Na mušce

1. série Nic moc jsem nečekal, ale příjemně mě to překvapilo. Je to takový zvláštní mix žánrů, který jsem vůbec nepředpokládal, že k sobě bude pasovat. Kde jinde spojíte špionážní drama s černým humorem? Hlavním lákadlem by měla být Cristina z Chirurgů, ale co si budeme povídat, první ligu tady hraje Jodie Comer. Její psychopatická Villanelle je dokonalá a nejde si tu postavu neužívat. Dej sice nijak zázračně pohromadě nedrží a díry v logice najdete snadno, ale právě její výkon na to snadno dá zapomenout. Stejně tak jako vy musíte zapomenout na to, že by to snad mělo mít něco společného s realitou. Líbila se mi hudba, střídání jazyků a celkově to bláznivé provedení. Mrzí mě, že závěr nebyl uzavřený a místo toho přišel s otevřením na další řadu. Tohle by skvěle sloužilo jako taková šílená jednohubka. 2.série Vlastně jsem ani druhou řadu nechtěl, protože jsem si úplně neuměl představit, jak to bude pokračovat. Takže jsem to dlouho odkládal, ale přeci jen jsem se nechal přesvědčit, abych to nevzdal. A i když je to pořád slušná zábava, tak to kouzlo neočekávaného je pryč a víceméně se jen opakuje stejná šablona. A bohužel ani Villanelle není tak zábavná, jako byla předtím. I přesto se to pořád dá sledovat, jen se docela obávám toho, jak to bude pokračovat dál, protože třetí řada je oznámená. 3.série Některé seriály je třeba ukončit, když z nich vyprchá to původní kouzlo a přesně tak to vidím i u Killing Eve. A to říkám i přesto, že jsem každé pondělí nedočkavě čekal další epizodu a chutí jsem to sledoval. Ale kouzlo první řady je pryč a už se nevrátí, protože seriál už je o něčem jiném. Škoda, že to neuzavřeli tady. Závěr poslední epizody se k tomu vysloveně nabízel. Není moc kam pokračovat, budeme se už je točit v kruhu... (26.11.2018)

Je to nudná (ale zároveň dostatečně odporná) hra v mobilu, která se snaží tvářit jako film. Stejně jako ve špatné gamesce je i tady děj nulový, pokud se zrovna nikdo nezabíjí. Stejně jako v gamesce je i tady zabíjení nutné k postupu do další úrovně. A stejně jako ve hře jsou postavy strnule neměnné a být psychopat je cool. Už jen pro tento posledně jmenovaný fakt bych seriál bez rozmýšlení ocenila odpadem. Nefilmový způsob vyprávění téhle patologické virtuality života, kterou asi strašlivě přejeme svým dětem, když jsme k ní – a psychopatům – tak navýsost tolerantní – ovšem ještě exponenciálně odpadovitost seriálu navyšuje. Jaké překvapení, že se na konci zabíjení, utíkání a ježdění do jiných měst, v nichž dochází k dalšímu utíkání a zabíjení, přeměňuje zabíjení z nedostatku lepšího nápadu v psychopaticky lesbickou (kdo by to dnes v kinematografii čekal) přitažlivost dvou žen, které se nedokážou rozhodnout, jestli se chtějí propíchnout kudlou, anebo robertkem. V seriálu nechybí herní propriety jako otřískané zdi věznice, výběr oblečení pro hráčskou postavu i varieta vraždících způsobů, milovníkům ubíjení života virtuálním přebíháním z levelu do levelu se tedy bude seriál zamlouvat. (14.12.2022)

Tak dal jsem za sebou dvě série .. nechápu proč, ale dokoukal jsem je. Hned v prvopočátku musím říct, že musíte vypnout část mozku, co ovládá logiku. Ani v jednou díle se nepřestanete udivovat nad místy nesmyslným jednáním té či oné osoby. Nemluvě o tom, že ona od policie vyhozená Eve, jenž vezme bokovku se sledováním, vlastně jen s ním (protože a to fakt nechápu nemá na obranu standartně žádnou zbraň a nemůže vlastně ani nikoho chytat) a snad ji za to něco načerno z tajnejch zdrojů platí.To co vás drží je ona vražedkyně Villanelle, jenž trpí takřka absolutním nedostatkem empatie a proto se v kterémkoliv okamžiku může rozhodnout zabít kohokoliv pro dosažení svých cílů, či jen proto, že ji ta osoba začala nudit. Seriál funguje hlavně díky místy zajímavým nápadům a vývoji děje. SPOILER: Vývojem událostí nakonec dojde od vystopování vražedkyně Villanelle k úzké spolupráci s ní, což byl zajímavý zvrat. Onu děravou logiku vlastně zaceluje spousta nevysvětlených věcí, jak a proč které spolky a organizace fungují a o co jim vlastně jde. Dvě série stále slyšíme o oné Dvanáctce, ale o jejich cílech se toho moc nedozvíme. Jak to v třetí řadě trochu nepoodhalí, tak to už asi taky zabalím. (01.06.2019)

Upřímně jsem seriál zapnula jen kvůli tomu, že mě zaujala informace, že se ve čtvrté sérii objeví Ruby Rose. I tak jsem si říkala, že to bude první tři série určitě fajn seriál, už kvůli obsazení, ikdyž na papíře mi to moc nefunguje. A prostředí Anglie je rozhodně moc fajn, vlastně je to to nejlepší, co jsem si ze seriálu vzala. Protože zbytek je na můj vkus moc weirdy weird, přesně v tom stylu jako TEOTFW nebo I Am Not Okay With This. A ač chápu, že se to lidem může líbit, já si u těch seriálů říkám, že ač si občas připadám mimo, tak tihle lidé už jsou i na mě až moc mimo a zápletky těžko uchopitelné a uvěřitelné. S01 40% S02 40% (18.06.2020)

Jodie Comer zde hraje charismatickou, chladnou zrůdičku, kterou ale nade vše žeru. Spousta cestování, jazyky, kostýmy a pokřivený lifestyle ruské vražedkyně vytvářejí celkem unikátní podívanou. Libuji si v tom jak sebevědomě vystupuje, žertuje, vraždí, ale i přizpůsobuje - vše s takovou divnou zvrácenou grácií. (06.11.2022)