Réžia:
Wes AndersonScenár:
Wes AndersonKamera:
Tristan OliverHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Bryan Cranston, Koyu Rankin, Edward Norton, Bill Murray, Jeff Goldblum, Scarlett Johansson, F. Murray Abraham, Tilda Swinton, Bob Balaban, Yoko Ono (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Japonské súostrovie, o dvadsať rokov v budúcnosti. Psia chrípka dosiahla epidemických rozmerov, jej ohnisko leží v meste Megasaki. Hrozí, že preskočí z psích nositeľov na človeka. Starosta Kobayashi vyzýva k okamžitej karanténe. Teda k vyhosteniu a izolácii všetkých túlavých aj domácich psov. Oficiálnym dekrétom sa psov exilovou kolóniou stáva neďaleký ostrov slúžiaci zatiaľ ako skládka odpadkov. Stáva sa z neho Psí ostrov. O šesť mesiacov neskôr na tejto opustenej skládke núdzovo pristáva jednomotorový, miniatúrne lietadlo Junior-Turbo Prop. Svorka piatich hladných a divokých psov v jeho troskách objaví dvanásťročného pilota. Je to Atari, sirota, ktorá je v pestúnskej opatere práve u starostu Kobayashi. Atari s pomocou svojich nových psích priateľov začne hľadať svojho strateného psa Flíčka a pri tom postupne odhalí konšpiráciu, ktorej cieľom je likvidácia všetkých psov z mesta Megasaki. (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (340)
Sorry, ale nelíbilo se mi to. Asi jsem jediný, ale mám pocit, že se Anderson tak urputně snažil o to aby to vypadalo jinak než cokoli jiného, ale na vše ostatní se vykašlal. Hlavně na příběhu je to znát - je zde na pozadí tolik prvků, co přímo vyžadují více rozvést (totalita, psí chřipka, rozdělení psů na ostrově), ale na ty se tady kašle, zůstanou jen na pozadí a příběh je primárně jen o klukovi (který mi btw byl strašně nesympatický, za celý film má stále jen jeden výraz a sem tam se ještě zazubí, což vypadá strašně), co hledá svého ztraceného psa. Proč ne, ale ve srovnání s tím, co je zde jen lehce nakousnuto, je to naprosto nevyužité a nenápadité. Ano, forma překvapuje neustále, ať už neustálým nepřímým prolamováním čtvrté stěny, tak zabíráním postav zblízka tak, aby hlavou vždy byly jen na levé nebo jen na pravé straně kamery. Ale obsah je slabý, trestuhodně nevyužitý a všechny své možné originální nápady zahazuje. Tohle bych od někoho takového, jako je Anderson, nikdy nečekal. A hned na začátku se objeví hned pár zajímavých myšlenek, se kterými kdyby se pracovalo, tak ten film má nějakou hloubku, ale nakonec skončíme jen u "pes je přítel člověka" - což je myšlenka, která by z toho nejspíš vyplynula tak jako tak. Postavy jsou šablonovité, skoro vždy buď strašně hodné (kluk, aktivisté, doktor), nebo strašné zlé (starosta, jeho (asi) poradce) a jediný, kdo má nějaký charakter, je Šéf. Jinak nikdo. Hodně se mi na tom filmu líbila hudba a zpočátku tam bylo i dost humorných scén, u kterých jsem věřil, že ten film nakonec zachrání, bohužel ve druhé polovině ten humor začal být strašně trapný (hlavně u skluzavky a objednání čokoládového mléka...), takže i po téhle stránce došlo k úpadku. A kazí to i přeplácané finále a fakt, že nechápu, proč se to celé odehrává v Japonsku. To Andersona fascinuje nebo co? Kvůli všem těm mínusům mě ten film nudil, celkem otravoval a právě proto se mi nelíbil. A to proti Andersonovi nic nemám a tři jeho filmy se mi líbily (Bottle Rocket, Rushmore, Život pod vodou), ale obávám se, že ty jeho modernější filmy nebudou nic pro mě. Ještě jsem teda neviděl Grandhotel Budapešť, ale upřímně po všech těch zklamáních z novějších Andersonových filmů ani nevím, jestli ten film vidět chci... 2* ()
Oscar 2 nominace: Animovaný film, Hudba ()
Wes Anderson je neuvěřitenej v detailu v libovolné filmové složce, příběh, hudba, postavy/zvířata a obrazu. Nikdo nemá takovou schopnost udělat pouhým obrazem scénu nebo vtip o originalitě se ani bavit nebudu, to by bylo jak chcát do moře. Nejsem moc na zvířecí filmy, ale Wes tomu dal i hezký společenský přesah a já se toho jeho filmařského rukopisu nedokážu nabažit, protože je to kombinace všeho co na filmech miluju, jedinečnost, originalita, humor, inteligence, fantazie, prostě možná přijde i kouzelník. ()
Wes Anderson natočil zábavný animák pro celou rodinu, ve kterém se putuje animovaným Japonskem po boku sympatických hafanů. A to je všechno. Jako rodinná podívaná je to fajn, jako novinka člověka, který vždycky dokázal zaujmout hravostí, zábavností, svéráznosti a originalitou to ale trošku drhne. Psí ostrov je OK. Jen dost obyčejný a příliš hraje na jistotu, což může být pro fanoušky režiséra trochu problém. ()
Wes Anderson se zřejmě našel v tom, jak natočil Grandhotel Budapešť. Psí ostrov se totiž nese v úplně totožném duchu. To, co Wes ve svých filmech dříve jen naznačoval, má dnes absolutní obraz. Absurdnost postav, miliarda nejen popkulturních nápadů, v tomto případě umocněné o animovaný motiv, střih, omezený pohyb kamerou...to všechno je dnes Wes Anderson a nejednou krát jsem si říkal, jak moc je tento film Grandhotelu podobný. Nicméně i přesto jiný. Občas mi totiž přijde, že se tu Wes ztratil ve svých uměleckých motivech. Občas je to tak strašně ulítlý a tak za hranou, že film vlastně ztrácí zábavnost a vtip. To ale jen občas. V celkovém vyznění se pořád jedná o hodně vydařený kousek. ()
║Rozpočet $miliónov║Tržby USA $32,015,231║Tržby Celosvetovo $64,241,499▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ pre mňa u Andersona zas pokus omyl /40%/ ()
Povinné pro všechny japanology, pejskaře a fanoušky Wese Andersona! A teď bych měl asi napsat haiku... Ok, tak tedy jedno inspirované tímto mistrovým filmem: Štěká na povel - roztomilé štěňátko - zavřené v kleci ()
Opět klasická dávka nenapodobitelné hravosti, kterou prostě nikdo jiný takhle neumí. ()
Zase vyměklost, bohužel zase dobrá. (3,5*) ()
"To ti poviem, až keď sa lepšie spoznáme." - "Hm. To znie fér." Od Wesa Andersona milujem Život pod vodou a ani Darjeeling s ručením obmedzeným nie je zlý, ale inak som s jeho zvláštnou tvorbou dávno stratil kontakt a nevyhľadávam ju, lebo viem, že je natoľko osobitá, až mi nevyhovuje (s výnimkou spomenutých snímok). Wesov filmový jazyk je svojím spôsobom geniálny, ale proste naň musíte mať chuť/povahu. A to ja nemám. Na Psí ostrov som sa však celkom tešil, pretože mám rád psov. A nakoniec je to fajn, tak na 60 - 70%. Postavy jednotlivých psov sú super, ale hlavné slovo má v podstate len jeden a ostatní sú štatisti, ktorí od polovice nie sú pre dej takmer vôbec dôležití, čo je veľká škoda. Má to momenty, scény, pesničky a nápady, ktoré sú skvelé, vtipné, dojemné, skrátka báječné. Celé je to však... nuž... svojrázne. Ak máte radi Wesov štýl, prídete si určite na svoje, ale ja som čakal predsa len niečo troška iné (lepšie?). Určite to nie je detský/rodinný film, niektoré zábery sú hodné výbornej nočnej mory. ()
Hodne specifickym zpusobem natocenej animak, kterej je misty nechutnej, misty akcni, misty vtipnej a po celou dobu naprosto perfektne a stylove "natocenej". Urcite se to nebude libit kazdymu a o animak pro deti se fakt nejedna, ale proste je to do posledniho detailu vybrouseny, kam se hrabe treba posledni produkce Pixaru. Krome fajn animace musim vyzdvihnout hlavne skvele padnouci hudbu, ktera tomu dodavala dalsi rozmer. Takze ne ze by se nenasly nejaky chybicky, ale celkove jsem skoro naprosto spokojenej. Lepsi 4*. ()
Přes originalitu, velmi působivou animaci a (jak jinak) nezaměnitelně andersonovský svět/ humor, mi tahle do japonský alternativní reality situovaná psíčí story prostě nepřirostla k srdci. Uznávám, není nejlepší nápad jít do kina zrovna na něco tak nápady narvanýho jako teď já - pozdě večer ospalý a bez kafe - ale holt jinak to nevyšlo. Tak za mě vede MR. FOX, ale přijde mi tolika tvůrčího talentu škoda nevyužít raději do hraný formy. A koupačka Chiefa sranda nej. ()
Příliš po srsti. Kdyby tam byla aspoň troška ambivalence, troška napětí, troška něčeho s čím se dá nesouhlasit. On už nedokáže překvapit sám sebe, natož svoje diváky. Příliš hladké a repetetivní přistání. ()
Byl jsem přesvědčený o tom, že jsem přesně v náladě na Wese Andersona, proto mě to zklamání dost pálí. Ale ten film mi nedovolil mu propadnout, nedovolil mi kochat se a ponořit se do nálady - jen hnal kupředu, otevíral motivy, které nikam nevedou, představil postavy, které neztrácí plochost a slibil emoce, co nepřišly - i přesto, že část stopáže obsahující něčí uslzené oči, není zanedbatelná. Asi nejslabší Wesův film. ()
Asi budu muset jako obvykle počkat na druhé, třetí nebo čtvrté shlédnutí, abych zjistila, co si doopravdy myslím. ()
Good boys. ()
| Rozpočet: ? $ | Tržby: 64,2 miliónov $ | Po toľkých podarených kusoch od Wesa Andersona sa mu odhodlávam prideliť stále slovné spojenie, ktoré pre mňa vyjadruje jeho jedinečnosť, a to je: "kúzelne bláznivé". Tie jeho kusy si ma vždy niečim podmania, ale na druhú stranu, sú to filmy, ktoré nemám potrebu vidieť druhý krát. One of a kind, once in the life. ()
Krásná a vtipná pohádka pro dospělé i malé diváky. ()
Vymazlené do toho nejposlednějšího detailu, ale příběhově jsme se tentokrát s Wesem minuli. ()
Psí ostrov nevyniká vypravěčskou důmyslností Grandhotelu Budapešť nebo hravostí Fantastického pana Lišáka, ale stále jde o tak neskutečně vypiplaný film, že máte co chvíli chuť začít štěkat radostí.___Anderson pokračuje ve zdokonalování svého stylu, který už skoro ani nekontaminuje ozvláštňujícími, pro jeho rukopis atypickými postupy, jako bylo dříve např. použití ruční kamery, zoomu nebo sem tam nějaké asymetrické kompozice. Oživení mají nejčastěji podobu změny stylu animace (záběry z bezpečnostních kamer např. nejsou stop-motion, ale ručně kreslené), s čímž zároveň souvisí motiv převádění významů mezi různými jazyky a kulturami (některé japonské výroky jsou například tlumočeny, přičemž reakce tlumočnice na to, co slyší, mají zcizovací efekt).___Ve srovnávní s jinými Andersonovými filmy je tenhle nečekaně a zcela záměrně ošklivý (nebo možná lépe „ne roztomilý“) – psi žijí na obří skládce mezi krysami, jsou nakažení divnými chorobami (Petrem Putnou v podařených českých titulcích vtipně pojmenovanými) a živí se hnijícími odpadky. Občas vidíme v detailu ukousnuté ucho nebo kus sedřené srsti (a v celku pak transplantaci ledviny), ale pochmurná šedivost k filmu tematizujícímu (otevřeněji než Grandhotel) vzestup autoritářství, nelidskost člověka a hrozící genocidu (resp. její psí obdobu) docela sedí. O podívanou pro děti, kterým by mohlo vadit i pomalejší tempo a minimum „zjevných“ gagů (humor je založen převážně na ironické juxtapozici situací/objektů, infantilního a dospělého), zrovna nejde.___Anderson opět předkládá uzavřený svět se specifickými pravidly, z něhož se hrdinové snaží za pomocí dobře promyšleného plánu (namísto něhož se ovšem opakovaně uchylují k improvizaci) uniknout. Pro západního diváka je pak takovým svébytným světem, kam může prchnout ze své všednodennosti, nejen ostrov, kde se většina příběhu odehrává, ale celé Japonsko, z jehož ikonografie, historie i gastronomie Anderson výrazně těží (zápasníci sumo, kvetoucí třešně, divadlo Kabuki, příprava sushi, japonský dřevořez, čanbara filmy, taiko bubny jako základ soundtracku…). Jeho přístup k japonské kultuře není vždy dvakrát citlivý – odboj proti proradným kočkomilům například vede americká studentka na výměnném pobytu, která prokáže větší odvahu a uvědomělost než její japonští spolužáci –, ale zároveň Zemi vycházejícího slunce neproměňuje v muzeum kuriozit pro japanofilní fetišisty.___Ani tentokrát nechybí bloková konstrukce s prologem, úvodem a čtyřmi kapitolami, z nichž každá má jiný cíl a všechny spojuje vývoj vztahů mezi postavami. Vyprávění je oproti matrjoškovému Grandhotelu Budapešť lineární - vyjma pár flashbacků, které ovšem společně s nadbytkem vysvětlujících monologů narušují plynulý tok vyprávění. Film neodsýpá stejně rychle jako dřívější andersonovky a pro diváky, kteří se do kina půjdou pobavit, může být trochu obtížnějším soustem, jakkoli jde ve své podstatě stále o široce přístupný a dobře srozumitelný pop a vlastně, poněkud paradoxně (s ohledem na téma a prostředí), také o jeden z opatrnějších Andersonových filmů. 80% () (menej) (viac)