Nenávisť

Z Japonska si lze přivést spoustu věci, nějaké ty tradiční věci, nějaké ty netradiční a pak sou tady takové dárečky, o kterých nevíte dokuď neni pozdě. A tenhle dárek, se cestou zkazil a to jako dost, když se oznámilo že vzniká další Nenávist a že to režisér chce pojmout jinak, že chce klást větší důraz na postavy a nechce jenom další zbytečné pokračování, tak sem z toho měl opravdovou radost a těšil sem se. Ono jde o to, že já z těch všech Japonských hororů, mám nejraději Nenávist, ano Junji Ito, sice tvoří nejkreativnější monstra a příběhy, které buď mají jednoduchý základ, jako je třeba přežít útok oběšenců, ale dokáže z toho udělat napínavou záležitost, na kterou se jen tak nezapomene. Ale po filmové stránce, se žádné z jeho povídek, až na Uzumaki, nedostalo takové péče, jaké by si zasloužilo a proto sem rád za tu Nenávist, která víceméně solidní filmový vesmír. O to víc mně prostě štve, že to dopadlo, tak jak to dopadlo, dokonce i ten remake z roku dva tisíce čtyři, je na tom o mnoho, mnoho lépe, než tahle verze. Tahle je na tom nejhůře, sou tady charaktery, na kterých mi vůbec nezáleží, skákání mezi roky, je nesouvislé a ztrácí se nit, ale nejvíc mně štve, provedení samotné Nenávisti. Zatímco v předchozích filmech, měla jasně danou podobu, které se drželi všichni tvůrci, tak místo aby zde strašila Kayako a její rodina, tak zde "děsí" s prominutím, nějaká kráva a její manžel s dcerou. Nemluvě o tom, že Kayako a její rodina, dokázali i zabít své oběti, tak zde to tak neni, zde se lidi mordují navzájem a nebo páchají sebevraždu, laicky řečeno je to prostě slasher, kde duchové nic nedělají a jenom se občas objeví a slintají. Takže krev sice stříká, prsty se řežou a vidličky končí v lidech, ale chybí tomu náznak, jakékoliv atmosféry, tajemno a to velice nepříjemné dusno. Nemluvě o tom, že herce to taky moc nebavilo a tak jejich výkony odpovídají celkové kvalitě filmu. Jestli lze něco na filmu vychválit, tak je to, že ve filmu sou počítače, mobily a další věci z té doby, což je asi jediná věc, která lze přičíst k dobru. Ale kromě velké míry násilí, je film ve všech směrech prázdný, nudný a kdyby vedli mně neseděli lidi, tak se zvednu a odejdu. (09.01.2020)

Americký koprodukční snímek „Nenávist“, na němž se produkčně podílel nejen Sam Raim, ale také Takeshi Shimizu, autor původních filmů, je pro mě prostě jen remake. Remake až příliš remaků. Má to nějaký ten základní nápad, který ho odlišuje, ale jen lehce a z mého pohledu to prostě nestačí. Ten film se pro mě pak jen snaží vydělat na známé značce, ale není výrazně ničím jiný. (01.04.2020)

Už ani neviem koľký remake a pokus o znova nakopnutie série The Grudge. Všeobecne mi táto séria vôbec nesedí a aj z pôvodných filmov, ktoré sa na ČSFD tešia pomerne vysokým % hodnoteniam sa mi snáď ako jediný páčil iba americký remake z 2004 so Sarah Michelle Gellar v hlavnej úlohe. Možno preto budem pri hodnotení mierne zaujatý. Ako sa však pozerám na percentá a názory ostatných užívateľov, chyba zrejme nebude vo mne. Najnovší prírastok do série od Nicolasa Pesceho je totiž klasický nemastný neslaný horor, v ktorom vás omnoho viac ako ústrední duchovia a prízraky vydesia scény s hororovou legendou, Lin Shaye, ktorá aj v tomto horore znova podáva perfektný výkon a patrí k jedným z mála svetlých bodov filmu. Inak je väčšina ľakačiek príliš predvídateľných, atmosféra nič moc a dej je stý krát skopírovaná variácia toho istého ako v predošlých dieloch. Taktiež zostáva pomerne veľký otáznik prečo na podobnú mainstreamovú ducharinu štúdio najalo niekoho takého ako Nicolas Pesce, ktorý má doteraz na konte hlavne rôzne artové a nemainstreamové horory. Z filmu evidentne cítiť, že Pesce pravdepodobne dosť bojoval so štúdiom, ktoré ho v jeho artovom štýle limitovalo (no nie zas úplne, pár divných  sekvencií si do filmu prepašoval, výsledkom čoho je mierne nekonzistentný film ktorý akoby nevie čím chce byť...) Celkovo u mňa teda ako vždy u série Grudge nevýrazný horor a ľahký podpriemer. 2* a 35% (30.09.2021)

To nám ten rok 2020 začíná hodně špatně teda. Tyhle horory s vlasaticemi byly in tak před 10 a více lety nechápu , že to ještě někdo zkouší. Celý film skáče od jedné události k druhé takovým způsobem, že zhruba v 30 minutě jsem se zde absolutně ztratil. Některé linky mě byly totálně u prdele (ten černoch s jeho manželkou a pečovatelkou, prodavač domů ) a radši by mě více zajímala historie té nenávisti a to policejní vyšetřování. První policajt co to kdysi vyšetřoval a poznamenalo ho to se zde objeví tak 5 minut přitom to mohla být tak zajímavá postava co by nám vše osvětlila a ten druhý je tam k úplnému hovnu kdyby tam nebyl nic se nestane. Je sice pěkné, že kadence lekaček je vysoká, ale jaký to má smysl, když jich je většina zbytečných a nemají efekt. 20 procent za Lin Shaye a její konec a jednu zetlelou mrtvolku v lese. (03.01.2020)

Zápletka je asi tato: Po tom co mladá matka zavraždí svou rodinu ve svém vlastním domě se detektiv pokouší vyšetřovat záhadný případ a zjistí, že dům je prokletý pomstychtivým duchem. Potom si vezme na mušku tuto démonickou povahu a je nucen dělat cokoliv, aby ochránil sebe a svou rodinu od škod ducha.Je to tedy typ hororu duchařina. Pesce najmul dobré herce a prohýřil zápletku, která není moc zajímavá , aby horor uspěl na hororovém trhu. Filmově to skřípe a vrže a připomíná to koš s odpadky. Věřím , že herci je při natáčení cítili. Je to kandidát na nejhorší film roku. (26.03.2020)