Neznámy vojak

Velice slušné finské Band of Brothers. Zažijete všechny povinné složky válečného filmu: střílení, plížení, chlastání v zákopech, krátkou romanci v týlu a mrtvé kamarády. Na tři hodiny je to docela dlouhé, tak spíš doporučuju ten kratší střih. Na lehkou depku -- z toho, že my jezdíme do Finska na Erasmus a před 75 lety tam kluci v našem věku umírali s utrhanýma rukama -- stačí i ten. (29.07.2018)

Tří hodinový finský epos, který je nadupaný akcí a reálnými až nereálnými bojovými sekvencemi, kdy Rokka je oproti Rambovi akorát ukecanější. Výborná práce s lokacemi, ale chybělo mi tam více práce s postavami, oželil bych i některé bojové scény, pokud by byly více rozvinuty alespoň hlavní postavy. Ty totiž v průběhu umírají, ale vztah se k nim pořádně nedal vytvořit. To v mých očích ubírá trochu na kráse, protože jinak je to opravdu povedený film. Rozhodně lepší a propracovanější, než třeba Sevastopol a nebo Tichá jitra z východu. (30.09.2020)

Videl som všetky predchádzajúce verzie tohto filmu, ku ktorému sa Fíni tak radi vracajú. Zďaleka nie všetko nové musí byť automaticky lepšie, ale tu to našťastie vyšlo. Najnovšia verzia Neznámeho vojaka pôsobí naozaj kompaktne a má všetko, čo má dobrý vojnový film mať. V predošlých filmoch chýbala silnejšia postava. Postava Antera Rokku síce bola už aj vo verzii z roku 1955, ale nebola až tak výrazná ako je v najnovšej verzii, alebo presnejšie nedostala toľko priestoru. Antero Rokka je nezabudnuteľný vojak, výrazná postava, ktorý má salutovanie a vojenský poriadok v riti , ale keď ide do tuhého je ten pravý, ktorého chcete mať po svojom boku. Akčné scény sú premakané, má to grády a som fakt rád, že som videl dlhšiu verziu. Nemám čo vytknúť, super. 100%. (18.07.2018)

Druhoválečné osudy finských druhů ve zbrani majora Halušky aneb "byli sme tých bolševikov..." Ne, tohle pochopitelně není komedie. A není to ani obyčejný válečný film, přestože při povrchním pohledu jde o zcela standardní válečný kus o vojenské jednotce, která od prvních vítězství směřuje nejprve ke stagnaci, aby posléze začala doslova ztrácet půdu pod nohama a mířila k neodvratitelné porážce své země. To, co však dělá film neobyčejným, je především podání válečné akce, která je zcela neheroická, syrová a realistická (snad s výjimkou jediné, která mi přece jen přišla poněkud nadsazená). Nepřítel je vidět v detailu velmi málo, střely přiletí většinou zdánlivě odnikud, pokud někdo umře, nehraje k tomu patetická hudba dokonce ani tehdy, když se obětuje, aby vyřadil z boje nepřátelský tank. Vlastní stranu nikterak neglorifikuje a nejde ani o sypání si popele na hlavu, zobrazuje zkrátka každodenní život na frontě i v zázemí. To znamená, že vojáci nemluví o kráse vlasti a když, tak zcela civilním způsobem, když je k dispozici chlast, tak se naderou jak zákon káže, mezi důstojníky jsou chlapi, co se snaží brát svou práci opravdu důstojně, jakož i naprostá hovada. Válečný život je tu tak jak to bývá doopravdy, tedy dlouhé úseky nudy a napětí prostřídané tu a tam intenzivním střetem se smrtí, a ta tu přichází opravdu často i do vlastních řad. Drobné výtky, pro které nakonec neudělím maximum, se vlastně přesně shodují s názory kolegy gudaulina (na jehož doporučení jsem film viděl), tedy ne příliš vyrovnaná prostřední část filmu složená jen z malých epizodek a dle mého nedostatečné rozlišení hlavních charakterů, mimo asi tří jsem je nebyl schopen mezi sebou rozeznat. Jinak však jde opět o důkaz, že Evropané mají na to podobnými filmy jít zcela proti hollywoodským standardům (jen ze severských filmů lze doporučit 9. duben, Královo ne či Pod pískem), aniž by zároveň tyto filmy působily lacině a řemeslně odbytě. Právě naopak, tohle je využití filmového řemesla prvotřídní úrovně. (05.05.2018)

Tohle je válka, tohle je boj. Schválně jsem se díval, jestli jsem minimálně v evropským měřítku viděl, takhle dynamickou a akční druhou světovou válku a neviděl. Jde o to, že tady jako divák jdeš z jednoho střetu do druhýho. Válčí se fakt všude, v lese, na jezeře, na sněhu, na cestě, v zákopech, ve větších útvarech, v malých formacích, svištěný kulek tady má větší prostor než dialogy, ale co je tam skvělý, že to není nějaká bezduchá mlátička, jsou tam scény který tě posaděj k zemi i když toho máš na poli válečných filmů odkoukáno (masakr zranených, pohled do oka umírajícícho vojáka, opravdu vidíš jak mu vyhasíná život a příjemný pokuk to teda rozhodně není. ) . Vynikající kamera, střídá makro zaběry na obličeje i celek přesně tak jak má. Skvěle nasnímaný přechod finských vojáku přes ruský hranice, útok v lese, útok na jezeře. Jako jediný co mně mrzí, že na Febiu byla ta kratší alternativní verze, protože to je 45 minut minus a to u takovýho filmu fakt zabolí a bojím se bojím, že už nebudu mít šanci vidět dlouhou verzi. Za mně topkovej válečnák a finská filmová jednička . (15.03.2018)