„Marečku, podejte mi pero!“

Především svou poctivostí převyšuje Lipského komedie o studentech večerní školy naprostou většinu soudobých snímků, které se různou měrou přizpůsobily normalizační bezbarvosti a mnohdy jen film imitovaly. Již originální kompozice humorných interakcí, prokreslených důvtipnými detaily, a nedějových sekvencí, jakoby vystřižených z grotesky, (které korunuje fantaskní epilog z „plně automatizované“ fabriky) jitří divákovu pozornost a nenechává jej, aby uvykl nastavenému tempu. A ani po letech neodpuzuje civilní rámec, který oba scénáristé dekonstruovali s břitkou satiričností, aniž by se uchýlili k hyperbolám a stylovým deformitám: svůj díl dostává především fráze bující v řeči funkcionářů, ale i teatrální projevy v intimní komunikaci nezůstávají zkrátka. Zato školní svět vykoupil tento film z jeho nesnesitelné reality: naprostá většina scén zesílila intimitu zdejších interiérů – tma za okny a teplým světlem zalité učebny a chodby navozují dojem znovunalezeného dětství s jeho veskrze pozitivními momenty. Netřeba pochybovat o hlavních motivací tohoto nostalgického gesta: pramení z okamžiku návratu, který v staronových studentech obnovuje jejich dávné žákovské návyky, což se pochopitelně stává živým zdrojem čerstvé komiky. (22.02.2024)

Geniální humor je vlastně prostý, stačí umět fantastickým způsobem našroubovat "nemožné" na "možné" a použít lidový humor, který osloví všechny. A já - ačkoli za dob normalizace ještě nenarozen - trénuji u tohoto filmu abdominální partii vytrvalostním cvikem v mnoha sériích bez řádných přestávek... lepší jak klasická posilovna. Dále netřeba nic psát, klasica humoru českého to ani nepotřebuje. Kolik jen se tu zračí českých charakteristik a povah, z toho až jde mráz po zádech (Hujer) :-D Jeden z filmů, ve kterých neselhává ani jedno ozubené kolečko. A hláškovat nebudu, stejně každý Čech, Moravák i Slezan zná místní hlášky líp jak národní hymnu. A až budu učit své děti mluvit, tak místo "máma má maso" je naučím "metelescu...", však to znáte, ne? (28.12.2007)

Skvělá komedie, kterou by si měli připomenout ti, kteří pranýřují potomky kvůli známkám. Zejména sami autoři Svěrák se Smoljakem v roli “šikanátorů” se povedli. Ovšem mrzí mě odstrašující vztah otce se synem, který oba Jirkové měli, dlouho před i po filmu. A ta nehoda, která mohla být i příčinou - ne že bych se ho zastával. I když syna pustili z basy za dobré chování dříve a prakticky nikdy nepřestal být v branži úspěšný, během let fyzicky sešel -  cigarety a alkohol, co jiného. Ale… no. Lepší je nekazit si dojem z filmu, ať už jste o tom četli kdovíkolik. (12.01.2023)

Jiří Kroupa zasedá lehce znechucen do lavic večerní průmyslovky pouze z toho důvodu, aby šéfovské místo v prosklené řídící kukani nepřipadlo snaživému idiotovi Hujerovi. Kroupa má ze začátku s prospěchem menší problémy, diktát odhalí jeho drobné mezírky v mateřském jazyce, ale brzy se objevují první radostné vlaštovky (4 z Dusíku a 4- z Rovnováhy na páce). Z tak výrazného zlepšení je jasně patrné, že Kroupa studium hravě zvládne a proto se můžeme věnovat důležitým ponaučením snímku: 1. I skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále, přestože, když kouří, tak zvrací a když se holí, tak krvácí 2. Nezaměňujte Marečka za Hustolesa, zvlášť když se jmenují Šlajs a Tuček, 3. Přítomnost Mr. Aluminia na výuce je vyloučena. (16.09.2009)

Klasika, na kterou jsem se po dloooouhé době musela znovu podívat v rámci doplňování mezer v českém filmu (mnoho si pamatuju pouze z dětství a jen útržkovitě). Škoda že podobné filmy se netočí ještě dnes - filmy, které mají nápad a jsou skutečně vtipné a dobře zahrané.... ne ty vulgární a trapné rychlokvašky, kterých je dnes všude plno. Sovák byl třída, stejně tak Svěrák a ostatní. Pan profesor "Hrbolek" mě skutečně rozesmál :) ~(4,0★)~ (13.10.2015)