Réžia:
Woody AllenScenár:
Woody AllenKamera:
Gordon WillisHudba:
Dick HymanHrajú:
Woody Allen, Mia Farrow, Gale Hansen, Michael Jeter, John Rothman, Deborah Rush, Garrett M. Brown, Peter McRobbie, Kim Johnston Ulrich, Max Amann (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Hlavným hrdinom vtipnej filmovej mystifikácie Woodyho Allena je istý Leonad Zelig, ktorého príbeh údajne v tridsiatych a štyridsiatych rokoch 20. storočia vzrušoval celé USA. Jeho túžba zaradiť sa do spoločnosti sa totiž prejavovala neobyčajnou schopnosťou prispôsobiť sa. Zo Zeliga sa stal chameleón, ktorý dokázal celkom potlačiť svoju identitu a vziať na seba podobu iných ľudí. Allen vo svojom mystifikátorskom počine tancuje s fiktívnymi i skutočnými archívnymi zábermi a fiktívnymi výpoveďami psychiatrov, filozofov a dobových osobností. Zároveň vidíme Zeliga po ich boku, ako sa stáva svedkom veľkých historických udalostí... (STV)
(viac)Recenzie (210)
Woody posunul hranice humoru zase o kousek dál a já si musel vzít pleny, abych nepochcal smíchy křeslo. Jak tám mával za tím Hitlerem to byla šleha, hádka o tom, kdo je doktor taky hrozila mýmu močáku, fakt prdel. Chlápek, který zamotá hlavu Ku - Klux -Klanu hned třikrát musí bejt prostě jedlej po všech stránkách. ()
Zeligem se Allen vrací trochu ke svým groteskně komickým experimentálním začátkům, což završuje snad až překombinovanou formou vyprávění. Krása Zeliga spočívá v tom, že sám o sobě neobsahuje moc zábavných a komických prvků, je ale zábavný a komický trochu z odstupu, jako celek, ucelený nápad, který by možná mohl být zpracován i trochu jinak. Druhou věcí je, že Zelig vlastně ani tak není o Zeligovi ale o lidech ho obklopujících, lidech jako takových, ani ne nutně jen sevřených v úzké časové výseči dvacátých let. A k nim Zelig není moc lichotivý. Naštěstí. Protože to je na tom celém to nejzábavnější, nejkomičtější a nejzajímavější. ()
Sestra mě často mlátila. Táta často mlátil mě a stestru. Máma mlátila tátu, mě a sestru. Sousedi mlátili celou naší rodinu. Ostatní z města mlátili sousedy a nás všechny. Woody Allen vytvořil přesvědčivou atmosféru dokumentů 30. let a nezapomněl ani na kvalitní humor, díky tomu se film neztrácí pod experimentální slupkou ale funguje i jako skvělá komedie. 80%. ()
Obdivuju nápad, pár dobrých vtípků (celý ten monolog o bití) a zapálení, které Woody do tohoto snímku dal (viz. zajímavosti) ale i přes stopáž pouhých 79 minut jsem se stihl mnohokrát nudit. Zelig a jeho proměny jsou vtipné v prvních pár případech, pak mi to přišlo zbytečné a nevtipné. Nicméně film jako celek není tak špatný, jak říkám, pár vtipů mě opravdu pobavilo a Mia Farrow jako doktorka taky nebyla k zahození. Něco mi říká, že tomuto filmu "musím" dát ještě jednu šanci, takže dnes zde nechám 60 % s tím, že za pár let se k tomuto filmu vrátím. Uvidíme, co napíšu potom… ()
Zajímavý pseudodokument, ale jako film příliš nefunguje. Woody Allen má příležitost opravdu hrát jen v několika scénách, jinak si ho vůbec neužijete, protože zbytek filmu zachycuje atmosféru doby, proto zde nevystupuje a pokud ano, jsou záběry nasnímané v celcích a Allen nemluví ( vše nám odvypráví klasický dokumentární voiceover ). Nejde o postavy a příběh, ale především o formu a ta mě brzy omrzela. ()
Galéria (21)
Fotka © Orion Pictures Corporation
Zaujímavosti (13)
- Poprvé se Woody Allen pokusil natočit dva filmy zároveň: Zelig a Sex noci svatojánské (1982). Dělalo mu ale potíže přesměrovávat duševní energii z jednoho příběhu do druhého, a proto se zařekl, že už to nikdy neudělá. (raininface)
- Po prvním sestříhání byl film dlouhý pouhých 45 minut, proto přidal Woody Allen pár archivních nahrávek a dotočil několik scén, aby "natáhl" film na výsledných 79 minut. (Avalon820)
- Dům na konci filmu je úplně stejný, jaký byl použitý už ve filmu Sex noci svatojánské (1982). (don corleone)
Reklama