Psí ostrov

Psí ostrov som minulý rok obchádzala, nakoľko mi tvorba režiséra Wesa Andersona osobne nie je až taká blízka. Ale cez články a rôzne iné zdroje sa ku mne tento film stále vracal, tak som si povedala, že to asi bude osud. Tak geniálny a neuveriteľne originálny animák som za posledné roky snáď ani nevidela (okrem čínskej Begónie a veľkej ryby). Tá animácia, hudba, hravosť a postavy, ktoré vás chytia za srdce...nádhera. (31.01.2019)

První třetina je osvěžující peckou, že jsem ani nedutal. Kdo by tedy řekl, že se celá ta krásná vypiplaná práce zadrhne na příběhu, jenž by stačil na stopáž delší povídky. Lišák měl skvělý background Roalda Dahla, měl jasnou vystavěnou linku a fungoval emočně, proto nad Psím ostrovem jasně vyhrává. V rámci geniálního Wese Andersona jde o "slabší kus", kterému chybí památné okamžiky. Navzdory tomu všemu pořád to nejlepší, co dnešní kinematografie může nabídnout. 70% (12.05.2018)

Wes Anderson je úkaz, který dělá filmy po svém, kašle na studio, vždy s ním jdou výteční herci, má působivý vizuální styl, jenže prostě onen divně ulítlý smysl pro humor mi sedí víc třeba u Jima Jarmusche. Čtyřnozí kamarádi jsou aktuálně vyvrženci z rozhodnutí japonské vlády a s čumáky zabořenými v odpadcích a decimováni psí chřipkou trpí v karanténě na Ostrově odpadků. Bez páníčků. Dostane se mezi ně ovšem i adoptovaný syn starosty Megasaki City, jenž ukradl letadlo a odletěl hledat svého psího kamaráda. Začíná to výtečně, kdy všechno je sympaticky divné. Svérázný Anderson lpí na detailech, na slovních hříčkách, na energickém a nápaditém pojetí. Ctí japonskou kulturu. Jenže jeho smečka mluví v angličtině, ovšem japonština mnohdy vyznívá bez vysvětlení, což je myslím škoda. Brzy se navíc tak trochu vyčerpáme a onu svéráznost a divnost přebíjí všednost. A z originálního pojetí se stává klasický příběh o tom či tamtom. K srdci nepřirostl. 65% (10.07.2018)

Z Andersonovej štylizácie som mal spočiatku pocit, že pôjde o animák pre dospelých. So zmenou šéfovho postoja k malému pilotovi sa ale bohužiaľ menil aj môj prístup k filmu. Originalitu snímky nepopieram a väčšinu času ma slušne bavila, ale neustále som čakal, že sa príbeh na Psom ostrov rozvinie do čohosi serióznejšieho. Neustále skákanie od rodinnej zábavy k dospeláckemu čiernemu humoru ma však bohužiaľ asi v polovici filmu prestalo baviť. Bolo to O.K., no čakal som viac. (25.09.2018)

Byl jsem přesvědčený o tom, že jsem přesně v náladě na Wese Andersona, proto mě to zklamání dost pálí. Ale ten film mi nedovolil mu propadnout, nedovolil mi kochat se a ponořit se do nálady - jen hnal kupředu, otevíral motivy, které nikam nevedou, představil postavy, které neztrácí plochost a slibil emoce, co nepřišly - i přesto, že část stopáže obsahující něčí uslzené oči, není zanedbatelná. Asi nejslabší Wesův film. (30.04.2018)