film a končí jako špatné soudní drama. Levinson občas naprosto selhává (flashbacky, zpomalené scény, zápas v americkém fotbale), některé momenty jsou ale zase vydařené. Herecky se taky nekoná nic mimořádného - hvězd najdeme ve filmu požehnaně, ale nikdo nedostane větší prostor něco ukázat. (12.07.2005)

90% - Výborný film o zločinu a trestu, o přátelství, o morálce... Svou atmosférou mi tu Levinson připomněl Leoneho Tenkrát v Americe. Williamsova hudba je sice tradičně velmi kvalitní, ale i přes nominaci na Oscara (paradoxně jedinou) ji nepovažuji za nejsilnější stránku filmu. Tu vidím v přesvědčivém, strhujícím, šokujícím, a přesto vkusném scénáři a v hereckých výkonech. Levinson prostě umí. (11.12.2008)

Mistrovské dílo s excelentním hvězdným hereckým obsazením. Kevin Bacon coby sadistický a perverzní dozorce Sean Nokes zde předvádí patrně největšího zmrda svého bohatého hereckého rejstříku. Ten chlap má prostě "ksicht" stvořený pro podobné role. Stačí jediný jeho pohled, a je Vám jasné, co za slizouna a čur*ka to je. Stejný pocit jsem měla také při pohledu na Douga Hutchisona a jeho roli odpudivého Percyho v Zelené míli. Dále jsem si nejvíce užívala mladičkého Brada Renfra. Scény byly výborné a mrazivé, zvláště při vzpomínkách. Ovšem za nejsilnější okamžik celého filmu považuji poslední dvě závěrečné scény ze soudní síně. Zvláště ta první, kde Dustin Hoffman vyslýchal dotyčného strážného z nápravného ústavu, byla dokonale strhující, mrazivá a dechberoucí. Závěrečný happyend se sice konal, ale oproti předchozím událostem působil spíše smutně a nostalgicky. "To bylo naposled, kdy jsme byli všichni spolu..." (17.11.2008)

Je nepopierateľné, že filmov s príbuznou problematikou je hodne. Tiež je nepopierateľné, že tvorcovia vykonajú takmer čokoľvek, aby sa odlíšili, aby zaujali. A práve tie odlišnosti ma zaujali najmenej. Nenašiel som najmenšiu podobnosť medzi "sofistikovanou" pomstou Montecrista a intuitívnym zabitím Nokesa pri náhodnom stretnutí. A vykresliť prostredie polepšovne alebo väzenia je možné aj tak, že divák úplne zabudne za čo tam tí klienti sedia. (07.11.2009)