Whitney

Tak tohle byla pro mě pecka do hlavy. Ne, že bych to o ní nevěděla, ale poprvé!!! jsem to viděla na vlastní oči z tohohle dokumentu. Pro mě je to opět ukázka toho jak ti sláva totálně může zkurvit život a když nemáš tu správnou oporu, tak tě to semele zaživa a posléze i tvé dítě, což je naprosto příšerné...Za mě naprosto zničených 100% (13.08.2023)

Pro mě hudebně příjemný dokument. Od blízkých slyšíme, že drzá, prostořeká a věčně rozezpívaná, tichá, jako dítě hodná. Rodina se prodrala do střední třídy včetně domu s bazénem a matka, jíž sólová kariéra nevyšla a která později zavinila rozvod kvůli svým pletkám s duchovním, vlastní ambice promítla do tvrdého tréninku dcery, „aby nebyla ta hloupá z ulice“. V dojemné scéně jí velkorysou lstí dokonce umožní záskok v klubu. Důvtipně sestřihaný vzestup s žebříčky hitů, dobovými reklamami a světovou politikou vede k chvílím, kdy se fasáda začne drolit. „Její nejlepší kamarádka? Úplná nula,“ obviňují se navzájem z příživnictví. Dojde i na bouřlivý vztah s „černochem z ghetta, od jakých ji máma odháněla“ a smutný příběh jejich přehlížené dcerky. Jen dva prvky filmu ubližují. Jednak věčné zdůrazňování rasové otázky, jednak přešlapování kolem drog, kdy ztrácela hlas, rušila koncerty a marně opakovala odvykací léčby: z ohleduplnosti laických psychoanalýz „útěků před démony“ se vymyká jediné věcné svědectví: „Líbilo se jí to.“ Poslední záběry trosek bývalé divy, z jejíhož koncertu diváci prchají, jsou opravdu drsné, ale film má milosrdnou moc: vždy znovu nechá Whitney Houston zpívat. Ač režisér Kevin Macdonald zpovídal poctivě snad každého z hrdinčiny blízkosti a všichni dobře formulují, zní to naučeně; plno otázek zůstává nadále bez odpovědi. (12.04.2020)

Hlas měla výjimečný, se zdravým úsudkem to bylo na štýru. Ač měla značný talent, leccos si vydřela. Rodina hudebníků, pedantská matka. Po prvním úspěchu přišel další, hity přibývaly. Jenže hluboko uvnitř byla stále tak nějak nešťastná a nespokojená, k tomu odhalujeme závažné trauma z dětství. A se zmiňovaným úsudkem přišly i chyby v podobě příživníků a náplav v okolí, i široká rodina se na jejím úspěchu svezla. O nechvalně proslulém manželovi nemluvě. A tihle všichni pokrytci upřeně do kamery naříkají, jak ji milovali a podporovali, jenže ono to bylo krapet jinak. Škoda jí. Kočka to byla. (18.07.2021)

I když jde formálně o moderní filmový dokument, co nic zásadního nepostrádá, inspirace u režiséra Asifa Kapadia je tak očividná, že jsem ho nějak nemohl brát vážně. Ani trochu nepochybuji, že Whitney zpívala od srdce, ale osoby, které ji obklopovali a jsou takřka do jednoho účastníky dokumentu, tak vůbec nepůsobí. Paradoxně mi byl z mluvících hlav nejsympatičtější Whitneynin bývalý manžel, na kterého hází ostatní nejvíce špíny (ale neomlouvám ho), její nejbližší kamarádka Robyn tu pro jistotu není vůbec. Výsledkem je podivné "oslavné" melodrama s až bulvárními prvky, které je sice nepopiratelně informativní, ale kterému se nešikovně vede vyobrazit rodinu Houstonů v tom nejhorším světle. Nejsem si jistý, zda by toto Whitney schvalovala. 60% (12.04.2024)

Tohle nemá co dělat v červených číslech, casting, režie, scénář, a hlavně HUDBA - všechno špatně. Příklad za všechny - bobby brown a whitney se poprvý milujou a do toho hraje nějaký reggae. Bobby Brown jde za jakýmsi manažerem a do toho hraje hiphop se skrečema bez jakýhokoliv smyslu. Tohle zkrátka točili lidi bez citu pro cokoliv. Ale musim připustit, že mý mínění určitě bude ještě zhoršený příšerným českým dabingem v tv. (takovýhle filmy by v češtině radši ani neměly existovat.) (05.10.2020)