Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Satirická komedie Oldřicha Lipského se odehrává v budoucnosti, v roce "508 po Sputniku". Do této doby se nedopatřením dostává muž z poloviny dvacátého století, čalouník Josef (kterého skvěle zahrál Miloš Kopecký). Jeho přízemní konzumní touhy se v době ideální společnosti jeví natolik podivné, že se octne na psychiatrické klinice. Společníkem Josefa na Zemi se stává Adam (Radovan Lukavský), obyvatel Modré hvězdy, jehož technické myšlení s údivem sleduje lásku mladého výzkumníka Petra a psychiatričky Evy... S realizací překvapivě svěží komedie podle námětu Miloše Fialy, Jana Fišera a Oldřicha Lipského to bylo jednu chvíli nahnuté, protože uprostřed natáčení se do vesmíru vznesl Jurij Gagarin a jakákoliv satira se hned jevila v jiném světle. Pro Miloše Kopeckého to byla první titulní postava, do té doby hrál jen menší a střední role. Komedie je i přes nezbytné "výchovné momenty" díky režijnímu vedení a výborným hereckým výkonům natolik zábavná, že se těší dodnes přízni přátel českých filmů. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (122)

prkalil 

všetky recenzie používateľa

Já toho Mildu zkrátka žeru. Navíc - vzpomínky - to jednou, kdysi dávno, když ještě většina zde-kolegů nebyla na světě, umřel v Rusku - é - pardon - v Sovětském Svazu - nejvyšší papaláš. A to vždycky znamenalo poplach i v Československé televizi - aby v programu nebylo nic, co by se - PRO-BO-HA!!! - mohlo vykládat protisovětsky nebo protikomunisticky nebo protisocialisticky - i nastal asi v tý televizi zmatek tak obrovský, že dali do vysílání tenhle film - to jsem ho viděla poprvé - a byla jsem tomu zesnulýmu opravdu uvědoměle vděčná - na věčné časy - ámen... I když - mohlo to být i jinak - možná že měli dávat skoky na lyžích a moc foukalo... je to už fakt dávno, byla jsem mrňous - a kdo ví, možná mi to jen někdo vypravoval... Ale pozor - opisuju z titulků - hudba: Ladislav Simon. Ale - ELEKTRONICKÁ hudba: Zdeněk Liška - a Konstrukce elektronického nástroje: ing. Jaromír Svoboda! - ty zvuky jsou úžasný! Jakož i hlášky - např. když se Josef/Miloš dozví, že přistál na Zemi v roce 501: "Pro Krista Pána!... - Před Kristem Pánem nebo po Kristu Pánovi?"... (přičemž tento letopočet začíná vypuštěním Sputniku...) ()

blackrain 

všetky recenzie používateľa

Raketárna ve Strakonicích mě úplně uzemnila. Tam je sice malé letiště, ale že by tam měla být raketová základna, to jsem si prostě nedokázala představit. Miloš Kopecký byl vážně perfektní a jak si chtěl, co nejvíce nahrabat. Rozhodně zajímavé československé sci-fi a to i po trikové stránce. Na tehdejší dobu, to muselo být působivé. ()

Reklama

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Rozporuplné vyznění ohlasů komentátorů tohoto fóra překvapuje především svou relativní početností, a to u filmu, který zanedlouho oslaví své padesátiny. Atmosféra jednašedesátého roku, poznamenaná prvním vzletem člověka do vesmíru i poněkud voluntaristicky pouťovým optimismem programu chruščovovského XXII. sjezdu KSSS (1961), bezstarostně blouznícího o rychlém vybudování komunistické společnosti, se i zde nemůže neodrazit a je hlavním zdrojem nemalých rozpaků, které MUŽ vyvolává. Tenký led, po němž se MUŽ pohybuje, led současně krotké komunální satiry, nápadité sci-fi i jiskřivých hereckých výkonů, jimž vévodí špičková kreace Miloše Kopeckého, nese podle mého názoru i tak více kladů než slabých míst. Podobně jako obdobně koncipované veselohry a komedie KRÁL KRÁLŮ nebo AŽ PŘIJDE KOCOUR a několik dalších děl z této zlomové doby mezi schematismy svázanou tvorbou padesátých let a nástupem české (československé) filmové vlny let šedesátých nabízí jakoby přes dvojí zrcadlo pozoruhodný pohled do bezútěšné reality do krize se propadajícího režimu (v jiném úhlu ho podává televizní seriál ELIŠKA A JEJÍ ROD). Budoucí bezrozporná idyla budoucí komunistické společnosti tu nevadí stejně jako v rozverných NÁVŠTĚVNÍCÍCH z let osmdesátých. Uvědomíme-li si tyto nesnadné kontextové i tvůrčí souvislosti, pochopíme, že MUŽ nepochybně patří do špičky naší filmové tvorby hraného filmu, jak nepřímo naznačuje celá řada pozoruhodných jmen, zastoupená mezi jeho tvůrci. ()

MarekT 

všetky recenzie používateľa

Oldřich Lipský svou éru bláznivých komedií nenačal zrovna dobře. Bohužel tohle je dnes již dost vyvětralá satira, jejíž myšlenku mnohem lépe využil o dvanáct let později Woody Allen ve svém Spáči (když už jsem u té inspirace, mám dojem, že i Jirešův "Velký Malíkov" se tomuto filmu chtěl vyrovnat, ale vzhledem k propadu díla se o něm bavit dále nebudeme) - například mnohem lépe mi sem pasoval Allenův nerdismus než Kopeckého extrémní češství, které mě v některých scénách iritovalo. Stejně tak to vykreslení budoucnosti mi v americkém díle přišlo mnohem sympatičtější, a to i po stránce extrémní orwellovské totality. Jediné, co nezklamalo, byla (byť monotónní) hudba Zdeňka Lišky, ale bohužel mi nestačí ani to, ani fakt, že se jedná snad o první tuzemský pokus o sci-fi. 40% ()

farmnf 

všetky recenzie používateľa

Velmi podřadná scifikomedie, kterou nezachránil ani Miloš Kopecký díky velmi trapnému komunistickému scénáři. Komediální scénky jsou komedii velmi málo podobné, je to vytažený sopel z paty, kterému se měli diváci smát a být vděční, že jsou za oponou směrem východním. Budovatelské filmy s Otomarem Krejčou vysloveně žeru a když se tam objeví Jiřinka švorcová v montérkách, tak štěstím doslova pláču. Toto je ale tak nesmírně pitomé, že jsem vydržel 13 min. ()

Galéria (25)

Zaujímavosti (17)

  • Vznik filmu sprevádzali komplikácie, pretože v čase jeho vzniku vzlietol do vesmíru prvý človek a satira na pokročilú spoločnosť v budúcnosti, do ktorej sa dostane muž z našej súčasnosti – prízemný čalúnnik, už nebola úplne na mieste. Premiéra filmu sa tak uskutočnila až 23. mája 1962. [Zdroj] (Raccoon.city)
  • Ve filmu se mluví o „Baru kultury a oddechu“. Jedná se o narážku na „Park kultury a oddechu Julia Fučíka“, dnes Výstaviště Praha. (sator)

Reklama

Reklama