Jurský svet: Nadvláda

Po Zániku říše jsem šel z kina naštvaný, po tomhle paskvilu jsem odcházel jen rezignovaný. Příslib dinosauřího řádění v civilizaci prakticky nebyl dodržen, protože film se až na pár scén opět odehrává v uzavřené rezervaci, kde se něco pokazí, a dinosauři ani do děje prakticky nezasahují. Celá Nadvláda je poslepovaná jen z nezajímavých podzápletek, v nichž se většinu času spoléhá na úplnou náhodu, zcela nahodilou motivaci postav, neustálou ignoraci fyzikálních zákonů, otravný laciný fanservis a v neposlední řadě podivný střih, který postavám neustále uměle dává náskok před ultrarychlými ještěry, a hlavně magické ruce Chrise Pratta, jež dokážou kdykoliv zastavit jakýkoliv útok. Naprostá magie! Oni i ti herci všichni vypadají znudění a otrávení, jak pak nemám být znuděný a otrávený já? Objektivně je to tak 1*, subjektivně jsem se nechal mírně ukolébat návratem starých známých, z nichž hlavně Jeff Goldblum perlí v glosování debilit, které se ve filmu odehrávají, takže možná zabrousím časem na 2* s odřenýma ušima. Ale co si budeme povídat, kdysi kouzelná a majestátní dinosauří franšíza spadla na úplné dno a prakticky z ní zůstal jen laciný kasovní cashgrab. A jestli měl někdy přijít reunion původního obsazení Jurského Parku, mělo to být v lepším filmu. (16.06.2022)

Rozmáhá se nám tady takový nešvar. Když jdu v poslední době do kina, existuje minimálně 50% šance, že scénář psal někdo, kdo má diváky za naprosté idioty. Rád bych řekl, že přeháním, ale už mám tak nějak dost toho, kolik povedených „náhodiček“ se do jednoho filmu vleze. Máte problém? Na poslední chvíli se zázračně objeví záchrana. Ne jednou Horste! Dokonce ani dvakrát! Hlavní hrdinové jsou POKAŽDÉ ve správnou chvíli na správném místě, takže člověk prakticky nemusí mít strach, že by se mohlo něco pokazit. Výsledkem je, že se v kině brodíte nekonečnou smyčkou nečekaných problémů a nesmyslných záchran. Napětí nula… Moc tomu nepomáhá ani fakt, že „nadvlády“ je tady opravdu jen minimum. Z námětu, který v sobě skrývá hromadu potenciálu se vyklube prachsprosté nic. Když už to totiž vypadá, že by film mohl být (dejme tomu) kreativní, rychle se schováme do nějaké uzavřené lokace, abychom si nemuseli dělat starosti s reálným světem. Chápu, že k tomu přispěly problémy s produkcí, ale jako omluvu to neberu. Vždycky je lepší radši dva roky počkat než vyhodit ven proškrtaný produkt (i když ekonomicky se to nemusí zdát tak jednoznačné)… Jsem každopádně rád, že původní parta funguje skvěle, čímž se trojka Jurského světa drží aspoň částečně nad vodou. Ostatně i Bryce s Isabellou si dokázaly ukrást většinu scén pro sebe. Škoda, že kombinace obou „týmů“ neměla v téhle patlanině větší šanci vyniknout. (08.06.2022)

Colin to opět dokázal ... aneb jak ze zajímavého námětu na kulervoucí blockbuster vykřesat nudné 2 a půl hodinové hovno, kde je jedna pořádná akční scéna => svěřte to rutinérskému čučkařovi jménem Colin Trevorrow (nebo Shawnu Levymu). Jedna hvězda za tu jedinou akční scénu v Maroku a druhá za sympatický cast z původní trilogie, bo jako jediní tady jsou to dobří herci a hlavně sympaťáci, všechny ostatní charaktery jsou na přesdržku a hlavně mladá přechytračelá piča ... kam se poděli normální dětští herci, a proč v každém filmu vidíme jen přechytračelé mladé pičuse, co ve volném čase popíjejí pumpkin spice latte a filozofují o tom, že v 10 letech jsou více dospělí než jejich rodiče? Tohle je fakt nehorázná kokotina bez jiskry a jestli tohle dá přes miliardu tak si lidstvo, stejně jakou dinouši, zaslouží vyhynout. (13.06.2022)

Moderní kovboj Chris Pratt, ekoteroristka Bryce Dallas Howard a adoptovaný/unesený klon Isabella Sermon se setkávají se starší jurskou generací, jež udávala směr první trilogii. Kooperace nových hrdinů se Samem Neillem, Laurou Dern a na hraně sebeparodie se pohybujícím Jeffem Goldblumem měla být největším tahákem filmu – a skutečně jím je, neboť jinak snímek nic moc nového nenabízí. V duchu deváté epizody Hvězdných válek se jedná o nekončící zavalování diváka nostalgií a scénami, který by „tam měly být“, ale dohromady nic zásadního nepřinášejí. Naklonovaná dívka Maisie hledá své místo ve světě a není si jistá, co může považovat za vlastní identitu. Lidé po celém světě se musejí přizpůsobit dinosaurům, kteří byli na konci předchozího dílu vypuštění do světa. Další iterace roztržitého vizionáře Steva Jobse je od první minuty zjevným padouchem, přesto se o něm nedozvíme nic, co by stálo za pozornost. A tak dále. Navzdory masivní stopáži se vinou velkého množství postav nestihne odehrát nic nad rámec povinných blockbusterových atrakcí, jež však kvůli své rutinnosti neudělají nic jiného, než že prostě na chvíli zabaví. Ačkoli tedy hlavně kritizuji a na ploše dvou odstavců nadužívám slovo „nic“, nejde o do očí bijící průšvih – spíš jen o zbytečné pokračování, které nemá co říct. (19.06.2022)

"V T-Rexově žaludku, kritikova kost, což je celkem v pořádku, prudil nás už dost." Kudy z nudy? Jít krmit ještěrky do Dinoparku (u nás v Plzni) nebo se od nich nechat okusovat v kině? Cenově nastejno, ale v kině je větší tma a v ní číhá zubatá nostalgie, ergo lepší zážitek. Což taky byl a to navzdory kázání filmových, geneticky upravených kritiků a jedné šupinaté kritičky, jak mám být nespokojen, hledat na tom druhohorní mouchy a frflat, že je to dlouhé jak evoluce. Co by asi Juráči řekla moje babička? "No jo, na těch dinosaurech člověk vidí, jak život letí." A měla by sakra pravdu. Téměř třicet let již uplynulo od doby, kdy mi T-Rexík v letním kině v Olomouci poprvé dával pac (já mladý a romantik, život před sebou), to už je pořádná flákota nostalgie. Něco jako setkání spolužáků ze střední po 30 letech, tam taky neřešíte scénář, střih či triky, prostě si jen fajn pokecáte, ukážete si vzájemně zubní protézy, uznale drcnete tlamou do džípu či karavanu, sdělíte si počet dětí, příp. i manželek, hodíte na gril pár sarančat a tak. Když dorazí i nějaký Plivač, náladu to nezkazí. Prostě prima sraz. (11.06.2022)