Zlodeji

"Raději jsem neměla ten román...." Japonské pojetí Oliwera Twista. Zloději samozřejmě kradou a učí krást, ale na rozdíl od svých britských kolegů jsou hodní obecně a zvláště na děti (podobně tak i okradení). Šhota Šibata krade - na rozdíl od Oliwera - bez odporu (duševního i fyzického), ale dokáže posléze říct, že už toho má plné zuby. Ostatně to nejpodstatnější známe. Děti (zmíněny Džó Kairi a Miyu Sasaki ve svých rolích) už aprioru vědí/ tuší, že pokrevní příbuznost je jim celkem k ničemu, pokud je rodiče přehlíží (ůmyslně volím mírné slovo), a naopak zlodějem není ten, kdo jim nekrade jejich duši - a tak ve adoptivní rodině raději tolerují krádež, podvod, prostituci a vraždu, než by doma se musely nechat srážet šikanou, posměchem a nedůtklivostí. (12.05.2019)

Kore'eda možno nie je najinovatívnejším, ale vzácne miesi ľudovú úprimnosť, emócie a ťažké skúšky osudom. Je takým japonským Satyajit Rayom. Kladie dôraz na vyváženú psychologickú zložku aspektom prítomného momentu prežívania a spracovávania podnetov a je nekompromisný v dôsledkových rozuzleniach príčinnosti týchto sporov. Filmu dominuje minimalistický formalizmus, ale mimoriadne citlivo ho rozvetvuje do ďaleko dôslednejších detailov. Medziľudské väzby poníma ako istý ekvivalent bližšie nešpecifikovaného pocitu bezpečia napriek zlej sociálnej situácii, ale nevyvoláva v divákovi lacný efekt spolupatričnosti nižšej triedy "bojujúcej" o svoje šťastie. Ono to nie je vykalkulovaný efekt, ale proces širokospektrálneho pochopenia situácie. A to je dôležité vo filmoch, ktoré majú globálnu relevanciu. (30.09.2018)

Väcsinu filmu to vyzera ako klasicky pomaly Koreedov film o nejakych postavach na okraji ludskej spolocnosti. Nuda to nebola, ale ani ma pribeh postav dvakrat nestrhol. Filmy o podobnych temach sme uz od neho videli. Lenze v poslednej stvrtine sa rozvinie velke klbko spletitych a necakanych vztahov celej tej nesurodej rodiny co doda na intezite predosleho deja a zaroven ponukne divakovi viacere myslienky na zamyslenie. Na druhe zhliadnutie bude film urcite fungovat ovela lepsie. Takze zatial za 8/10. (28.03.2019)

Je to něco jako Parazit (2019) osekaný o protivné pitvoření a pitomou zápletku, nebo jako méně poetická a více naturalistická verze legendárního The Taste of Tea (2004). Je osvěžující nakouknout i do toho neučesaného, ušmudlaného Japonska (které z vnějšího pohledu jakoby prakticky neexistovalo). Chvíli žít s postavami na sociálním okraji společnosti které rozhodně neznají rčení, že "Rodinu si nevybíráš". Moc hezkej film. (01.04.2023)

Fuha, no ja mam trosku zmiesane pocity. Shoplifters je urcite dobry film, ale chvilkami som sa nudila (mozno aj preto, ze tam vkuse jedli a rozpravali s plnymi ustami a bolo ich zle rozumiet). V mnohom ma tento film sokoval, necakala som az taku chudobu a tolko postav zijucich spolu v jednom "dome," sokovali ma niektore postavy, cim sa zaoberali resp. zivili (Aki), takisto niektore rozhodnutia postav, atd. V dobrom ma sokovalo to, ze ludia na okraji spolocnosti a s takym mnozstvom problemov sa dokazali od vsetkeho odputat a vyrazit si na rodinny vylet, vedeli sa tesit z malickosti a najma napriek vsetkemu dokazali urobit radost detom, hoci naozaj len malickostami. Najmilsou mi bola postava dievcatka Yuri, mala take smutne oci. Sokoval ma aj zaver filmu...K tomuto filmu sa aj komentar pise tazko, znamena to, ze je fakt dobry, asi by som si ho mala pozriet este raz! A este jedna zaujimavost, filmova babicka zhruba rok po nakrucani zomrela, tak to bol mozno aj jej posledny film. Kino ODEON, Mannheim. (19.01.2019)