Dubček - Krátka jar, dlhá zima

Tyhle "filmy" těžko hodnotit. Aby to byl film, musel by mít nějaký dramatický oblouk, musel by vypíchnout jednu věc a tu představit pořádně dramaticky podle všech aristotelovských zásad. Muselo by se hodně vyprávět obrazem a bez vnitřních monologů. Volbou žánru hraného dokumentu by se tomu dalo vyhnout, ale zase to bude působit jako oživlé figurky v muzeu, které oddeklamují svoje moudra, a zase se vrátí na své stání. A pak zde mámě zaměření. Co chci snímkem říct? Má jít o představení člověka se všemi jeho klady a zápory, jako to učinil Jirka Strach u Operace Silver-A? Nebo vytvoříme další svatý mýtus, neživotný obrázek z učebnic bez chuti a vůně, který ale bude splňovat ideologické požadavky? Ano, vytvořit reálný obraz, nebo agitku? Tenhle "film" si bere ode všeho něco - z Dubčeka dělá svatý obrázek, ze Sovětů zlé bu bu bu strašáky (všichni jsou zlí), ale zase některé lidi vystihuje poměrně životně. Dost dobrá je kamera, která se statické povídání snažila nějak oživit, výprava a kulisy rovněž stojí za to. Ale celkově je to patetické povídání o ničem, bez důrazu na tu sílu dramatického prvku. (21.08.2018)

Slovenská kinematografie mě začala být nesmírně symatická a proto jak mám možnost jít na něco od našich bratrů neváhám. Navíc tady mně to lákalo i tématicky. Alexandr Dubček je historická postava, která si jistě zaslouží svůj film. Zprácování jako úsporná komorní dialogovka by vůbec nevadilo i když v některých scénách (demonstrace na podporu Dubčeka ) bylo vidět, že se pracovalo opravdu s malým budgetem a to je fakt škoda. Co bych filmu vyčetl jsou dokumentární prostřihy, protože u mě platí buď film nebo dokument, kočkopsy moc neuznávám a i když se jednalo o krátké sekvence nepůsobí to dobře. Musel jsem si zvykat na kombinaci slovenština/anglické titulky, ale to není výtka. Možná si úplně nejsem jistý výběren Adriana pro roli Dubčeka, ne že by zahrál špatně, to ne, ale pokud si vybavuju tak měl Saša ostřejší rysy a takový přímý hubený dlouhý frňák. Chvalím tvůrce, že se jim povedlo navodit složitost situace a vykreslit charaktery jednotlivých postav. Tady bych zdůraznil jméno František Kriegel, protože tohle je pro mě skutečný hrdina 1968, kterýmu se nepochopitelně vyhýbá pozornost medií i veřejnosti, musel mít odvahu jak prase. Pokud jde o Dubčeka já s tvůrci tu glorifikaci nesdílím, osobně si myslím z toho co jsem o něm a kolem něj četl, že spíše vsadil vše na jednu kartu a byl hodně na kariéru, nechci se pouštět do větších rozborů já v 68 nemusel sedět v Kremlu s vidinou nejasnýho osudu. Dobře, že zazněli jména těch zmrdů co rusáčkům napsali at sem přijedou tanky a okupanti a vůbec jsem rád za film. Dneska když ta zkurvená rudá chátra zase otvírá hubu, diktuje podmínky, zpochybňuje historii včetně 1968 je dobrej každej film tohoto typu. (12.06.2018)

Spíš dokudrama než film, ale o dokumentární věrnosti by se dalo, jak říkával Čapek, s úspěchem pochybovat. 1) Dialogy ze srpna 68 jsou očividně převzaty z Mlynářových pamětí Mráz přichází z Kremlu. 2) Když se dnes podívám na dobové filmové týdeníky a přečtu si tehdejší noviny, připadá mi, že sovětský zásah byl nevyhnutelný. SSSR nemohl nechat jít Československo svou cestou, protože by to během nejbližších let rozklížilo celou socialistickou soustavu. Nebylo náhodou, že nejvíce pro zásah horovali představitelé NDR a Polska. Že to neviděla veřejnost lze pochopit. Ale zaslepenost nejvyšších politiků omluvit nelze. 3) Výstižný koment: Marigold**, Aky***. (03.09.2018)

Dokument nepřináší nic objevného. Ani ze scén ze soukromí se toho o Dubčekovi moc nezvíme. Aspoň autor hledá Dubčekovi zajímavé portrétní rysy. Dubček na mě působí až moc aristokraticky. Popisnou mozaiku vesměs politických deklamací typu „inteligence chce všechno hned“ rozsvítí pouze výjev z plovárny, který postihne tehdejší Dubčekovu popularitu rockové hvězdy, a pak vypjatá nálada osudové noci s příjezdem armád. Tam kde má film vnitřní napětí, dává zapomenout na nudu. Vidíme jalové rodinné výjevy, hodně popisností, působí to jak kapitola z nějakého cyklu. Nic nového se nezvíme. (03.02.2019)

Podobně jako v Českém století i tady jde o mluvící hlavy, ale dramatizace srpnových událostí je tady mnohem povedenější a hlavně emotivnější. Stran Dubčeka se film nevyhnul jisté idealizaci, ale z mého pohledu to na výsledný dojem a historickou věrohodnost nemělo vliv. Adriana Jastrabana jsem si v této roli nedovedl moc představit, ale výsledek mě mile překvapil, takže ani tady jsem neměl problém. Nejsem si sice jist, jestli by se o komunistech měly točit oslavné příběhy, protože i přesto, že dubčekovci chtěli reformy, byli to i oni, kdo se podílel na utužování režimu, ale pokud tohle pominu, jsem spokojen. 80% (01.09.2018)