Povídky malostranské
Réžia:
Pavel HášaScenár:
Jana DudkováHudba:
Petr MandelHrajú:
Jiřina Štěpničková, Ladislav Pešek, Petr Haničinec, Dáša Neblechová, Jan Faltýnek, Jana Březinová, Josef Somr, Otto Lackovič, Zdeněk Kutil, Oldřich Kaiser, Milan Šimáček, Vlastimila Vlková (viac)Obsahy(1)
Další zfilmovaná povídka Jana Nerudy z cyklu Povídky malostranské tentokrát vypráví o starém žebrákovi, panu Vojtíškovi. Ten byl na Malé Straně vždy velmi oblíben a všude kam přišel dostal almužnu. Jeho "kolegyně", baba Milionová, také žebračka, na něj jednou začala naléhat aby společně žili a žebrali. Protože pan Vojtíšek odmítl, začala o něm šířit nepěkné pomluvy. (AdamFogl)
(viac)Recenzie (25)
Skvělé zpříběhování naprosto běžné lidské pomlouvačnosti,pokrytectví, zmanipulovanosti, a zřeknutí se viny, že někoho připravili o život. "Pan Vojtíšek byl žebrákem tuze dlouho a jistě by jím ještě dlouho byl, nebýt toho že.." .. potkal jednu závistivou bábu žebračku, kterou když odmítl coby družku, o něm začala šířit jedovaté klevety a vybrala si zrovna toho nejchamtivějšího člověka z Malé strany. Od něj se to dále šíří jako lavina, lidé rádi uslyší o nějakém skandálu, sami si k tomu přimýšlejí svoje zaručená svědectví a nelze dokázat, že někdo něco nemá, když to skutečně nemá. A tak se panu Vojtíškovi zavřely všechny dveře dobrotivých lidí na Malé straně. Bába je stejně chudá a sama a Vojtíšek už nežije. ()
Závist je špatná lidská vlastnost, která dokáže napáchat velké škody, stokrát horší je v případě, že se k ní přidají nejrůznější pomluvy a nepravdy. Těm pak člověk horko těžko odolává. O tom se na vlastní kůži přesvědčil žebrák z Malé strany, pan Vojtíšek. Byl to opravdu dobrosrdečný muž, kterému závist zničila život a přichystala mu nepěknou smrt. Baba Milónová by zasloužila nakopat. ()
Určitě nejlepší povídka celých Povídek Malostranských. Nejen díky geniálnímu Ladislavu Peškovi. Lidská závist a pomluvy mohou i žebrákovi vzít to poslední co ještě měl. Vlastně ne poslední. Předposlední - důstojnost a čest, pak už přijde o poslední - život. Otázkou je, proč se stal žebrákem. Evidentně mohl chodit, jistě by si sám ještě, i kdyby jen drobnou prací, mohl vydělat. Mě nejvíc překvapilo, jaký byl přístup k žebrákům této doby. Lidé je uznávali a bývalo dobrý mravem je pohostit, něco jim dát. Asi to souviselo s tehdejší silně zakořeněnou vírou v Boha a tedy i dobré skutky jako takové. ()
hm, co říct, je to smutné, aneb jedna z těch nejlepších povídek malostranských se skvělým Peškem, a příběhem o síle a hrůznosti pomluv a závisti. Velmi důstojné ztvárnění se vším, co je důležité. ()
V pořadí už ani nevím kolikátý film z povinné četby byl parádní. Pan Vojtíšek byl zahrán úplně na jedničku a z děje jsem byl dost smutný, protože vzít člověku, který už tak nic nemá i tu poslední maličkou radost ze života je opravdu hnusný. Hold měl smůlu, že potkal tokový parchanty. Bohužel závist je vlastnost, která k lidskému životu odjakživa patří a patřit bude. Rozesmutnil mě a to asi i chtěli, takže dobře odvedená práce. Hodnotím 85% ()
Reklama