Réžia:
Spike LeeKamera:
Chayse IrvinHudba:
Terence BlanchardHrajú:
John David Washington, Adam Driver, Topher Grace, Laura Harrier, Jasper Pääkkönen, Michael Buscemi, Ryan Eggold, Paul Walter Hauser, Corey Hawkins (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Na začiatku sedemdesiatych rokov minulého storočia sa Spojené štáty ocitli v záplave demonštrácií za ľudské práva. V rovnakej dobe sa jeden mladý černoch s gigantickým afrom (John David Washington) rozhodol rozšíriť rady coloradskej polície. Ron Stallworth bol prvým Afroameričan v tomto zbore. Jeho prijatie malo umlčať čím viac naštvanejšiu černošskú komunitu. Aby zmien nebolo prive, prevelili Rona do archívu (= oddelenie evidencie dôkazov), kde mal čo najmenej prekážať. Avšak Ronove ambície boli o trošku väčšie. Neustálym tlakom na nadriadených sa mu najskôr podarilo vyzliecť sa z uniformy a v civile sa infiltrovať na politické mítingy „čiernych bratov“. Pretože sa mu nechcelo donášať na svojich blížnych, zdvihol telefón, vytočil číslo Davida Dukea (Topher Grace), miestneho predáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho okolo prsta. Presvedčivým spôsobom sa prezentoval ako fanatický vyznávač bielej rasy a David Duke mu na to skočil, a po pár telefonátoch ho vtiahol do štruktúr klanu. Keď bolo treba nasadiť do akcie zapáleného rasistu Rona Stallwortha aj fyzicky, ujal sa tejto role Ronov kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), ktorý s nadšením dochádzal na tajné aj verejné stretnutia členov klanu s cieľom získať čo najviac informácií a prekaziť plánované násilné operácie. Znie to neuveriteľne, znie to komicky, skutočne sa to však stalo. (Cinemart SK)
(viac)Videá (7)
Recenzie (490)
Snaha o originálne podanie vážnej témy sa tvorcom rozhodne uprieť nedá. Z tohto pohľadu snímok skutočne zaujme. No, že nedokáže vyvolať takmer žiadne emócie, to je už vec úplne druhoradá. Humorná stránka, na pár okamihov, bez výrazného vtipu, tá vážna zas, akoby ani nemala zanechať nejakú “stopu”. Živších, záverečných 15 minút, náladu zlepšilo, posledné okamihy snímku, totálne uzemnili (!!!), no takto mal “BlacKkKlansman” pôsobiť po väčšinu svojho diania. No a to sa bohužiaľ, nestalo .. ()
Spike Lee sa vracia vo veľkom štýle, rozumej v starej dobrej forme, kde spoznávame jeho formálne aj obsahové trademarky, tentokrát ale, a o to viac mi BKKKM rezonuje, sa zaobišiel bez drog. Strihová skladba, využitie hudby, záberovanie, to je všetko opäť takmer na dokonalej úrovni s nejakými tými experimentálnymi fintičkami. Lee tentokrát tematizuje samotnú kinematografiu, cinefíliu, pomerovanie fiktívnej reality a skutočnosti a aj dosah fikcie na verejnosť, čím sa dá ospravedlniť aj prílišná doslovnosť záverečného dodatku. Ale ak chcete kopnúť diváka (a prezidenta) do ksichtu, občas to inak nejde. Pričom aktualizácia témy snáď bude zrejmá každému a variácia hlášky "Make America great again" je proste ukážkový gól. Tých je tu samozrejme viacero. Podotýkam ale, že absolútne docenenie tohto filmu si vyžaduje aj hlbšiu znalosť Leeho tvorby a jeho autorského rukopisu. Komentár č.6666 ()
Typický příklad filmu vystavěného od konce a žánrovky, která se jako všichni nejlepší zástupci netopí kdesi v budoucích technomagoriích nebo pedantickém zachycování historických detailů, ale ve skutečnosti pojednává o přítomnosti – respektive o velice slavném prohlášení jednoho velice slavného Umpalumpy, že oni ti náckové a progresivisti jsou vlastně jedno a to samý. Debilitu tohohle radikálního centrismu nechť dokládá, že Spiku Leemu stačilo prostříhat a postavit do juxtapozice de facto identické scény s identickým obsahem, identickou texturou a identickými provoláními, aby ukázal, že jako ne. Nejsou. ()
Když se dívám na tu rozmanitou škálu filmových žánrů a rámců, do nichž už Spike Lee téma mezilidské nesnášenlivosti dokázal vpašovat, mám takový pobavený dojem, že celý život pilně trénoval, aby jednou natočil tenhle film. Film tak parádně vybalancovaný mezi tím, co je ještě humorně nastavované zrcadlo, v němž se pro nějaké samoúčelné pobavení neztrácí míra informace o absurdních a děsivých principech rasismu v žité realitě, ale v němž se zároveň zrcadlená realita nikdy nestane tak děsivou a absurdní, aby divákovi nadlouho zamrzl na rtech ironický smích. Nepustí vás to sklouznout ani na jednu stranu, i přesto, že vyprávění prochází hodně divokou akcelerací a eskalací a ta jemnost, s níž Lee drží oba pádící koně na lehce přitažených otěžích, bere dech. *** A pokud jde o ten četně diskutovaný závěr - např. ve Válce s Bašírem po konci kresleného příběhu následují přilepené dokumentární záběry, které celý animák odsoudí jako eufemismus a shodí ho stejně, jako by ho režisér rovnou zmuchlal a vyhodil z okna - umělecké zobrazení je tu jen naivním a ohleduplným kašírováním nepředstavitelně surovější reality. Kdežto tady jsou naopak reálné záběry tou správně rafinovanou třešničkou na dortu celého díla a fungují jako jeho plynulé prodloužení a břitké dotvrzení. Jsem nadšená, že něco takového skutečně může tak pěkně zafungovat. *** A mimochodem, za zmínku stojí i dost odvážná, vtipná a funkční práce se střihem. *** ()
Spike Lee natočil rozhodně zajímavý film o prvním černém policistovi a jeho infiltraci ke Ku Klux Klanu,což je nevídaná a zároveň atraktivní látka, ale chyběly tomu koule. Mladý Washington hraje nečekaně dobře a pokud se z něj stane hvězda vůbec se zlobit nebudu, Adam Driver překvapil taktéž a Jasper Pääkkönen byl slizoun řádný. Film je na můj vkus až moc dlouhý a nenabízí žádné eye candy sekvence, emočně chladné, akčně prázdné, humor mě minul, ale přesto jsem se nenudil a se zvědavostí film bez problémů dokoukal. Cílovka však nejsem.60% ()
Galéria (54)
Zaujímavosti (26)
- John David Washington povedal, že najťažšia časť natáčania bolo natáčanie banketovej scény. Neskôr zavolal Ronovi Stallworthovi, aby sa ho opýtal, ako sa v takej nenávisti pri kontakte so skutočnou KKK mohol zdržať emócií. (zajo91)
- „Ron má pořád členskou kartičku Ku-klux-klanu. Při natáčení ji dal kolovat a najednou bylo všechno opravdovější,“ řekl herec John David Washington o skutečném, dodnes žijícím policistovi Ronu Stallworthovi, který byl předlohou jeho postavy. (Zdroj: Aktuálně.cz)
- Podľa strihača Barryho Alexandra Browna neexistovali pre film žiadne zmazané scény, čo je vo filmovom priemysle rarita. (zajo91)
Reklama