Štokholmský syndróm

Neviem čo to bolo. Komédia? Dráma? Dokument o jednom absurdnom prepade banky behom ktorého sa do seba zamiluje jeden idiot, ktorý banku prepadol a jedna chudera, ktorá v banke robí? Ethan Hawke mi ako ten ukecaný idiot po chvíli liezol na nervy a ony tým jak bola blbá vlastne tiež. Jedine Mark Strong to uhral so cťou. Policajti sa tiež príliš nevyznamenali a boli prefíkaní jak príslušníci nejakého typického SK zboru. Výsledkom je síce divný ale dosť nudný mix žánrov. Nestojí to ani za jedno pozretie. 4/10. (26.07.2019)

Vůbec jsem tu podstatu loupeže nepochopil. Přišlo mi to jako největší fušéřina na světě. No a on z ní vzejde Stockholmský syndrom. Pochopil bych, kdyby se jednalo o nějaký únos, kde by únosce skrýval ve sklepě nějakého člověka deset let a celé by to bylo brutální, drsné a smutné, ale tohle? Po shlédnutí se mi nechce věřit, že je film podle pravdy, ač uznávám, že kdyby v Evropě nějakej takovej nesmysl vznikl, tak by se to mohlo stát zrovna ve Stockholmu sedmdesátých let. V době nejvýraznějšího západní komunismu vůbec. Dělejme vše pro lidi a dělejme to pořádně. Tak proč by nemohl nějakej Amík vtrhnout do Centrální stockholmské banky a chtít po lidech nesmysly… (24.02.2020)

Vím asi nejlépe ze všech, a to z vlastní zkušenosti, co to ten štokholmský syndrom doopravdy je! Před pár lety jsem byl na ulici za bílého dne zasažen úchylnou deviantkou, říkejme ji třeba „Paní s motorovým pekáčem“. No představte si tu hrůzu! Totálně stará rakovina, zrovna jí bylo třicet, hnusně dlouhé nohy až na zem, odporně pevné čtyřky, prdel jak z těch nechutných katalogů Penthauzu a zásadně chodila naostro, takže při chůzi bylo slyšet zlověstné bublání přeplňovaného dvanáctiválce. A tahle brutální kriminálnice mě po té pouliční inzultaci zcela bezbranného odtáhla v kufru svého Maybachu do šeredně rozmařilého plážového bungalovu někde u Santropé, a tam mě skoro měsíc chlípně, divoce a zcela bezostyšně znásilňovala, přičemž anonymními telefonáty vyhrožovala hlubokým sametovým hlasem manželce, že jestli se se mnou okamžitě nerozvede, umrdá mě do bezvědomí, načež mě vrátí na věky ochablého a totálně bez libida. Bránil jsem se zuby nehty čuráky, škrábal, kousal, plácal ji po prdeli, až ji měla úplně červenou, častoval ji u toho těmi nejnechutnějšími žalostnými vulgarismy, cákal ji schválně do těch ohavně hustých vlasů, mlátil ji po xichtě přirozením a neúnavně drtivě přirážel s tím, že se unaví, usne a já konečně uteču. Nepomohlo nic! Jistě chápete, že po prožití takto strašlivého traumatu jednomu prostě musí hrknout v kukačkách, a tak, než aby mi totálně jeblo, jsem se do té zrůdy radši zamiloval. Když mě pak po tom třicetidenním martýriu konečně osvobodila Speciální jednotka pro boj s nenasytnými nymfomaniakálními MILFkami, dokonce jsem ji odhodlaně a zarputile bránil a zastával se jí i před manželkou, že je jen nemocná, žádná kurva! Tady vidíte, že tenhle štokholmský syndrom je vážná a nebezpečná věc, nikoliv přiblblá taškařice, jak to podali v tomto filmu. Tihle Švédové jsou na palici od přirození a lehce se zamilují i do kdejakého vymatlaného islamisty dokonce ještě před tím, než na ně vytasí šaríu. A tak se leklá Rampiča cvakla do totálního dementa, opravdu skvěle, uvolněně a s chutí střihnutého Uhlovodíkem Jestřábeem, a rozehráli skoro četnickou grotesku o tom, že když ve skutečnosti vykrádáte skandinávské banky a berete rukojmí, nejenže se řádně napakujete a solidně si zapícháte, ale ještě si i užijete spousty jakože legrace s impotentními policejními složkami. Každopádně to přes hranu trapnosti nedostali, tudíž takovýto rozverný sci-fi počin filmově teoretická věda přesně definuje odborným termínem „Snesitelná pičovinka“. (01.08.2019)

Retro krimi říznuté komedií o bankovní loupeži v roce 1973, která dala vzniknout psychologickému pojmu Stockholmský syndrom. Je zajímavé sledovat jak rukojmí během šesti dnů začnou své věznitele vnímat pozitivněji než osvoboditele, ale celkový dojem je sice příjemný, ale jen průměrný komorní film se skvělým Ethanem Hawkem. Bohužel nenaplnil očekávání po shlédnutí traileru. (15.06.2019)

Film podle skutečné události. Lars chce vysvobodit svého parťáka z vězení, a tak přepadne banku a vezme si rukojmí. No Lars na něčem jel, ale asi nebyl úplně špatný člověk, když nechtěl nikomu ublížit. Ale nechápal jsem toho šéfa policie, jak si byl jistý tím, že únosce nikomu neublíží. Tím svým chováním podle mě několikrát ohrozil bezpečí rukojmích. Každopádně zajímavý snímek. (08.03.2020)