Miláček pluku

Styl humoru i dějová struktura tohoto filmu ostře balancuje na hranici vkusu a celek se vysloveně spoléhá na sebestředný komický efekt dvojice Futurista – Kohout. Emil Artur Longen se dle výpovědí svědků většinu natáčecího času nacházel v značně podroušeném stavu a na filmu je to citelně znát. O sklo víc tady měl patrně kde kdo. (23.04.2009)

Burianovka bez Buriana. 1) Vemlouvavé písničky jsou pro mě dnes nejzajímavější složkou filmu: Vojna v míru na mou víru vždy je veselá, hlavu z ní si voják nedělá. 2) Na kanále CS Film film dávali s posunutým zvukem o několik (!) sekund. Vy prašiví rezervní ušouni! (30.01.2017)

Pěkné to bylo. Moc pěkné a o to víc, že i tchyně se po odvysílání logicky ptala, jaktože takové filmy se běžně nedávají, vždyť je to stejně dobré, jako těch pár, co se pořád dává dokola. Tak aspoň, že se CSFilm pochlapil, technické neplechy nechme stranou. Férenc a Kohout mají malé Férenčátko a jsou doplněni o velice dobré sekundanty v podobě ušatého zpěváka Mrázka, krojované Štěpničkové, výřečného Šlégla a Svitáka. Naprosto kouzelná tu byla Máňa Ženíšková, pěkné masky měl Rovenský a Speerger a celkově jsem se bavila ještě lépe než u Vy neznáte Alberta. A ještě jednou mi někdo řekne, že je Férenc pořádně k vidění jen v Tetičce, tak se neznám ;) (08.04.2009)

Taková zábavná jednohubka z prostředí malého města, kam se sjíždějí záložníci a kam se hříčkou osudu dostane do vedoucí pozice i chlap, který vojnu neviděl ani z rychlíku. Sice je to nesmysl, stejně jako Jiřina Štěpničková v kroji, ale je tu pár pěkných scén a duo Jára Kohout a Ferenc Futurista, kteří ještě nenašli svou finální formu. (07.08.2023)

Hodnotím vysoko, neb je tento film dopňkovým k burianovkám raných 30. let, které vznikaly právě podle her Longenových a svět kabaretní bohémy, jejž oba reprezentovali hlavně ve 20. letech, je i světem Miláčka pluku. Plus lidových pivnic i důstojnických kasin s lehkými děvami. Sice byl Longen víc autorem textů (s velmi vtipným slovním humorem, který známe od Vlasty) než režisérem - a tak litujeme, že Ferenc tu víc nedivočí (naopak Kohout tu podle mě podal výkon nad sebe dobrý) a že kamera víc neakcentovala jeho expresionistické grimasy. Do velké míry na tento typ filmu navázal Steklý svými adaptacemi Haška konce 50. let. (20.02.2013)