Sféra

Koule bych nakopal tomu, kdo tohle natočil. Podle mě docela zajímavej námět, ale filmový zpracování mě vůbec nezaujalo. Až mi bylo líto Dustina Hoffmana a Samuela L. Jacksona, že v týhle blbosti účinkovali. Nevim, jestli jsem to sledoval zrovna v nějakym nevhodnym rozpoložení a nebo je na tom filmu všechno špatně, ale opravdu nevim, za co tady rozdávat hvězdičky. A ten konec to pak úplně zadupal do sraček... Jestli chcete vidět něco s podobnym námětem, tak radši zkuste film Forbidden planet z roku 1956, protože tohle půl století starý sci-fi je podle mě lepší. (19.11.2006)

Tenhle film by měl vejít do učebnic, kapitola Jak rozhodně nerežírovat. Slibný námět, poměrně povedený scénář, tedy až na ty ve vypjatých scénách selhávající dialogy, áčkoví herci a přesto je z toho něco, co připomíná osmdesátkový televizní film. Snímek je naprosto bez atmosféry, napětí, akční scény jsou k smíchu, dramatické jakbysmet. Závěrečná katarze je tragicky provedená, dokonce ani herci si nejsou jisti, co vlastně mají hrát, na koho se dívat (ano, pane režisére, když jsou na place tři, je potřeba dát pokyn, kdo na koho bude koukat). Přitom Crichtonovo poselství je výborné, jen v tomhle filmu zaniká, jak kdyby bylo deklamováno partičkou opilých mládežníků na vesnickém candrbálu. Levinson není připraven nejen na vstup do sféry, ale ani na režii filmu o něm. (30.12.2021)

Fascinující film = jako by byl někde ve skrytu velmi dobrý, ale všemi možnými silami se celou dobu snaží diváka přesvědčit o opaku, a to za cenu toho, že dělá opravdu školácké chyby. Shodou okolností jsem ho viděla dvakrát dva dny po sobě a tak jsem měla dost času kontemplovat o třech zásadních věcech: 1. o co se tvůrci snažili, 2. co se jim nakonec povedlo a 3. jak já bych chtěla vidět výsledek. Jedno je jisté, pokud během filmu člověk přemítá nad tím, jestli je to celé ztráta času nebo ne, tak konec je zkontruován tak, aby co nejsilněji ukazoval ke ztrátě času, neboť je to ukázkový boner killer. Jenomže tu atmosféru prvních tří čtvrtin, takřka proti své vůli, jaksi nemůžu dostat z hlavy. Paranoia a zmatek s troškou úžasu a notnou dávkou zhoubné zvědavosti, toť koktejl poutavý a vtahující. Těžko ovšem říct, jestli některé zmatky ve střihu a návaznostech některých celých sekvencí byly projevem záměru a nebo chyby scénáře a nebo znouzectností kvůli nedostatku materiálu. Mezititulky (stejně jako Jerryho počítačové hlášky) byly zábavné a děsivé zároveň, stejně tak Samuel L. Jackson byl tak rozkošný, až se mi ho chtělo v návalu něžných emocí obejmout, a zároveň před jeho úšklebkem utíkat ve strachu o holý život. Zbytek postav už bohužel moc zájmu nevzbuzoval a tak se například vytvářené drama, jestli ta Stoneovka je labilní nebo není labilní, zcela minulo účinkem. Ani Dustin se neukázal jako patřičně lákavý průvodce diváka tím celým mind fuckem. Musím tedy doufat, že si z filmu zapamatuji hlavně tu temnou touhu po orientaci v prostoru těla i vědomí a potom roztomilé skříně plné knížek. (16.04.2015)

Dlouho jsem přemýšlel, jestli dát 3 nebo 4 hvězdičky, ale dávám 4, hlavně kvůli výborné atmosféře. Škoda je ne úplně využitého potenciálu hereckých es (Sharon Stone byla podprůměrná) a hlavně v druhé polovině zmateného děje, který vrcholí pro mě podivným koncem. Jsem ovšem netknutý předlohou, takže možná se na to dívám jinak než ostatní. 3,5* (16.02.2008)

----- " Jsi věřící, Normane ? ----- "Ateista - ale flexibilní." ----- O výpravě za poznáním, jejíž průběh se podobá zlému snu ... a nejde o podobnost čistě náhodnou. Originální a neobyčejně atraktivní námět se dostává do střetu s poněkud méně originálním a maličko přízemním až dětinským zpracováním - a tak tak to ustojí. (25.04.2013)