Nenávist
The Grudge
The Grudge
The Grudge
The Grudge
The Grudge
Réžia:
Nicolas PesceKamera:
Zack GallerHudba:
The Newton BrothersHrajú:
Andrea Riseborough, Demián Bichir, John Cho, Betty Gilpin, Lin Shaye, Jacki Weaver, Frankie Faison, William Sadler, Nancy Sorel, Tara Westwood (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Záhadná kliatba sa z Japonska dostala do USA, kde mučila každého, kto vstúpil do jej domova. Detektívka Muldoonová je však v meste nová a v nadprirodzené sily neverí. Názov však zmení, keď do prekliateho domu vstúpi aj ona a rozhodne sa kliatbu zastaviť za každú cenu... (Itafilm)
Videá (2)
Recenzie (167)
Neviem, či je to dané tým, že som posledný diel série Grudge videl pred 11. rokmi, ale na novú verziu (alebo čo to vlastne je... asi sequel?) tešil, prekvapivo mi dosť sadla a užil som si ju. Jasné, nie je to žánrové (veľ)dielo. To fakt nie. Ale potešilo ma príjemne pomalé (avšak nie uspávajúce) tempo, veľmi sympatický kasting (Demián Bichir, John Cho, William Sadler, Frankie Faison, všetko moji obľúbenci), nenápadný, ale v skutočnosti vďaka časovým skokom vcelku šikovne vystavaný scenár, ponurá atmosféra, pár hororovo príjemne nepríjemných momentov (Birchov parťák) a sústredenie sa na dospelého diváka. Masky mohli byť lepšie a ľakačky sú miestami naozaj dosť, hm, jednoduché, ale napriek tomu som si tento diel užil. ()
V první řadě musím ocenit, že Vás režisér Nicolas Pesce udržuje v konstantním napětí, které po celou dobu stopáže funguje velmi dobře. Na druhou stranu zde ale velmi zamrzí absence nějakých propracovanějších "lekaček", jelikož ty užité jsou zjevné několik minut předem a vůbec nefungují. The Grudge je tedy další z dlouhé série rádoby hororů, jehož ambice dalece přesahují schopnosti tvůrců. Škoda. ()
Zázrak se nekoná. Ona Nenávist byla vždy spíše tendenční záležitostí. Musím se přiznat, že jsem naivně očekával hlubší děj. Místo toho divák dostal slepenec časových linií, ve kterých se značná část diváků ztrácí. Ve výsledku jim zbude pohled na permanentní čekání na lekací scény, které vůbec nefungují. Chybí zde nějaká psychologická předehra, která si diváka podmaňuje do takové míry, že chce zavřít oči. Onen pocit nepřišel, pragmatická myšlenka, že když už jsem si to zaplatil tak to také uvidím celé, byla jednoduše silnější než strach. Pro režiséra bylo snazší ve vteřině zvýšit zvuk o několik desítek decibelů a hodit tam nezřetelnou tvář. Spíše cílí na biologické reakce těla na agresivně hlasité a rychlé podněty, které člověk nemůže příliš ovlivnit. Chvílemi jsem měl pocit, že jsem parádně naletěl mladému režisérovi, který světu neukázal nic převratného, a jestli si vzal hypotéku na dům s domněním, že právě udělal díru do filmového světa, tak s tímto výkonem nechť hledá nějaký ten motel. Nabízí se ona Cimrmanovská slova - "debil v divadle - neví se, zda je na jevišti nebo v hledišti." Svět Nenávisti je přespříliš vyždímán, všechny filmové odnože tohoto hororového světa měly skončit už před sedmy filmy. Pro ty, kteří očekávají od hororu pocit strachu, a je naprosto retardovaný a neempatický, tak mu film dá vše, co od něj žádal. Bystřejší divák totiž přesně tuší, co se bude dít, a kdy přijde na plátno špatně nalíčená herečka. Prostředí bylo zvoleno poměrně dobře, ale uznávám myšlenku, že by se měl divák zorientovat v prostředí. Pokaždé film ukázal ještě další chodbu nebo místnost navíc, až se zdálo, že se děj odehrává v hotelu z Osvícení. Herci pobíhají odnikud nikam, jejich pohyby nemají smysl a vše jenom nahrává pocitu, že se máme bát a nemáme myslet. Je mi jasné, že se dnes točí filmy především pro americké diváky, kteří jsou stále tupější. Kubrick to věděl, proto americká verze dříve zmíněného Osvícení byla mnohem delší než ta evropská. A dnešní produkce se snaží o minimalizování děje, protože se nechtějí obtěžovat s nějakým vysvětlováním. Absence dialogů a rozvíjení postav film naprosto posílá do sraček, protože už po tisícím zjevením jsem spíše nabýval pocitu, že se jedná o dokument o stalkerech s leprou. Strach rapidně klesal, a už během 40 minut se začali diváci spíše smát. Nevím, zdali to bylo uvědoměním, že vyhodili peníze za půl hodiny reklam a 94 minut stupidního filmu, nebo proto, že má kolegyně (jako jediná), si vykousala všechny nehty, a vzhledem k tomu, že po kině nebyla schopná o filmu mluvit, tak nejspíše byla v katatonickém stavu. K největšímu klišé jsem ještě očekával udělat z kašlajícího policejního parťáka chodící rakovinu plic - občas zakašlal a pořád kouřil. Vsadím se, že původně měl rakovinu a na sklonku svého života chtěl parťačku zachránit tím, že zapálí dům a během této zábavy sám zemře. Kde jsou ty doby, kdy scénář k filmům nepsala ještě umělá inteligence. Obával jsem se jediného, a to svých kolegů, které jsem na film nalákal slovy, že se budou bavit. () (menej) (viac)
Je to jasný, Nicolas Pesce k smrti nenávidí sérii Nenávist a tak se jí rozhodl pomstít, zač je toho koleno. Nejvíc to odsrala chudák Kayako, která v celém filmu dostane prostor...chvilka napětí...počkej si...sedni si na to...sedíš?...tak jo...3 vteřiny !!! Ne, nedělám si prdel a jo, čteš správně, nebohý člověče. Kayako tam bude 3 vteřiny na začátku filmu. Proč? Proto! A tak jo, já to prásknu. Je to tím, že Pesce se rozhodl, že tuto sérii okoření a tak každá oběť nenávisti se stane aktuálním bubákem. Jo, je to tak, vole. Ve filmu tedy straší holčička, holka, ženská, tlustej chlap, kluk, každej kokot, co Tě napadne, jen Kayako ne (krom těch tří vteřin). To bych ještě překousla, prostě pokus udělat to jinak a třeba to bude i zajímavé a bude to fungovat, ne? Ne! Veškeré bubu scény jsou předvídatelnější než kurva v bordelu, lekačky jsou zde jediné - volume o 300% nahoru, a děj skáče jak kulička v pinbalu s tím, že díky tomu od začátku filmu víte, jak kdo dopadne (čti chcípne) a o "překvapení" tak není nouze. Není nad to ke konci filmu vidět, jak chcípla ta mrtvola, co jste viděli na začátku no ne? Člověk nemusí nikomu držet pěsti a ani se o nikoho bát. O všech se ví, že chcípnou. Pohoda. Postav je jako bonus po kokot, takže nějaký hlubší pouto k někomu si prostě nevytvoříte a víc opláčete, že Vám chcíplo tamagotchi od mého soukmenovce z Večerky, protože jste ho nekrmili, než aby Vás srala smrt hlavní postavy. Dále je tu báječně vykreslen vztah hlavní ženské postavy s jejím synem. Na začátku zjistíte, že má syna. A rejža si na to po hodině filmu vzpomene a dokonce toho kluka ještě jednou ukáže na obrazovce asi na dvě minuty a další čtyři minuty mu dá prostor na konci filmu. Kdo by této rodince pak nefandil, že? Celkově je to trapné, nestrašidelné, neatmosférické, tupé, zbytečné, laciné, extrémně zkurvené pokračování kdysi bezva série, které už v životě nechci vidět. Ale být to samostatný film, tak bych tomu možná i dvě hvězdy mrdla. Takhle jednu ze strachu, aby mě Pesce po nocích nestrašil, nebo, nedej Buddho, dokonce nenatočil pokračování. To by byla těžká kletba, pyčo !! ()
Na film sme sa vďaka karanténe v súvislosti so všadeprítomným vírusom vybrali do dvoch kín a do dvoch rozdielnych obývačiek, obaja s kombom podľa vlastného výberu, u mňa vyhral popcorn a limetkový Birell...Je to tak, ako vravel Arsenal83 ale napriek tomu, že sme zvolili takýto netradičný kinovečer s najväčším filmovým znalcom a kinoparťákom tak o jednu * dávam najviac, aj keď je to čisto z rozmaru. Asi najslabšia nenávisť, v ktorej sa možno na chvíľu stratil aj samotný Nicolas Pesce (Oči mojej matky ktoré som videl pred zhruba troma rokmi zvládol podstatne lepšie) nijako zvlášť nenadchla, ale problém je aj v niečom inom. Každé spracovanie Nenávisti už má naštrbenú povesť vďaka skvelej paródii v Scary Movie a niektoré scény ktoré mali človeka vystrašiť si nevdojak spája v hlave s tým, ako by si s týmto momentom poradilo práve Scary movie. Možno ma sklamlo aj to, že som čakal aj rukopis producenta S. Raimiho v samotnom filme, ale osobne som ho hľadal márne. Som rád, že Nenávisť nebola naším prvým spoločným tohtoročným filmom v kine ale dali sme ju iba v režime karanténa a po skončení filmu som si aj s troškou smútku uvedomil že vlaňajších 44 návštev kina určite tento rok neprekonám. Ale aj takto cez "telemost" to malo premiérovo niečo do seba. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (7)
- Během závěrečných titulků hraje „We Get What We Deserve“ od The Newton Brothers. (Duoscop)
- Snímek měl být původně restartem celé série, avšak během rozhovorů režisér Nicolas Pesce potvrdil, že souvisí se snímky Nenávist (2004) a Smrtící nenávist 2 (2006). (fiLLthe3DD)
- V průběhu filmu si lze několikrát všimnout číselné symboliky. Vícekrát je v záběru „haunting house“ s číslem popisným 44. Naopak policejní stanice hlavní hrdinky má číslo popisné 999. „Andělské“ číslo 44 symbolizuje pozitivní energii a boží ochranu, naopak 999 – pokud jej obrátíme – značí „ďábelské“ číslo bestie 666, což je vlastně úplně obráceně (detektivové jsou přeci ti hodní a nenávistní bubáci naopak zlí). (Haymar)
Reklama